Reportáže v regionech
Planetární stezka
Rádi byste podrobněji prozkoumali Sluneční soustavu? Můžete to zkusit například v Proseči u Skutče na Pardubicku. Děti z místní školy před časem vymyslely naučnou stezku, na které v poměru jedna ku miliardě představují nejen jednotlivé planety, ale také vzdálenosti mezi nimi. Nechybí samozřejmě ani patřičná dávka informací. Na každé zastávce, a je jich na stezce celkem osm, se dozvíte řadu zajímavostí. A když už na východ Čech vyrazíme, doporučíme vám ještě jednu tamní atrakci, skalní labyrint Maštale. Říká se jim Toulovcovy, podle loupeživého rytíře, který se tady se svou tlupou kdysi schovával. Dopřejeme si také vyhlídku do kraje z rozhledny Terezky.
Planetární stezka
Heřmanův Městec
Heřmanův Městec na úpatí Železných hor láká milovníky turistiky ve všech ročních obdobích. Na krásnou přírodu i na řadu vzácných pamětihodností. Právě ty jsou v mnohem unikátní. Můžete se projít po jednom z největších židovských hřbitovů ve střední Evropě. Pokud byste měli čas a chuť počítat, zjistili byste, že je na něm bezmála jedenáct stovek náhrobků. A určitě nepřehlédnete židovskou synagogu ani barokní kostel sv. Bartoloměje. Třeba právě tyhle dvě stavby jsou vzpomínkou na dlouhé a pokojné soužití židů s křesťany. Žádné nepokoje či nevraživost tu nevládly, dokonce i vrchnost si židovských obyvatel považovala. Milovníci výtvarného umění si pak přijdou na své v budově bývalé židovské školy, kde je vystaveno na tři sta děl slovutných autorů.
Heřmanův Městec
Berlova vápenka
Do Třemošnice na úpatí Železných hor tentokrát vyrazíme za historií těžby vápence. V prostorách bývalé Berlovy vápenky tu totiž otevřeli muzeum plné zajímavých exponátů i informací. Vápenka vyrostla na konci 19. století a fungovala až do roku 1960. Obrovské kusy vápence se do ní z lomu dostávaly v devadesáti vozících po bezmála pětikilometrové lanové dráze. Zajímavé bylo i vlastní zpracování. A nutno podotknout, že tady vyrobené vápno bylo žádané i v Praze. Patřilo prý k nejlepším v zemi.
Berlova Vápenka
Poštovní holubi
Poštovní holubi bývali dříve nepostradatelnými posly. Využívali je hlavně vojáci, kterým rychle donášeli důležité zprávy z bojiště. Postupně je nahradila technika. A tak schopnosti rychlých opeřenců využívají chovatelé jen při letech sportovních. Při návštěvě u chovatelů Františka a Leoše Vildových v Dříteči u Pardubic jsme si mohli prohlédnout víc než stovku holubů. Mnozí z nich se často umisťují na předních příčkách výsledkových listin závodů. Mimochodem, víte, že takový poštovní holub dokáže doletět ze vzdálenosti až 1200 kilometrů?
Poštovní holubi
Kamenická expozice
Kameni se budeme věnovat v Městském muzeu ve Skutči. Konkrétně tedy historii kamenického řemesla v téhle oblasti. Na samém začátku byla opuka, která se tu začala těžit už ve 14. století. Využita byla poprvé při stavbě špitálského kostela v roce 1391. V polovině 19. století začala být používána žula. A o její těžbě se v muzeu dozvíme nejvíc. I o tom, jak se vytěžený balvan měnil třeba v jednoduché žulové kostky. V časech, kterým vládla ruční práce i později, když začaly pomáhat stroje.