Reportáže v regionech
Luže
Město Luže na Chrudimsku bývalo ve středověku významným centrem obchodu, řemesel i zemědělství pro široké okolí. O jeho tehdejším rozmachu vydává i po staletích svědectví řada zajímavých pamětihodností. Nabídneme vám například zastavení u radnice, která připomíná dobu zdejšího vládnutí rodu Slavatů nebo u synagogy z konce 18. století. Ta pro změnu připomíná, že město mívalo i poměrně početnou židovskou obec. Nepřehlédnutelnou pamětihodností je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie Pomocné. Prohlédneme si kapličky, které vedly poutníky i obraz Panny Marie Pomocné, který patřil zakladatelce kostela Marii Maxmiliáně hraběnce ze Žďáru. Bohužel se ale dostavby chrámu nedožila. Naše putování pak zakončíme u zříceniny hradu Košumberka.
Luže
Keltové na Chrudimsku
Na našem území najdeme několik míst, která nám připomínají dobu keltských obyvatel. Většina z nich je na jihu nebo ve středu Čech. Jedno oppidum najdeme ale taky na Chrudimsku, konkrétně v Hradišti. Spoustu zajímavostí o časech více než dva tisíce let minulých se ale dozvíme i na zámku v nedalekých Nasavrkách. V tamní expozici se nemusíme jen dívat, spoustu věcí si smíme vyzkoušet. Tak například mletí obilí. Keltové ovšem taky milovali různé ozdoby, takže se přiučíme i v oboru výroba šperků. A pak se můžeme vydat na naučnou stezku po stopách Keltů. Na ní se dozvíme další zajímavosti o jejich životě. Třeba to, jak se oblékali nebo jak vyráběli mince. A naše putování skončíme v samotném Hradišti a bude nás zajímat, jak vlastně keltské sídliště vypadalo v době, kdy sloužilo každodennímu životu.
Po stopách Keltů
Kaštanka
Když přijde řeč na kaštany, většina z nás si určitě vzpomene na výrobu různých zvířátek. Ale my vás dnes zavedeme ke kaštanům, které byste u nás možná až tak nečekali. V Nasavrkách, které bývají nazývány bránou do Železných hor, nás totiž čeká sad kaštanovníků setých nebo taky jednoduše jedlých kaštanů. A může se pochlubit jedním nej… Je nejvýše položeným sadem svého druhu ve střední Evropě. Kaštan dokonce najdete ve znaku města. Připomíná zdejší dlouhou tradici jejich pěstování v městečku. U jejího zrodu stál v roce 1776 majitel panství Jan Adam Auersperg, který si přivezl několik stromků z cest po Itálii a nechal je zasadit na svahu za zámkem. A protože pro místní nejsou jedlé kaštany až tak velkou vzácností, určitě nám prozradí, jaké dobroty se z nich dají připravit.
Kaštanka
Dráteník
Drátenické řemeslo zná většina z nás jen ze starých filmů či knih. Na vlastní oči viděl dráteníka pracovat málokdo. Pokud byste se chtěli o práci, kterou naše prababičky využívaly častěji, než si možná myslíme, dozvědět víc, pozveme vás do skanzenu Veselý kopec. Od jara do podzimu tam můžete při práci sledovat Miroslava Hejduka. Ale nemyslete si, že se v oboru vyučil. Pracoval jako řidič, a když pak přišel o práci, pomáhal manželce při její práci ve skanzenu. No, a zjistil, že tam mají ledacos, ale dráteníka ne. O starém řemesle, které si oblíbil, nám řekne hodně zajímavostí. A taky vyvrátí jednu všeobecně zažitou představu. Taky si myslíte, že se drátovalo jen rozbité nádobí? Kdepak, drát totiž fungoval i u nového, třeba jako vodič tepla při pečení.
Dráteník
Masopust ve Včelákově
Masopustní období tvrvá od Tří králů do Popeleční středy. Pak přichází čas předvelikonočního půstu. Ten ale dnes nechme stranou, tentokrát si užijeme pravého masopustního veselí. V některých obcích si veselice dodnes dochovaly podobu z časů našich předků. My se přidáme k zábavě ve Včelákově na Vysočině. Už ráno se v hospodě scházejí maškary, některé se přímo na místě teprve oblékají a upravují. Dřív se sice jejich průvodů směli zúčastnit jen muži, dnes se přidávají i ženy a děti, ale hlavní masky zůstávají v podstatě stejné. A každá má při masopustní obchůzce svůj úkol. Když průvod obejde všechna stavení, přijde na řadu finále, tradiční obřad porážení Kobylky. A pak už se všichni veselí a hodují. Připomeneme si i dobroty, které k téhle slávě patří. Z těch nejtradičnějších určitě nesmíme zapomenout na koblihy, které se prý narodily už ve čtrnáctém století.