Reportáže v regionech
Pěstitel kaktusů
Milovníci pichlavých krasavců si přijdou na své v království Michala Svobody ze Svítkova. V jeho sklenících byste jich napočítali desetitisíce z různých koutů světa. Nadšený pěstitel se jim začal věnoval už ve školních letech. Po vojně pak své zálibě propadl víc a začal budovat skleníky, kterých dodnes přibývá. Zeptáme se, jaký je vlastně rozdíl mezi kaktusy a sukulenty, i na to, jak tyhle rostliny přišly ke svému názvu. Všechny mají na listech nebo na těle póry, které je chrání při velkých teplotách. Při suchu je zatahují, při dešti jimi do sebe zase nabírají vodu, kterou v sobě dokáží udržet i několik měsíců. 90 % těchto rostlin tvoří právě životodárná kapalina. Všem zájemcům o tuhle nevšední podívanou dáme i tip, kde a kdy by poklady Michala Svobody mohli obdivovat na vlastní oči.
Pěstitel kaktusů
Poklady zbrojnice
Příznivce vojenské a lovecké historie určitě potěšíme prohlídkou výstavy Poklady zbrojnice, která se zabydlela v několika sálech pardubického zámku. A jedná se vskutku o unikátní podívanou. Sešlo se tu totiž na 400 chladných i palných zbraní a taky brnění a dalších militarií ze šlechtických sbírek schraňovaných na celkem 35 českých a moravských památkách. K vidění je mezi nimi i celá řada unikátů. Třeba kulovnice se skleněnou hlavní nebo takzvaný čtyrák, tedy puška se čtyřmi kulovými hlavněmi. Ale taky část souboru malované renesanční zbroje ze zámku Konopiště, která patří k nejcennějším kouskům svého druhu na světě. Dozvíte se i to, čemu se říkalo těšínka a jaké zbraně používali ti nejmladší studenti kadetních škol.
Poklady zbrojnice
Školní mlýn
V Pardubicích se v historické budově, která slouží Střední průmyslové škole potravinářství a služeb, pyšní jedním technickým unikátem. Mají tam totiž školní mlýn. Postaven byl po druhé světové válce firmou Prokop a synové za spoluúčasti žáků a zaměstnanců školy. A dodnes funguje. Mele se na původních válcových stolicích. Dají se v něm vyrábět všechny druhy mouky. Semele zhruba sedm tun obilí ročně. Nejen, že pomáhá při výuce základů mlynářského řemesla, ale z mouky, která tu vznikne, pak žáci pečou. Takže to tu od rána voní nejrůznějšími dobrotami. Pečivem i cukrářskými výrobky. Pokud byste měli chuť si starou budovu i její poklady prohlédnout osobně, prozradíme vám, kdy se ve škole koná tradiční den otevřených dveří.
Školní mlýn
Houslař
Jan Veselý z Pardubic vyrůstal v hudební rodině. Pochází z rodu skladatele Zdeňka Fibicha. Více než krásné tóny ho ale od malička, díky pradědečkovi Janu Semerádovi, který se věnoval umělecké truhlařině, lákala vůně dřeva a práce s ním. V dílně prý spolu trávili dlouhé hodiny. A nakonec dokázal spojit obě lásky svých předků a pustil se do výroby houslí. Nahlédneme do jeho dílny, kde se dnes ovšem rodí kupříkladu i violy a taky různé historické nástroje, které už takřka upadly v zapomnění. Postupy používá stejné, jaké znali jeho předchůdci před 250 lety. Dřevo k výrobě používá především starší. Protože nepracuje, nepraská a nekroutí se. A podle Janových slov taky líp zní. Má lepší rezonanční vlastnosti.
Houslař
Hvězdárna
Víte, kde stála první lidová hvězdárna u nás? V Pardubicích a založil ji před 105 lety Baron Arthur Kraus. Otevřel ji tehdy přímo ve svém domě. Vstoupit do ní bylo možné bez placení a výkladu se tu dočkal každý zájemce. Tohle zařízení sice bohužel po smrti svého zakladatele zaniklo, ale místní astronomové na něj nezapomněli. Proto když později vznikla ve městě perníku hvězdárna nová, pojmenovali ji právě po něm. Letos je téhle pozorovatelně oblohy 25 let a my se vypravíme na její prohlídku. Najdeme tu mimo jiné jeden ze dvou největších dalekohledů v naší zemi. A taky různé výstavy, které se snaží návštěvníkům přiblížit vesmír a jeho nej. Dozvíme se taky, že už třem obyvatelům města se dostalo té pocty, že po nich byla pojmenovaná planetka.
