Reportáže v regionech
Žinylka
Před časem jsme společně nahlédli do tkalcovny v hlineckém Betlému. Josef Fidler v ní oživuje výrobu takzvané žinylky. Na svět přišla v 18. století ve Francii, o její světový věhlas se ale zasloužil hlinecký továrník Josef Lašek. Výrobu příze připomínající housenku trochu poupravil a v roce 1892 si ji nechal patentovat. Od císaře za to dokonce obdržel nejvyšší vyznamenání Zlatý kříž. Dalo by se tak říct, že po letech se žinylka vrátila domů a v prosinci loňského roku si vysloužila zápis na Seznam nemateriálních kulturních statků tradiční lidové kultury České republiky. Josef Fidler nám prozradí, v čem spočívá tajemství výroby, jak náročná je a čím jsou třeba šály nebo plédy z žinylky výjimečné.
Žinylka
Geopark Železné hory
V Železných horách budeme obdivovat mimo jiné kouzla paní přírody spjatá se zimními měsíci. Mrazivým královstvím by se dal nazvat útvar, který každý rok vzniká v těsné blízkosti hráze Sečské přehrady na Chrudimsku. S šířkou 45 metrů a 15 metry výšky je to největší ledopád v kraji. Za třpytivou mozaiku může takzvaná ohebská rula. Tedy rozpraskaná hornina, kterou protéká voda. Jméno jí dal hrad, k jehož zřícenině se taky vydáme. Vyrostl ve 14. století, ve tom 16. byl pobořen. Oheb se mu začalo říkat proto, že řeka Chrudimka, která pod ním protéká, se kolem ostrohu, na němž byl vybudován, otáčí o 180 stupňů. V tuto dobu si od památky můžete užít dechberoucí pohled na přehradu a její okolí. Projdeme se i dalšími zastavení Národního geoparku, dozvíme se řadu zajímavostí o jeho historii i jedinečnosti.
Geopark Železné hory
Poutní chrám na Chlumku v Luži
K největším chloubám města Luže na Chrudimsku patří poutní areál na Chlumku. V letech 1667–1669 tu nechala Marie Maxmiliána, hraběnka ze Žďáru, postavit pro zázračný obraz Panny Marie Pomocné kapli. Jenže věhlas místa se rychle šířil a prosit o pomoc k němu přicházelo čím dál víc věřících. A tak se zmíněná dáma už po dvou desítkách let rozhodla nahradit malou modlitebnu velkým chrámem. Jeho dokončení se však už nedočkala. My si ho společně prohlédneme. Budeme obdivovat výzdobu, jejíž součástí je šestice oltářů v bočních kaplích. Do roku 1773 byl chrám spravován jezuity. Významné místo tu proto patří svatému Ignácovi. Pozornost si zaslouží i unikátní varhany.
Poutní chrám na Chlumku v Luži
Vánoční zvyky ve skanzenu
Řada vánočních zvyků pochází ještě z předkřesťanských časů, kdy lidi na konci roku slavili slunovrat a radovali se z toho, že se den začne prodlužovat. Naši předci kupříkladu svazovali nohy stolu, ke kterému všichni na Štědrý večer usedali, aby zajistili soudržnost rodiny. Před hostinou taky rozkrájeli jablíčko a každý snědl kousek. To mu v případě, že by v dalším roce zabloudil, mělo pomoci najít cestu zpátky k lidem, s nimiž si na něm pochutnal. Jak naše prababičky a pradědečkové trávili Štědrý den a na co nikdy nesměli zapomenout, to nám prozradí ve skanzenu v Hlinsku.
Vánoční zvyky ve skanzenu
Hamzův park a arboretum
V roce 1901 byla v Luži na Chrudimsku, v malebné krajině pod hradem Košumberk, otevřena první léčebna pro pacienty s tuberkulózou u nás. Založil ji profesor František Hamza, stejně jako nádherný park, který ji obklopuje. Chtěl totiž svým svěřencům vytvořit prostředí, které by jim při uzdravování pomáhalo. V současné době se park spojený s arboretem rozprostírá na 13 hektarech a najdete v něm na pět set druhů exotických rostlin, keřů a stromů. Areálem vede i několik naučných tras. A krásou místních unikátů se necháme okouzlit i my. Zavedeme vás třeba ke keřům, které voní, i když nekvetou. A ještě ke všemu velmi neobvykle. Třeba po maminčiných buchtách. Zároveň se vypravíme do historie zdejší léčebny. V malém minimuzeu.
