Reportáže v regionech
Muzeum kytar
České elektrické kytary dobývají nejen naše, ale i světová pódia. Vyrábět se začaly už 50. letech minulého století. Učarovaly taky rockovému muzikantovi Břetislavu Sašovi Zachovalovi. Už dvacet let je sbírá. Před třemi roky se pak rozhodl podělit o krásu těchto nástrojů se sobě podobnými nadšenci a otevřel ve Vápenném Podole u Pardubic první soukromé muzeum svého druhu u nás. Prohlédneme si poklady, které jsou v něm k vidění a přidáme spoustu informací o nich. Třeba to, že na kytaru od nás hrál i George Harrsion z Beatles. Dozvíme se taky, proč se jedna jmenovala Jolana a prohlédneme si nástroj, který zabodoval na světové výstavě Expo v roce 1958.
Muzeum kytar
Kovář Lukáš Kučera
Lukáši Kučerovi z Turkovic na Pardubicku učarovalo černé řemeslo. Věnuje se mu už přes dvacet let. Nejprve se kovařině vyučil, pak absolvoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Turnově, kde se zdokonalil po výtvarné stránce a po maturitě se vydal sbírat zkušenosti do Itálie. Po návratu si doma otevřel vlastní kovárnu. Věnuje se výrobě běžných každodenních pomůcek, ale taky plastik. Jeho práce byste mohli vidět v galeriích třeba ve Vídni nebo v Bruselu a na kontě má i ceny z nejrůznějších soutěží. Předvede nám, jak z rozžhaveného železa dokáže vytvořit kupříkladu Padlého anděla nebo Oheň z nebes.
Kovář Lukáš Kučera
Pávi
Proč se říká, že je někdo pyšný jak páv, to se pokusíme zjistit v Pardubicích. Na tamním zámku totiž žijí víc než dvě desítky těchto okouzlujících opeřenců. Dozvíme se, kdy se v areálu usadili, kde nocují, kdy se ráno probouzejí a spoustu dalších zajímavostí o jejich životě a chování. Vyhlášená chlouba těchto krasavců jsou ve skutečnosti prodloužené krovky ocasní. Ty pak páv rozvírá do vějíře, typického pro samce v toku. Při tanci a dvoření se samici je hluchý stejně jako třeba tetřev hlušec. Odborníci taky zjistili, že samci, kteří mají delší ocasní pera a více ok na nich, jsou úspěšnější při páření. Dalo by se říct, že páv v mnohém připomíná na první pohled obyčejné slepice. Stejně běhá a létá, což je prý u tak mohutného ptáka s dlouhým ocasem k tomu překvapivé.
Pávi
Raškovické lomy
Téměř neznámá vesnička Horní Raškovice na Chrudimsku bývala před několika stovkami let vyhlášená zejména mezi mlynáři v celém Rakousku-Uhersku. Těžil se tu totiž křemenec. Šlo vlastně o pískovec, v němž póry vyplnil křemen a zpevnil horninu do jednolitého a mimořádně tvrdého kamene. Ten se ukázal jako nejvhodnější materiál na výrobu mlýnských kamenů. Dnes historii skaláckých osad v podhůří Železných hor připomíná naučná stezka nazvaná Raškovické lomy. Jeden z lomů najdeme přímo v obci, proto mu nejen místní říkají návesní. Po stezce se vydáme i do okolí. Třeba k bezedné jámě, v níž kdysi beze stopy zmizel zlý správce lomů. Dojdeme taky k tvrzi ve Svojšicích, připomeneme si, kdy a čí zásluhou vyrostla a zeptáme se, jak to bylo se zdejším pokladem.
Raškovické lomy
Tiffany technika
Jaroslav Linhart z Pardubic-Ohrazenic se vyučil brusičem skla. Nakonec mu ale učarovala trochu jiná práce s křehkým materiálem. Věnuje se tvorbě vitráží technikou, kterou vymyslel Louis Comfort Tiffany. Zpočátku své výtvory rozdával známým a kamarádům. Později s nimi začal objíždět řemeslné trhy, obchody i galerie. Tam jeho výrobky slaví úspěchy i dnes. Navíc je zdobí regionální značka Kraj Pernštejnů. Do tajů svého koníčka, Jaroslav rád zasvěcuje svou přítelkyni, která mu pomáhá. Do své dílny nechá nahlédnout i nás a vysvětlí nám, jak jeho šperky, lampy a obrazy vznikají a co všechno k práci potřebuje. Dozvíme se navíc taky to, v čem je rozdíl mezi klasicky vyráběnými vitrážemi a těmi, které dělá on, kde hledá pro svá díla inspiraci a čím se snaží oblíbenou techniku oživit.
