Reportáže v regionech
Zámecký areál v Cholticích
Spojit procházku v přírodě s výpravou do historie můžete při návštěvě zámeckého areálu v Cholticích. Už na konci 14. století tu podle historických pramenů stávala středověká tvrz. Ve druhé polovině 16. století byla přestavěna ve stylu raného baroka a její ozdobou se stal rozlehlý park a obora. Ty patří k vyhledávaným místům i dnes. Panstvo tu kdysi chovalo koně, ryby, ale taky včely a daňky. Užívalo si zároveň různých radovánek – lovu, jízdy na koních nebo lukostřelby. A zabydlely se tu rovněž vzácné rostliny, například dva nejstarší stromy v Čechách, platany východní, které tu rostou od konce 17. století. Vzácný je i jinan dvoulaločný, metasekvoj šinkvu a sekvoj obrovská. K oblíbencům zdejších zahradníků i návštěvníků patří tulipánovník liliokvětý, který rozkvétá v druhé polovině června a obsypou ho tisíce květů.


Zámecký areál v Cholticích
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum Vysoké Chvojno jsme si už společně před několika lety prohlédli. Za ty roky se ale mnohé změnilo, a tak si dopřejeme malou procházku znovu. Čeká nás zhruba kilometrový okruh, který nám představí nejvzácnější dřeviny. Najdeme jich tu přes dvě stě dvacet a k těm nejzajímavějším patří pazerav sbíhavý, který je prý dokonce druhým největším exemplářem u nás. Těšit se můžeme také na tulipánovníky, zmarličníky, rododendrony, nebo vajgélie. A nejen dětem určitě udělá radost místní zookoutek. Prohlédnout si v něm mohou mimo jiné daňky a muflony. O zvířatech se tu navíc také hodně dozvědí. Pokud by vám naše kratičká procházka nestačila, máme pro vás zajímavou inspiraci. Arboretum je dnes cílovou zastávkou naučné stezky, která začíná u muzea Emila Holuba v Holicích.


Arboretum Vysoké Chvojno
Kovárna u Rálišů
Už po generace se v rodině Rálišů v Pardubicích dědí kovářské řemeslo. A mistry jsou páni kováři zejména v kování koní. Však taky jejich rukama prošla i celá řada dostihových koní, vítěze nejslavnějšího dostihu u nás nevyjímaje. V kovárně, která je od pardubického závodiště vzdálená jen kousek, si budeme připadat jak ve starých časech, kdy mistr černého řemesla nemohl chybět v žádné vesnici. Dozvíme se, co všechno výroba dobré podkovy obnáší a co je pravdy na tom, že taková podkova je polovinou úspěchu při dostihu. Povíme si i o rozdílech mezi podkovou pro koně, který závodí a tažného. A mistr kovář nám prozradí i to, jak moc citlivým místem je pro koně kopyto a že správně na něj připevnit podkovu není nic jednoduchého.


Kovárna u Rálišů
Kavárny a cukrárny
Je libo dobrou kávičku, sladký zákusek či voňavé bonbóny zvané fialky? Pokud ano, přijměte naše pozvání na výstavu na pardubickém zámku. Zavítáme tu i do historie. Dozvíme se, kdy se u nás stala oblíbeným nápojem káva, kde u nás vznikla první kavárna i to, že právě do kaváren chodili především muži, hlavně různí literáti a jiní umělci. Dámy zase rády navštěvovaly cukrárny. První byla v Pardubicích otevřena v osmdesátých letech devatenáctého století. Opravdový rozkvět pak kavárny i cukrárny čekal v období první republiky. Výstava podráždí naše chuťové buňky, najdete na ní totiž ukázky krásných dortů i cukroví. A zavítáme do dílny, kde to voní po fialkách. Máme samozřejmě na mysli známé bonbóny, které prý milovala i císařovna Sissi.


Kavárny a cukrárny
Perníková chaloupka
Vůně medového perníku a neopakovatelná pohádková atmosféra. To všechno vás přivítá v Perníkové chaloupce v Rábech u Pardubic. Nemusíte se bát, návštěva není životu nebezpečná, jedná se totiž o muzeum perníku. Jediné svého druhu u nás. A ještě k tomu docela netradiční. Mezi perníčky, které tu pravidelně pečí hezky postaru, jak to dělávaly naše babičky, se zamyslíme nad příběhem zlé Ježibaby a hodných dětí. Napadlo vás někdy, že je to celé trochu jinak? Podle zdejší teorie byla Ježibaba zgruntu hodná paní, ale děti, které nepoprosily a kradly jí perníček, jí oprávněně rozhněvaly. Zastavíme se také u místního unikátu, perníkovníku. Dozvíme se, jak dlouho se u nás perník peče a jestli je opravdu prastarou pardubickou pochoutkou, jak si mnozí z nás myslí. A své putování skončíme v Ježíškově nebi.

