Reportáže v regionech
Hornický skanzen
V Krkonoších se těžívala železná ruda. I na Žacléřsku, kde na ni v 15. století navázalo dobývání uhlí. Do časů, kdy tu horníci tenhle poklad ze země získávali, se vrátíme při prohlídce skanzenu v Žacléři. Vidět v něm můžeme, jak vypadal povrchový důl a dochovaly se i některé budovy. Nejstarší je ta s těžní věží. Uhlí se nejdřív používalo v kovárnách, nejvíc se ho tu ale vytěžilo v 19. století, kdy v okolí fungovaly textilky a sklárny. V areálu najdeme i vybavení, které havířům sloužilo v druhé polovině minulého století. Nahlédneme kupříkladu do strojovny, odkud řídili mimo jiné dopravu lidí v těžních klecích do šachty. Dozvíme se tu taky, jak se z hlubin dostával pryč vzduch, který už byl nedýchatelný a prohlédneme si i některé nálezy z doby mnohem starší.
Hornický skanzen
Hospital Kuks
Hospital Kuks určitě není potřeba příliš představovat. Zdejší lékárna U granátového jablka zřízená v roce 1743 je druhou nejstarší památkou svého druhu u nás. Najdeme v ní řadu zajímavých ingrediencí, které se tehdy používaly. Například draží krev, liščí plíce nebo račí oko. Prohlédneme si ale i další místa areálu a připomeneme taky muže, který stál u jeho zrodu. Hrabě Špork na počátku 18. století vybudoval nejprve zámek s lázněmi a pak taky špitál pro vysloužilé a raněné vojáky. Zatímco v zámeckých sálech i lázeňských prostorách bylo rušno jen za života zakladatele, hospital sloužil až do konce druhé světové války. V areálu najdeme dodnes řadu unikátních uměleckých děl, například 24 alegorií ctností a neřestí z dílny Matyáše Bernarda Brauna nebo nástěnné malby nazvané Tance smrti.
Hospital Kuks
Po vrcholcích Krkonoš
Dokud ještě vládne alespoň na horách paní Zima, vydáme se na výpravu po vrcholcích Krkonoš. Abychom si cestu usnadnili, nazujeme speciální alpinistické lyže, které nám umožní vyšlápnout kopec a stejně snadno ho na nich sjedeme. A připravíme si taky takzvané tulení pásy. Vyrazíme z osady Svatý Petr, k jejímž dávným obyvatelům patřili i havíři dobývající tu vzácné rudy. Čeká nás stoupání, jehož nejnáročnějším úsekem je ten závěrečný k Výrovce se čtyřsetmetrovým převýšením. Zastavíme se u Červenkovy muldy, tedy terénního hrbu svažujícího se z Luční hory. A dozvíme se, jak a kdy přišla ke svému jménu. Pak si ještě připomeneme, že tady taky opakovaně zabíjely laviny. Skialpinistická trasa, po které poputujeme, jedna z osmi zdejších, nás pak dovede zpátky do Svatého Petra.
Po vrcholcích Krkonoš
Řezbář
Betlém, který vytvořil Matyáš Bernard Braun v první třetině 18. století, patří k oblíbeným turistickým cílům v okolí Kuksu. Tahle nevídaná přírodní galerie soch a plastik se stala taky inspirací pro řezbáře Leoše Pryšingera. Poprvé tuhle parádu viděl už v šesti letech, a když se o hodně let později dostal k řezbářskému řemeslu, rozhodl se zvěčnit jeho podobu ve dřevě. Ale samozřejmě v menší velikosti. Pořádně si celý Braunův betlém změřil a pustil se do výroby. Dílo v přírodě samozřejmě v průběhu času dostalo pořádně zabrat, a tak musel trochu popustit uzdu fantazii. Na svém betlému znázornil, jak ten Braunův nejspíš vypadal v době vzniku. Prozradí nám, co všechno realizace tohohle nápadu obnášela a co se při ní dozvěděl o díle slavného sochaře.
Řezbář
Hostinné v Podkrkonoší
Hostinné v Podkrkonoší proslavily v posledních desítkách let především papírny, ale jak uvidíte, zajímavostí nabízí město mnohem víc. Koneckonců patří k nejstarším pod našimi největšími horami a dlouhou historii připomíná celá řada památek. Nejprve se zastavíme u radnice, kterou hlídají dva obři. Proč zrovna oni, k tomu se váží různé pověsti, ale pravda je taková, že jsou vzpomínkou na staré tržní právo města. Slavné trhy po sobě zanechaly stopu i v podobě dvou krejčovských mír, které se dochovaly na portálu vchodu do radnice. Časy, kdy ve městě žili františkánští mniši, pak připomíná jejich klášter. Prohlédneme si, jak vypadaly cely jeho obyvatel i to, co se dochovalo z výzdoby. A pak se ještě vypravíme k děkanskému chrámu Nejsvětější Trojice s věží vysokou padesát tři metrů.