Reportáže v regionech
Pevnost Stachelberg
Součástí našeho předválečného opevnění měla býti pevnost Stachelberg. Růst začala v říjnu 1937 na stejnojmenném kopci na Trutnovsku a plánovalo se, že bude největší dělostřeleckou tvrzí u nás a jednou z největších svého typu na světě vůbec. Jenže přišla Mnichovská dohoda, pohraničí bylo odstoupeno Němcům a stavba zastavena. Všechno tu zůstalo tak, jak to vypadalo ve chvíli, kdy odešli poslední dělníci. Na povrchu i pod zemí. V útrobách kopce nás čeká několik kilometrů chodeb a taky velké sály. Zdejší podzemní kasárna měla být největším podzemním komplexem svého druhu, pobývat v nich mělo bezmála osm stovek vojáků. Podíváme se, jak tu probíhaly práce, dozvíme se, kolik lidí tu pracovalo a po návratu na světlo se vydáme ještě na naučnou stezku Opevněné Trutnovsko.
Pevnost Stachelberg
Křížová cesta
Z Temného Dolu se vydáme po křížové cestě směrem na Starou horu. Provede nás kolem kapličky, kterou nechal v polovině 18. století postavit Johan Bensch. Prý z vděčnosti za uzdravení, které mu přinesla voda z nedaleké studánky. Místní věřící se do těchto míst často vydávali a zatoužili tu vybudovat křížovou cestu. Uspořádali na ni proto sbírku a v roce 1876 si svůj sen splnili a křížová cesta byla vysvěcena. Ke konci minulého století byla ale značně poničená a nebýt party přátel kolem manželů Klimešových, možná bychom ji znali už jen z vyprávění. Díky nim se dočkala znovuzrození a my vám prozradíme, kdo se na něm podílel. Společně si projdeme jednotlivá zastavení, která nás dovedou na Starou horu. A porozhlédneme se i po okolní krajině.
Křížová cesta
Horní Maršov
Horní Maršov najdeme v údolí řeky Úpy. První zmínky o něm jsou spojeny s příchodem polských dřevorubců. Doby dávno minulé připomíná kupříkladu místní fara. Na místě, kde stojí, vyrostla už na konci 16. století stavba dřevěná, jenže ta v roce 1740 vyhořela, a tak ji nahradila nová kamenná. Uvnitř starého domu nás čeká například černá kuchyně. Pozornost si ovšem zaslouží i vedle stojící hřbitovní kostel. Ten je totiž nejstarší v původní podobě dochovanou krkonošskou památkou. Uprostřed hřbitova kolem něj pak najdeme hrobku rodu Aichelburgů, místního panstva. Jeden z jeho příslušníků, hrabě Bertold, tu založil přádelnu, pivovar s divadelním sálem a pilu. A pozveme vás taky k další chloubě malé obce, křížové cestě.
Horní Maršov
Tkalcovské muzeum
Už jste někdy zkusili ovládnout tkalcovský stav? Časy, kdy byste ho našli bezmála v každé krkonošské chalupě, už minuly, ale v Trutnově jsme objevili muzeum, kde se o tkaní můžete dozvědět spoustu zajímavostí a pokud budete mít chuť, tak se i ledacos přiučíte. Martina Poliaková nám prozradí, co ji vedlo k otevření muzea. Budete se divit, ale má v tom prsty Krteček a jeho kalhotky s kapsami. Pak se taky vypravíme do historie, do časů, kdy krkonošské plátno bývalo vyhlášeným obchodním artiklem a konkurovalo dokonce dovozu z Holandska. Pak se samozřejmě podíváme, jak paní majitelka dovede tkát a bude nás zajímat, jak to je s tlustými palci přadlen, které známe z pohádek. A nejen to, zjistíme, jaké dobroty jsou při tkaní nejprospěšnější a proč.
Tkalcovské muzeum
Dráteník
Drátenické řemeslo zná většina z nás ze starých knih a snad všichni ho máme spojené s vyprávěním o putování slovenských dráteníků po naší zemi. Drátenictví se u našich sousedů narodilo pravděpodobně v 16. století. Jeho zlatým věkem byl přelom století 19. a 20., kdy mistři řemesla putovali nejen po celé monarchii, ale taky do vzdálenějších koutů Evropy, například do Švýcarska nebo Belgie, a dokonce i do Ameriky. Období mezi světovými válkami přineslo rozvoj průmyslové výroby a s ním úpadek řemesla. Doba už nepřála ani toulavému způsobu života. Nicméně úplně ze světa dráteníci nezmizeli. Jen se dnes víc než výrobě kuchyňských pomůcek a opravám nádobí věnují umělecké tvorbě. S drátem kouzlí i Tomáš Herčík z Prosečného a ukáže nám, co z něj všechno umí vytvořit.