Reportáže v regionech
Horní Maršov
Horní Maršov najdeme v údolí řeky Úpy. První zmínky o něm jsou spojeny s příchodem polských dřevorubců. Doby dávno minulé připomíná kupříkladu místní fara. Na místě, kde stojí, vyrostla už na konci 16. století stavba dřevěná, jenže ta v roce 1740 vyhořela, a tak ji nahradila nová kamenná. Uvnitř starého domu nás čeká například černá kuchyně. Pozornost si ovšem zaslouží i vedle stojící hřbitovní kostel. Ten je totiž nejstarší v původní podobě dochovanou krkonošskou památkou. Uprostřed hřbitova kolem něj pak najdeme hrobku rodu Aichelburgů, místního panstva. Jeden z jeho příslušníků, hrabě Bertold, tu založil přádelnu, pivovar s divadelním sálem a pilu. A pozveme vás taky k další chloubě malé obce, křížové cestě.
Horní Maršov
Tkalcovské muzeum
Už jste někdy zkusili ovládnout tkalcovský stav? Časy, kdy byste ho našli bezmála v každé krkonošské chalupě, už minuly, ale v Trutnově jsme objevili muzeum, kde se o tkaní můžete dozvědět spoustu zajímavostí a pokud budete mít chuť, tak se i ledacos přiučíte. Martina Poliaková nám prozradí, co ji vedlo k otevření muzea. Budete se divit, ale má v tom prsty Krteček a jeho kalhotky s kapsami. Pak se taky vypravíme do historie, do časů, kdy krkonošské plátno bývalo vyhlášeným obchodním artiklem a konkurovalo dokonce dovozu z Holandska. Pak se samozřejmě podíváme, jak paní majitelka dovede tkát a bude nás zajímat, jak to je s tlustými palci přadlen, které známe z pohádek. A nejen to, zjistíme, jaké dobroty jsou při tkaní nejprospěšnější a proč.
Tkalcovské muzeum
Dráteník
Drátenické řemeslo zná většina z nás ze starých knih a snad všichni ho máme spojené s vyprávěním o putování slovenských dráteníků po naší zemi. Drátenictví se u našich sousedů narodilo pravděpodobně v 16. století. Jeho zlatým věkem byl přelom století 19. a 20., kdy mistři řemesla putovali nejen po celé monarchii, ale taky do vzdálenějších koutů Evropy, například do Švýcarska nebo Belgie, a dokonce i do Ameriky. Období mezi světovými válkami přineslo rozvoj průmyslové výroby a s ním úpadek řemesla. Doba už nepřála ani toulavému způsobu života. Nicméně úplně ze světa dráteníci nezmizeli. Jen se dnes víc než výrobě kuchyňských pomůcek a opravám nádobí věnují umělecké tvorbě. S drátem kouzlí i Tomáš Herčík z Prosečného a ukáže nám, co z něj všechno umí vytvořit.
Dráteník
Historie vánočních ozdob
Vánoční stromky patří k našim svátkům jen něco málo přes půl druhého století. Zpočátku si je lidé zdobily například ovocem nebo ozdobami z papíru či dřeva. Skleněné ozdoby začaly dobývat svět v druhé polovině 19. století. Centrem jejich výroby bylo tehdy německé město Lauscha. Naši skláři se do ní pustili v období mezi dvěma světovými válkami. A dařilo se jim. Brzy ovládli domácí trh a úspěchy slavili i v zahraničí. Na počátku 30. let se ozdoby začaly vyrábět i ve Dvoře Králové nad Labem, kde se rodí dodnes. Šišky, oříšky, lesní jahůdky. Tvary, které slavily úspěch v počátcích a líbí se i dnes. Při návštěvě ve výrobně se dozvíme, co výroba obnáší, a projdeme si celou historii foukaných ozdob. A pokud ještě nevíte, do jaké barvy naladit své letošní Vánoce, prozradí vám módní trend.
Historie vánočních ozdob
Trutnov
Trutnov je známý asi nejvíc všem, kteří přes něj míří k vrcholkům Krkonoš. Své náměstí a dokonce kašnu tu má koneckonců i sám vládce našich nejvyšších hor, Krakonoš. V historii města ale nehledejme jen hory a poetiku. Odehrála se tu taky v roce 1866 jedna z krvavých bitev Prusko – rakouské války. Zahynulo při ní během jediného dne na dva a půl tisíce vojáků a byla to jediná vřava velkého konfliktu, při níž se z vítězství radovala rakouská strana. Symbolem města je ale pro mnohé překvapivě už po staletí drak. Podle pověsti tu žil ve sluji v době počátků existence města. Zajímá vás, jaký osud ho potkal? To jsme samozřejmě zjistili a prozradíme to i vám. A ještě vás provedeme po naučné stezce, která připomíná už zmiňovanou bitvu z roku 1866.