Reportáže v regionech
Cesta česko-polského přátelství
K nejkrásnějším trasám Krkonoš patří Cesta česko-polského přátelství. 28kilometrová turistická magistrála vedoucí podél státní hranice vznikla už v roce 1962. Jedním z míst, odkud se na ní můžete vydat, je bouda Špindlerovka, stojící v nadmořské výšce 1198 metrů. Ta bude výchozím bodem i pro nás. Vystoupáme například k Dívčím kamenům. Z dálky viditelné osm metrů vysoké skalky jsou oblíbeným cílem turistů. Nabízejí krásný výhled na Sněžku. Svůj název dostaly podle legendy, která říká, že v těchto místech zahynula mladá pastýřka. Nakoukneme i k polským sousedům. Z výšky si prohlédneme Černou jámu, kotel, který vyhloubil ledovec před víc než 10 tisíci lety.
Cesta česko-polského přátelství
Bernartice a Vraní hory
Vraní hory jsou takovou Popelkou mezi českými pohořími. Tvoří přirozenou hranici s Polskem na východě Krkonoš a patří do nejsevernější části Broumovské vrchoviny. Měří osm kilometrů a za svou strmost vděčí sopečné činnosti před 270 miliony lety. Jejich nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák, který se tyčí do výšky bezmála devíti set metrů nad mořem. Přesto, že jimi vedou turistické a cyklistické stezky, mnoho lidí v nich nepotkáte. My si je nejprve prohlédneme z rozhledny Elišky, která stojí uprostřed areálu pevnosti Stachelberg. A pak zamíříme údolím Sněžného potoka do čtyři kilometry vzdálených Bernartic. Hned na začátku obce najdeme nepřehlédnutelnou technickou památku – mohutný železniční viadukt.
Bernartice a Vraní hory
Sklenářovice
Sklenářovice, kdysi nazývané Glasendorf, byly jednou z nejstarších krkonošských vesnic. Trvale osídleny byly na přelomu 13. a 14. století ryze německy mluvícím obyvatelstvem. Po druhé světové válce ale obec v podstatě doslova zmizela z map. Přitom tu v té době stály víc než čtyři desítky chalup, škola a dvě hospody. Zjistíme, jak to tu kdysi žilo, co bylo pro místní zdrojem obživy. A připomeneme si taky skutečnost, že oblast se zapsala do historie i dobýváním zlata. Dodnes tu v údolí Zlatého potoka a okolních lesích najdete spousty stop po středověkých hornících. Místy, kde se drahý kov získával vás provede naučná stezka. Dozvíme se na ní spoustu zajímavostí a třeba se nám cestou po ní poštěstí najít nějakou zlatinku.
Sklenářovice
Stezka korunami stromů
Do korun stromů nás zavede stezka na úpatí Černé hory v Krkonoších. Patří k největším stavbám svého druhu v Evropě. Z výšky bezmála padesáti metrů se porozhlédneme po krajině, ale především se dozvíme spoustu zajímavostí o místních lesích – od kořenů až po nejvyšší větve. V podzemní expozici například to, jak vypadá ta část lesa, kterou běžně nevidíme. A cestou narazíme i na modely unikátních plžů, endemitů, kteří žijí pouze v této oblasti. Popsáni byli až na konci šedesátých let minulého věku. Jde o Vřetenovku krkonošskou dorůstající do velikosti pouhých patnácti milimetrů. Ti, pro které by výšlap do korun stromů byl málo adrenalinovým zážitkem, si můžou cestu dolů zkrátit a zpestřit jízdou v tobogánu.
Stezka korunami stromů
Rudník
Obec Rudník najdete pod jedním z krkonošských vrcholů – Černou horou. Vznikla při kolonizaci Krkonoš ve 13. století, kdy sem přicházeli čeští i němečtí obyvatelé dolovat rudu a drahé kovy. Dlouhou historii připomíná hned několik staveb. Společně si prohlédneme například tu nejstarší z nich, kostel svatého Václava. Místní do něj mířili za modlitbami už v roce 1354. Do dnešní podoby ho nechal na konci 16. století v renesančním slohu přestavět majitel panství Hanibal z Valdštejna, jehož dodnes připomíná náhrobní kámen ve zdi. Vydáme se i k nejstaršímu evangelickému kostelu ve východních Krkonoších a taky k léčivému prameni, u něhož kdysi vyrostly lázně. A nezapomeneme ani na lákadla okolní krajiny.
