Reportáže v regionech
Venkovské muzeum
Dovedete si představit, jak naši předci pracovali na polích v časech, kdy jim nepomáhaly žádné stroje a všechno museli zvládat rukama? Obrazně se do nich přeneseme ve venkovském muzeu v Radči u Úpice. Místní nadšenci se tam pustili do sbírání starých nástrojů a nářadí, ale taky strojů, které začaly těžkou dřinu v hospodářství usnadňovat na přelomu 19. a 20. století. A poté opravili areál kravína a své poklady v něm začali vystavovat. Při prohlídce se dozvíme třeba to, jak vypadali předchůdci moderních kombajnů.
Venkovské muzeum
Na běžkách okolím Adršpachu
Na běžkách budeme poznávat krajinu, kterou jsme společně navštívili už v letním období. Okolí Adršpachu. Proběhnout se v bílé stopě můžeme hned v blízkosti parkoviště, kde odstavíme auto. V okolí je pak připraveno zhruba 40 kilometrů tratí, které nám umožní rozhlédnout se do kraje, užít si ticha ve spící přírodě, ale taky obdivovat zdejší pamětihodnosti. Naším cílem totiž bude Zdoňov. Dominantou obce je gotický kostel Nejsvětější Trojice. První zmínky o něm pocházejí z roku 1348. Zastavíme se taky u pranýře, u kterého si provinilci své tresty odpykávali hlavně v neděli, když lidé chodili na bohoslužby. A dojdeme ke Křížovému vrchu, k němuž se váže zajímavá pověst o rytíři, který přežil skok z vysoké skály.
Na běžkách okolím Adršpachu
Těsný důl
K nejpůvabnějším místům v našich největších horách patří Těsný nebo taky Klauzový důl. Své zvláštní jméno získal podle přehrady pomáhající k plavení dřeva, která tu vyrostla v 16. století. Říkalo se jí klauza. Údolím nevede žádná turisticky značená cesta, možná i proto se tu dochovala takřka divoká příroda a návštěvníci Krkonoš o téhle perle až tak moc nevědí. My ji ale důkladně prozkoumáme. Nejprve nás bude zajímat, proč se chodník, po kterém půjdeme, jmenuje Luisina cesta. Vede mimo jiné přes Černohorský potok, který zdobí několik vodopádů. Všechny jsou dílem přírody, jen některým kaskádám daly podobu lidské ruce. Dozvíme se i to, jak moc tady v minulosti řádila velká voda a co poslední povodně odhalily geologům.
Těsný důl
Herlíkovice
Zimní sezóna v našich horách se pomalu chýlí ke konci, tak si společně užijeme ještě tentokrát značně chudé sněhové nadílky. Místo běžek nebo sjezdových lyží nazujeme sněžnice a vydáme se do okolí krkonošských Herlíkovic. Kdy se tady usadili první lidé, to v historických pramenech nenajdeme. Víme ale, že to byli nejspíš dřevaři a horníci. V kraji se totiž dobývala železná ruda. Zlatými časy těžby by se dalo nazvat 16. století. Věk devatenáctý pak přivedl do regionu turisty. Nejprve výletníky z nedalekého Vrchlabí, později milovníky horských túr ze všech koutů země i ze zahraničí. Dnes jsou Herlíkovice známé především zásluhou milovníků sjezdového lyžování. Při naší procházce jejich okolím si připomeneme, jak se tu dřív žilo.
Herlíkovice
Ledárium
Do časů muže, který si vysloužil označení Otec vlasti, se vypravíme ve Špindlerově Mlýně. Že vám tohle spojení moc nejde dohromady? Vyvedeme vás z omylu. Právě v oblíbeném středisku zimních radovánek totiž vyrostlo první ledárium u nás. A v něm nás přivítají ledové sochy Karla IV. a všech jeho žen. Zajímavostí v neobvyklé expozici najdeme ještě víc. My ale zapátráme po tom, jak se zrodil neobvyklý nápad a co všechno obnášela jeho realizace. Dozvíme se, kolik ledu bylo zapotřebí, kde ho provozovatelé sháněli a jak se z něj rodily jednotlivé postavy. Zeptáme se i na to, co s nimi provedly nepříliš zimní teploty přelomu roku a kolik práce přidělaly tvůrcům jednotlivých exponátů.
