Reportáže v regionech
Výdřevy
V dílně Jiřího Drahoše z Rabouně na Chrudimsku to voní dřevem. Jiří se vyučil truhlářem a už déle než dvě desetiletí se věnuje výrobě výdřev, tedy vnitřních dřevěných karosérií do historických automobilů. Nejčastějšími hosty v jeho království jsou staré Tatrovky, které kdysi bývaly na našich silnicích nejrozšířenější značkou. Dozvíme se, že nejvhodnějším materiálem je dřevo jasanové. Ale od kácení do zpracování uplyne i deset let, aby bylo správně vyschlé. Dozvíme se, jak výroba probíhá, jaké nástroje jsou k ní zapotřebí i to, kde Jiří nachází předlohy pro svou práci. A také to, jaké typy Tatrovek naše silnice brázdily a v kterém období spatřily světlo světa. Navíc všem zájemcům o dědečky automobily a jejich renovace prozradíme, kde můžou nejen Jiřího Drahoše, ale i další podobné nadšence, vidět v akci.
Výdřevy
Sečská přehrada
Víte, které vodní dílo je nejvýznamnějším v Pardubickém kraji? Je to Sečská přehrada. Prohlédneme si její hráz, nahlédneme do útrob, přidáme pár historických dat i technických údajů a taky se porozhlédneme po okolí. K zvláštnostem přehrady patří i to, že vyrostla mezi dvěma hradními zříceninami.
Sečská přehrada
Keramika
Motivy připomínající krajku kreslí paní Ludmila Sadílková. Její bojanovická krajkovaná kresba si dokonce vysloužila certifikát Železné hory regionální produkt. Paní Ludmila nám prozradí, jak se ke kreslení dostala, co ke své tvorbě potřebuje a představí nám i svou druhou lásku, keramiku. Věnuje se především výrobě různých dekorativních předmětů, mezi jejími výtvory byste mohli, pro mnohé trochu překvapivě, najít kupříkladu klobouky nebo kabelky a další předměty, které běžně používáme. Ludmila dává přednost práci s materiálem v přírodních barvách nebo s černou burelovou hlínou. Zajímat nás bude, jak se její výrobky rodí, kde všude ještě nachází inspiraci a dozvíme se taky, jak vypadaly její začátky v kreslení i v keramické dílně.
Keramika
Okolí Sečské přehrady
Všechny milovníky přírody i zajímavých památek pozveme na putování kolem Sečské přehrady. Tohle dílo patří k nejnavštěvovanějším místům Železných hor. My se tentokrát ale víc než o samotnou stavbu budeme zajímat o její okolí. Odstartujeme v Seči, kde stojí za prohlédnutí například pozdně renesanční kostel svatého Vavřince na náměstí. V nedaleké Horní vsi se zase zastavíme u zbytků židovského hřbitova přímo na břehu přehrady. Pak popojedeme do Klokočova, kde určitě nepřehlédneme mohutnou lípu. Kmen stromu, jehož stáří se odhaduje zhruba na tisícovku let, prý dokáže obejmout jen 13 urostlých dospělých chlapů. A neošidíme vás o pohled na zříceniny svou hradů, které se tyčí přímo nad vodním dílem a ani o výhled do kraje.
Okolí Sečské přehrady
Výroba řehtaček
Rachotivý zvuk řehtaček, hrkaček a klapaček zná asi každý z nás. Řehtačkami zaháněli už naši dávní předkové démony od svých polí, později se pak dočkaly spojení s křesťanskými svátky jara. Na Zelený čtvrtek umlkaly v kostelech zvony a místo nich obíhali vesnice kluci s řehtačkami a hlásily čas ranní bohoslužby, poledne i klekání. Tahle jejich služba trvala až do Bílé soboty a odměnou jim byla koleda. Obcházeli vesnici a domů si odnášeli jídlo a dokonce taky peníze. Jejich obchůzkám se říkalo Vodění Jidáše. Tahle tradice se dochovala v řadě míst Pardubického kraje a my vám prozradíme, jak takový Jidáš vypadá a nahlédneme taky do dílny, kde se řehtačky dodnes vyrábějí. Najdeme ji v Dědové, kde se dřevo měnilo v hračky a podobné předměty už v 19. století.