Reportáže v regionech
Pohádková zahrada
V Pardubicích vás nepozveme za perníkem, ale do pohádkové zahrady. Vybudovali ji v odlehlé části města manželé Vojířovi. A co je k tomu vedlo? Velká láska ke zvířatům. Nejprve je chovali na zahradě a do svého zoo koutku nechali nahlížet i návštěvníky. Stejně jako do terárií v bytě. A pak se rozhodli vybudovat větší areál stranou svého domova. Dnes v něm má na víc než hektarové ploše domov na pět desítek zástupců patnácti druhů. Maskotem zahrady je koza Anežka. Odmala vyrůstala s lidmi a společnost jí dělali psi. Je prý rozmazlená a každou chvíli si vynucuje různé výhody. Těšit se můžete i na ovce, berany, ale taky na želvy, poníka nebo dokonce agamu. Všechna zvířata jsou na lidi zvyklá, takže se jich rozhodně nemusíte bát.
Pohádková zahrada
Zámek Pernštejnů
V Pardubicích nejprve vyrostla tvrz pánů z Dubé. Tu později nahradil gotický vodní hrad. A jeho pány se v roce 1491 stali Pernštejnové. Členové významného šlechtického rodu se postarali o jeho zásadní proměnu. O tu první se zasloužil Vilém, který změnil dispozice sídla. Tehdy vyrostla mohutná věž a taky palác. Vilémovi synové pak zařídili přestavbu ve stylu renesance. Zámek se ještě víc rozrostl. Éru pánů z Pernštejna dodnes připomínají některá místa i výzdoba. Kupříkladu bohatě zdobený zámecký portál, který je oslavou slavného šlechtického rodu. Ve třech renesančních sálech pak můžeme obdivovat nejucelenější a nejhodnotnější soubor raně renesančních maleb. A k vidění je tu taky první ženský akt v českém malířství.
Zámek Pernštejnů
Muzeum kávy – pražírna
Bez kávy si mnozí z nás nedovedou představit start do nového dne. Jiří Sýkora z Pardubic si ji ale zamiloval natolik, že s ní den začíná i končí. V duchu rodinné tradice, kterou započal už jeho pradědeček Josef, zrna praží. A svou provozovnu doplnil poklady z rodinné sbírky všeho, co s kávou a jejím zpracováním souvisí. Prohlédneme si zařízení, která sloužila k pražení i mletí a taky různé doplňky. Dozvíme se, jak se liší druhy zrn, bude nás zajímat, jak lahodný mok konzumují ve vzdálených koutech světa a samozřejmě taky samotné pražení, které je hotovou alchymií. Pokud si myslíte, že káva při tomhle procesu voní, jak se říká, tak vás vyvedeme z omylu. Možná i proto se pražírny stavěly na okrajích měst. A neplatí prý ani naše zažité, že čím větší je množství vody, tím slabší káva je.
Muzeum kávy – pražírna
Letecké muzeum
Před více než sty lety naši předci s údivem sledovali přelet Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Tenhle počin českého průkopníka aviatiky se navždycky zapsal do naší historie. Víc o známém letci a taky o době, kdy obloha ještě nebyla plná aeroplánů, se dozvíme v malém pardubickému muzeu aviatiky. Najdeme ho těsně vedle míst, kde Jan Kašpar podnikal své pokusy o dobytí oblohy. Nejvíc pozornosti v expozici poutá replika stroje, s nímž letěl z Pardubic do Prahy a s níž stejnou cestu absolvoval před pár lety pilot Petr Mára. Druhým unikátem je kopie legendárního Flyeru bratří Wrightů, kteří vlastně éru aviatiky odstartovali. Prohlédnout si ale můžeme i vzdušné koráby o něco mladší. Ty, které brázdily oblohu při bojích první světové války. A zajímavostí mají v expozici ještě celou řadu.
Letecké muzeum
Vánoční perníčky
Mezi vánočními rituály má v mnoha rodinách dodnes pevné místo pečení perníčků. Vyráběli je i naši předci, i když staří mistři perníkáři samozřejmě postupovali trochu jinak, než to dělají ti dnešní. Aleš Vostřez, který se pečení tradičních staročeských perníků věnuje, nám prozradí, jaké se dřív používaly formy i to, jak se hotové pochoutky zdobily. Jednotlivé motivy totiž mívaly své významy a dárce výběrem mohl ledacos říct či alespoň naznačit. Oblíbeným motivem byl například věneček, často se ale objevoval třeba taky šašek. Ten měl hodně významů. Symbolizoval třeba plodnost, ale taky nemanželské děti. Existovaly různé symboly dámské i mužské. A hotové výrobky sloužily spíš jako dekorace, různí koníci nebo husaři pak taky jako hračky pro děti.