Reportáže v regionech
Masopust na Vysočině
Masopust předchází dlouhému předvelikonočnímu půstu. Proto si při něm naši předci užívali dobrého jídla, pití i zábavy doslova do foroty. Jak vypadalo velké finále celého období, to si připomeneme na Vysočině. Právě tam, konkrétně na Hlinecku, se tahle tradice dochovala v takřka nezměněné podobě. Průvod masek si společně prohlédneme. Maškary se dělí na dvě skupiny. Na červené neboli pěkné a černé, kterým se říká škaredé. Když jsou všichni nalíčeni a oblečeni, tak se podle pravidel v průvodu a za doprovodu hudby jdoucí v čele nejprve vydají za starostou. Hlavní postava celého průvodu laufr ho musí požádat o povolení k obchůzce městem. Zjistíme taky to, co se děje dál.
Masopust na Vysočině
Muzeum loutkářských kultur
Svébytnou a velmi oblíbenou oblastí našeho divadelnictví jsou představení s dřevěnými herci. U zrodu tohoto fenoménu stáli kočovní principálové, kteří se svými pimprlaty objížděli venkov a bavili jeho obyvatele. Loutkářství se u nás začalo rozvíjet ve druhé polovině 18.století. Nejprve kočovní principálové objížděli se svými dřevěnými herci venkov a bavili tamní obyvatele. Mezi ně patřili kupříkladu Kopečtí, Lagronové a mnozí další. Následovalo období ochotnického loutkového divadla. To se těšilo oblibě především v druhé polovině 19. a ve 20. století. V tomto čase snad v každé obci měli nějaké. V Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi si připomeneme největší legendy tohoto obory a celou řadu známých postaviček.
Muzeum loutkářských kultur
Chrast
V městečku Chrast na Českomoravské vrchovině si prohlédneme jeho nejzajímavější pamětihodnosti. Patří k nim barokní zámek, stojící na místě starší renesanční tvrze. V roce 1709 byl rozšířen o kapli svatého Jana Nepomuckého později vyzdobenou v takzvaném beuronském stylu. K vidění je v něm mimo jiné kopie Ďáblovy bible, která připomíná spojení regionu s klášterem v Podlažicích, kde tajemná kniha vznikla. Po prohlídce interiérů se vydáme na procházku přilehlým parkem. Do téhle geometrické podoby ho nechal upravit biskup Josef Doubrava. Hlavním a nejdůležitějším prostorem zahrady je parter. Jedná se o přesně vysázené linie například z buxusu nebo růží. Po okolí městečka se porozhlédneme z vodárenské věže.
Chrast
Žumberk
Žumberk ve východních Čechách má pouhých 260 obyvatel, ale celou řadu kulturních památek. Jednou z nich je kostel Všech svatých z roku 1782 a zvonice se šindelovou střechou, která stojí jen tři metry od svatostánku. Ta byla postavena na gotickém základu v roce 1789. Dřív se z ní ozývalo odbíjení věžních hodin, ty ale byly na počátku 20. století sejmuty. Pozornost si zaslouží i místní kašna. Kdysi bývala rezervním zásobníkem vody a životodárnou tekutinu v ní střežili místní radní. Jenže ne vždy se jim to dařilo. Dominantou Žumberka jsou rozvaliny stejnojmenného hradu, který vznikl na přelomu 13. a 14. století. V 18. věku ho však panstvo opustilo a už jen chátral. Dnes se archeologové snaží dopátrat jeho původní podoby.
Žumberk
Sokolnictví
Velmi starým způsobem lovu je ten za pomoci dravých ptáků. Tedy sokolnictví. V poslední době se opět těší rostoucí oblibě. Před několika roky se dokonce dočkalo zápisu na prestižní seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. My se společně vypravíme za manželi Křivkovými z Luže v Košumberku. Ti se výcviků sokolů, jestřábů i dalších opeřenců věnují už dlouhé roky. Některé své parťáky nám představí. Třeba Honzíka a Amálku. Jedná se o samici a samce káně Harrisovy. Dozvíme se, jak se připravují, na co je jejich chovatelé při výcviku dokáží přilákat i to, čím je krmí. Lumír Křivka nám bude vyprávět taky o tom, jak a kdy se k sokolnictví dostal, kde se učil jeho základům a který opeřenec byl jeho prvním vycvičeným opravdu k lovu.
