Reportáže v regionech
Důl Kovárna
Ochlazení, ale hlavně spousta zajímavostí, nás čeká při prohlídce nově otevřené prohlídkové trasy v Dole Kovárna. Z Pece pod Sněžkou se do Obřího dolu dostaneme za půl druhé hodiny, ale cesta stojí za to. Jen se připravte na pěknou porci dobrodružství, většina trasy dolem vede po nerezových žebřících, čeká nás sestup až do hloubky padesáti metrů pod zemským povrchem a cesta dlouhá celkem sedm kilometrů. Část z ní je vzpomínkou na těžbu rud, která tu probíhala v 19. století, další část pak vede průzkumnými štolami z poloviny minulého století. Na co se můžete těšit? Například na největší prostoru vytvořenou horníky. Prohlédneme si ji pěkně z nadhledu a vysvětlíme vám, proč se jí říká Dům u tří mostů. Pak se podíváme, jak vypadala zdejší ložiska, z nichž horníci získávali rudy a zavítáme i do mramorové komory.
Důl Kovárna
Trasa ze Svobody nad Úpou na Rýchory
Krkonoše jsme společně navštívili už mnohokrát, ale pořád tu máme co objevovat. Tentokrát se budeme toulat nedaleko Svobody nad Úpou, konkrétně v krásné přírodě Rýchor. První zastávka nás zavede do dávné historie, kdy tu v jeskyni pravděpodobně pobýval medvěd jeskynní. Díky těžbě v lomu tady na konci devatenáctého století objevili jeho lebku. Nás bude zajímat, jak tu chlupáč asi žil. Pak se ale vrátíme do žhavé současnosti. Na Sluneční stráni, která je chráněnou přírodní lokalitou, bychom napočítali 130 druhů vzácných rostlin. Patří k nim například vstavače, tedy zemní orchideje. Na loukách jsou nepřehlédnutelné také ostrůvky smrků a zastavíme se ještě u rýchorské boudy, kde se pase stádo skotských náhorních krav.
Trasa ze Svobody nad Úpou na Rýchory
Vrchlabí
Vrchlabí je pro většinu návštěvníků Krkonoš především jakousi pomyslnou bránou do našich nejvyšších hor. Je to ale také starobylé město s řadou dochovaných stavebních památek. První osadníci sem dorazili už ve čtrnáctém století. A záhy objevili velké zásoby železné rudy v okolí. S těmi uměl výborně naložit nejvyšší horní hejtman království českého Kryštof Gendorf z Gendorfu, který obec v roce 1533 koupil a ještě téhož roku dosáhl jejího povýšení na horní město. Zavedl tu také železářskou výrobu. O podobu města se až tak moc nestaral, takže větších změn se dočkalo až v pozdějších staletích. My si prohlédneme nejstarší domy, které najdeme na dnešním náměstí a v nichž se spojují lidové i městské stavební prvky. Pak zajdeme do kostela sv. Vavřince a zastavíme se ještě v augustiniánském klášteře.
Vrchlabí
Košíkář
Košíkářství patří k nejstarším řemeslům. Proutí bývalo vždycky materiálem poměrně dostupným a naši předci se naučili tvořit z něj spoustu užitečných věcí. Tradice řemesla se udržuje i v rodině Oldřicha Filipa, za kterým se vypravíme do Trutnova. V předvelikonočním čase se věnuje hlavně pletení pomlázek, takže se při návštěvě dozvíme, jak moc by měla správná pomlázka švihnout, jaké proutí je na její výrobu nejvhodnější a prozradíme si také něco o tradici velikonočního koledování. Víte například, co znamenaly jednotlivé barvy mašliček, které vázaly vyšlehané dívky koledníkům na pomlázky? Zajímat nás ale budou samozřejmě i další proutěné výrobky. Koše se pletou odnepaměti stejnou technikou, základem je kříž a pod našimi nejvyššími horami také podkrkonošský věnec.
Košíkář
Zřícenina hradu Břečtejn
Hrad Břečtejn vyrostl nad obcí Vlčice už za husitských válek. Nechali ho vybudovat pánové z rodu Zilvárů ze Silbersteina. Zajímavé je, že zvolili nepříliš moderní plášťovou metodu, to znamená, že obytné místnosti takřka přilepili k hradbě a riskovali tak, že by jim nepřátelé pálili v té době známými zbraněmi přes hradby až do komnat. Hrad byl od poloviny 16. století opuštěný, později se ho ujal bohatý obchodník s plátnem Jan František Theer a pak ho ještě čekala romantická přestavba ve století devatenáctém. Zajímavým místem je i takzvaná Pekelská jeskyně, která je rájem speleologů. A pozornost si zaslouží i v úvodu zmiňované Vlčice. Jejich historie je hodně dlouhá a zajímavá a neměli bychom zapomenout, že bohatá knihovna místních pánů sem kdysi přilákala i Jana Amose Komenského, který tu prý našel inspiraci pro napsání Didaktiky české.