Reportáže v regionech
Vánoční zvyky
Vánoce odpradávna provázely nejrůznější zvyky a taky předměty, které ovšem nebyly pouhými dekoracemi. Naši předci jim totiž přisuzovali magickou moc. Staré zvykosloví udržuje při životě etnografka Kamila Skopová, za kterou se vypravíme do její roubenky na Vysočině. Dozvíme se, že většina vytvářených předmětů byla vlastně prosbou o ochranu domova, členů rodiny, dobrou úrodu i hojnost a bohatství. Tak třeba kynuté pečivo, které nabývá nebo hrách, který po namočení zvětší svůj objem, bývaly symbolem nabývání majetku. Chybět většinou nesměla červená barva, která je symbolem života, lásky, tepla, ale taky barvou ochrannou. Prohlédneme si některé konkrétní předměty a dozvíme se, jaký význam jim lidé přikládali.
Vánoční zvyky
Rostlinná vánoční výzdoba
Ke svátečním chvílím patří neodmyslitelně taky různé rostliny. Snad nejvíc máme s Vánocemi spojené jmelí. Víme ale, proč je jejich součástí? Zeptáme se na to odborníků. A zajímat se budeme i o to, proč se ozdobou adventního času stal právě adventní věnec i to, kde a kdy se tahle tradice zrodila a jak se v průběhu let měnila. Neměly by na něm kupříkladu být žádné květy, živé ani suché. Jablíčka se na něj dávala jako symbol zdraví, šiška zase značila plodnost a makovička bohatství. Ke zvyklostem patřilo i zdobení ptačího krmítka větvičkou cesmíny. Pěkně ozdobený musí být samozřejmě i slavnostní stůl. Na něm naopak květiny své místo měly. Používala se třeba jeruzalémská třešeň a hotovým zázrakem bylo, když se podařilo vypěstovat a do květu přivést konvalinky, které byly symbolem čistoty.
Rostlinná vánoční výzdoba
Modely aut
Slavná malá autíčka značky Matchbox, ale taky miniatury Lady, Moskviče nebo Volhy. A spoustu dalších více či méně známých automobilů v miniaturním provedení najdeme v muzeu v Rokytně. Budeme mít šanci na vlastní oči se přesvědčit o tom, jak jsou malé modely propracované do nejmenších detailů. Pokud patříte k milovníkům motorů a vůně benzínu, pak nebudete vědět, kam se podívat dřív. Věděli jste například, že naše Škoda měla svou jmenovkyni v Argentině? Malá dodávka se konkrétně jmenovala Škoda Baby, ale její výroba skončila u prototypu. Těšit se ovšem můžete i na supersport Ferrari nebo na setkání se zástupci hodně exotických zemí. Najdeme tu taky předchůdce vozítek na dálkové ovládání nebo stavebnice modelů letadel a vojenské techniky.
Modely aut
Kanál Halda
Jednou ze zajímavých technických staveb, kterou najdeme na Pardubicku, je kanál Halda. Vybudovat ho nechali na řece Loučné Pernštejnové už na konci 15. století. Přivádějí jim vodu až do Pardubic. Hlavním důvodem k vybudování kanálu byla touha panstva po čerstvých rybách, které měly připravené v nádržích. Kromě soustavy rybníků na předměstí byla voda přiváděna i k několika technickým objektům, hlavně mlýnům. Podél Haldy se můžeme vypravit po značené trase pěšky i v sedle kola, ale dopřát si můžeme i plavbu přímo po kanálu. A cestou narazíme i na další technické zajímavosti. Například na most, který vybudoval železniční pluk sídlící ve městě v období mezi dvěma světovými válkami. A zastavíme se i u úseku zvaného V úzkém.
Kanál Halda
Muzeum technických hraček
Staré hračky z časů babiček a dědečků možná někdo z vás našel mezi poklady doma na půdě, ale sotva jich bylo tolik, kolik si jich můžeme prohlédnout na výstavě na pardubickém zámku. Nevšední zážitek všem milovníkům hraček i časů minulých připravilo kočovné a virtuální Muzeum technických hraček založené dvěma sběrateli. Nejstarší exponáty spatřily světlo světa už v 18. století. A tak nás kromě jiného bude zajímat, kde se takové vzácnosti dají najít a co je potřeba udělat pro to, aby mohly dělat radost návštěvníkům výstavy. Michal Widenský je nejen sběratelem, ale taky opravářem a prozradí nám i to, jak se ke svému koníčku dostal a co stálo na začátku jeho sběratelské kariéry. A samozřejmě se budeme kochat vystavenými hračkami i hrami.
Kouzlu starých hraček z naší reportáže propadne snad každý, kdo v těchto dnech do výstavních prostor gotického sálu na pardubickém zámku třeba jen náhodně „zabloudí“. Má-li pak stejně jako my navíc štěstí a průvodcem jejich historií se mu stane sám Michal Widenský, je o nezapomenutelný zážitek předem postaráno. Sympatický sběratel totiž o každém unikátním kousku dokáže dopodrobna a především zajímavě povídat doslova celé hodiny. Přidá-li pak navíc nějakou tu praktickou ukázku, s otevřenou pusou kolikrát zírají nejen děti. Takže opět litujeme že jsme v reportáži samotné ani tentokrát nemohli ukázat vše, co jsme chtěli.
Kamerou jsme tak jen doslova přelétli například vitrínu věnovanou Janu Kašparovi a jeho Blériotu XI, jehož kopii Michal Widenský speciálně pro tuto výstavu vyrobil.
Ukázat se na obrazovce nemělo štěstí ani bezpočet stavebnic a skládanek, které v době vzniku sloužily jako školní pomůcky. Dozvěděli jsme se mimo jiné, že „měly za úkol rozvíjet důvtip, kombinační schopnosti, jemnou motoriku a obrazotvornost dětí.“
Zajímavá je i historie dnes celosvětového fenoménu zvaným puzzle: „První zmínky o podobném typu skládanek pocházejí ze starověké Číny. V novodobé historii byla poprvé vyrobena v Anglii roku 1760. Opět jako školní pomůcka. Pro výuku zeměpisu ji navrhl londýnský rytec a kreslíř map John Spilsbury. Puzzle v dnešní podobě společenské zábavy se rozšířilo v druhé polovině 19. století s vynálezem lupénkové pily. Na obdobném principu skládání dílků různých tvarů a barev jsou založeny v 19. století oblíbené hry, které inspirovaly k vytvoření mnoha dalších obdobných skládanek a hlavolamů pro zábavu dětí i dospělých.“
Na samostatný pořad by pak zcela jistě vydala i historie především obrazově atraktivní části výstavy, nazvaná Laterna magika. „Do módy přišla v druhé polovině 19. století, následovaná kinematografem. To je však téma na další dlouhé povídání… Takže, prostě a jednoduše řečeno: To musíte vidět!