Reportáže v regionech
Řezbář
Betlém, který vytvořil Matyáš Bernard Braun v první třetině 18. století, patří k oblíbeným turistickým cílům v okolí Kuksu. Tahle nevídaná přírodní galerie soch a plastik se stala taky inspirací pro řezbáře Leoše Pryšingera. Poprvé tuhle parádu viděl už v šesti letech, a když se o hodně let později dostal k řezbářskému řemeslu, rozhodl se zvěčnit jeho podobu ve dřevě. Ale samozřejmě v menší velikosti. Pořádně si celý Braunův betlém změřil a pustil se do výroby. Dílo v přírodě samozřejmě v průběhu času dostalo pořádně zabrat, a tak musel trochu popustit uzdu fantazii. Na svém betlému znázornil, jak ten Braunův nejspíš vypadal v době vzniku. Prozradí nám, co všechno realizace tohohle nápadu obnášela a co se při ní dozvěděl o díle slavného sochaře.
Řezbář
Hostinné v Podkrkonoší
Hostinné v Podkrkonoší proslavily v posledních desítkách let především papírny, ale jak uvidíte, zajímavostí nabízí město mnohem víc. Koneckonců patří k nejstarším pod našimi největšími horami a dlouhou historii připomíná celá řada památek. Nejprve se zastavíme u radnice, kterou hlídají dva obři. Proč zrovna oni, k tomu se váží různé pověsti, ale pravda je taková, že jsou vzpomínkou na staré tržní právo města. Slavné trhy po sobě zanechaly stopu i v podobě dvou krejčovských mír, které se dochovaly na portálu vchodu do radnice. Časy, kdy ve městě žili františkánští mniši, pak připomíná jejich klášter. Prohlédneme si, jak vypadaly cely jeho obyvatel i to, co se dochovalo z výzdoby. A pak se ještě vypravíme k děkanskému chrámu Nejsvětější Trojice s věží vysokou padesát tři metrů.
Hostinné v Podkrkonoší
Pevnost Stachelberg
Součástí našeho předválečného opevnění měla býti pevnost Stachelberg. Růst začala v říjnu 1937 na stejnojmenném kopci na Trutnovsku a plánovalo se, že bude největší dělostřeleckou tvrzí u nás a jednou z největších svého typu na světě vůbec. Jenže přišla Mnichovská dohoda, pohraničí bylo odstoupeno Němcům a stavba zastavena. Všechno tu zůstalo tak, jak to vypadalo ve chvíli, kdy odešli poslední dělníci. Na povrchu i pod zemí. V útrobách kopce nás čeká několik kilometrů chodeb a taky velké sály. Zdejší podzemní kasárna měla být největším podzemním komplexem svého druhu, pobývat v nich mělo bezmála osm stovek vojáků. Podíváme se, jak tu probíhaly práce, dozvíme se, kolik lidí tu pracovalo a po návratu na světlo se vydáme ještě na naučnou stezku Opevněné Trutnovsko.
Pevnost Stachelberg
Křížová cesta
Z Temného Dolu se vydáme po křížové cestě směrem na Starou horu. Provede nás kolem kapličky, kterou nechal v polovině 18. století postavit Johan Bensch. Prý z vděčnosti za uzdravení, které mu přinesla voda z nedaleké studánky. Místní věřící se do těchto míst často vydávali a zatoužili tu vybudovat křížovou cestu. Uspořádali na ni proto sbírku a v roce 1876 si svůj sen splnili a křížová cesta byla vysvěcena. Ke konci minulého století byla ale značně poničená a nebýt party přátel kolem manželů Klimešových, možná bychom ji znali už jen z vyprávění. Díky nim se dočkala znovuzrození a my vám prozradíme, kdo se na něm podílel. Společně si projdeme jednotlivá zastavení, která nás dovedou na Starou horu. A porozhlédneme se i po okolní krajině.
Křížová cesta
Horní Maršov
Horní Maršov najdeme v údolí řeky Úpy. První zmínky o něm jsou spojeny s příchodem polských dřevorubců. Doby dávno minulé připomíná kupříkladu místní fara. Na místě, kde stojí, vyrostla už na konci 16. století stavba dřevěná, jenže ta v roce 1740 vyhořela, a tak ji nahradila nová kamenná. Uvnitř starého domu nás čeká například černá kuchyně. Pozornost si ovšem zaslouží i vedle stojící hřbitovní kostel. Ten je totiž nejstarší v původní podobě dochovanou krkonošskou památkou. Uprostřed hřbitova kolem něj pak najdeme hrobku rodu Aichelburgů, místního panstva. Jeden z jeho příslušníků, hrabě Bertold, tu založil přádelnu, pivovar s divadelním sálem a pilu. A pozveme vás taky k další chloubě malé obce, křížové cestě.