Reportáže v regionech
Po vrcholcích Krkonoš
Dokud ještě vládne alespoň na horách paní Zima, vydáme se na výpravu po vrcholcích Krkonoš. Abychom si cestu usnadnili, nazujeme speciální alpinistické lyže, které nám umožní vyšlápnout kopec a stejně snadno ho na nich sjedeme. A připravíme si taky takzvané tulení pásy. Vyrazíme z osady Svatý Petr, k jejímž dávným obyvatelům patřili i havíři dobývající tu vzácné rudy. Čeká nás stoupání, jehož nejnáročnějším úsekem je ten závěrečný k Výrovce se čtyřsetmetrovým převýšením. Zastavíme se u Červenkovy muldy, tedy terénního hrbu svažujícího se z Luční hory. A dozvíme se, jak a kdy přišla ke svému jménu. Pak si ještě připomeneme, že tady taky opakovaně zabíjely laviny. Skialpinistická trasa, po které poputujeme, jedna z osmi zdejších, nás pak dovede zpátky do Svatého Petra.
Po vrcholcích Krkonoš
Řezbář
Betlém, který vytvořil Matyáš Bernard Braun v první třetině 18. století, patří k oblíbeným turistickým cílům v okolí Kuksu. Tahle nevídaná přírodní galerie soch a plastik se stala taky inspirací pro řezbáře Leoše Pryšingera. Poprvé tuhle parádu viděl už v šesti letech, a když se o hodně let později dostal k řezbářskému řemeslu, rozhodl se zvěčnit jeho podobu ve dřevě. Ale samozřejmě v menší velikosti. Pořádně si celý Braunův betlém změřil a pustil se do výroby. Dílo v přírodě samozřejmě v průběhu času dostalo pořádně zabrat, a tak musel trochu popustit uzdu fantazii. Na svém betlému znázornil, jak ten Braunův nejspíš vypadal v době vzniku. Prozradí nám, co všechno realizace tohohle nápadu obnášela a co se při ní dozvěděl o díle slavného sochaře.
Řezbář
Hostinné v Podkrkonoší
Hostinné v Podkrkonoší proslavily v posledních desítkách let především papírny, ale jak uvidíte, zajímavostí nabízí město mnohem víc. Koneckonců patří k nejstarším pod našimi největšími horami a dlouhou historii připomíná celá řada památek. Nejprve se zastavíme u radnice, kterou hlídají dva obři. Proč zrovna oni, k tomu se váží různé pověsti, ale pravda je taková, že jsou vzpomínkou na staré tržní právo města. Slavné trhy po sobě zanechaly stopu i v podobě dvou krejčovských mír, které se dochovaly na portálu vchodu do radnice. Časy, kdy ve městě žili františkánští mniši, pak připomíná jejich klášter. Prohlédneme si, jak vypadaly cely jeho obyvatel i to, co se dochovalo z výzdoby. A pak se ještě vypravíme k děkanskému chrámu Nejsvětější Trojice s věží vysokou padesát tři metrů.
Hostinné v Podkrkonoší
Pevnost Stachelberg
Součástí našeho předválečného opevnění měla býti pevnost Stachelberg. Růst začala v říjnu 1937 na stejnojmenném kopci na Trutnovsku a plánovalo se, že bude největší dělostřeleckou tvrzí u nás a jednou z největších svého typu na světě vůbec. Jenže přišla Mnichovská dohoda, pohraničí bylo odstoupeno Němcům a stavba zastavena. Všechno tu zůstalo tak, jak to vypadalo ve chvíli, kdy odešli poslední dělníci. Na povrchu i pod zemí. V útrobách kopce nás čeká několik kilometrů chodeb a taky velké sály. Zdejší podzemní kasárna měla být největším podzemním komplexem svého druhu, pobývat v nich mělo bezmála osm stovek vojáků. Podíváme se, jak tu probíhaly práce, dozvíme se, kolik lidí tu pracovalo a po návratu na světlo se vydáme ještě na naučnou stezku Opevněné Trutnovsko.
Pevnost Stachelberg
Křížová cesta
Z Temného Dolu se vydáme po křížové cestě směrem na Starou horu. Provede nás kolem kapličky, kterou nechal v polovině 18. století postavit Johan Bensch. Prý z vděčnosti za uzdravení, které mu přinesla voda z nedaleké studánky. Místní věřící se do těchto míst často vydávali a zatoužili tu vybudovat křížovou cestu. Uspořádali na ni proto sbírku a v roce 1876 si svůj sen splnili a křížová cesta byla vysvěcena. Ke konci minulého století byla ale značně poničená a nebýt party přátel kolem manželů Klimešových, možná bychom ji znali už jen z vyprávění. Díky nim se dočkala znovuzrození a my vám prozradíme, kdo se na něm podílel. Společně si projdeme jednotlivá zastavení, která nás dovedou na Starou horu. A porozhlédneme se i po okolní krajině.