Reportáže v regionech
Sklenářovice
Sklenářovice, kdysi nazývané Glasendorf, byly jednou z nejstarších krkonošských vesnic. Trvale osídleny byly na přelomu 13. a 14. století ryze německy mluvícím obyvatelstvem. Po druhé světové válce ale obec v podstatě doslova zmizela z map. Přitom tu v té době stály víc než čtyři desítky chalup, škola a dvě hospody. Zjistíme, jak to tu kdysi žilo, co bylo pro místní zdrojem obživy. A připomeneme si taky skutečnost, že oblast se zapsala do historie i dobýváním zlata. Dodnes tu v údolí Zlatého potoka a okolních lesích najdete spousty stop po středověkých hornících. Místy, kde se drahý kov získával vás provede naučná stezka. Dozvíme se na ní spoustu zajímavostí a třeba se nám cestou po ní poštěstí najít nějakou zlatinku.
Sklenářovice
Stezka korunami stromů
Do korun stromů nás zavede stezka na úpatí Černé hory v Krkonoších. Patří k největším stavbám svého druhu v Evropě. Z výšky bezmála padesáti metrů se porozhlédneme po krajině, ale především se dozvíme spoustu zajímavostí o místních lesích – od kořenů až po nejvyšší větve. V podzemní expozici například to, jak vypadá ta část lesa, kterou běžně nevidíme. A cestou narazíme i na modely unikátních plžů, endemitů, kteří žijí pouze v této oblasti. Popsáni byli až na konci šedesátých let minulého věku. Jde o Vřetenovku krkonošskou dorůstající do velikosti pouhých patnácti milimetrů. Ti, pro které by výšlap do korun stromů byl málo adrenalinovým zážitkem, si můžou cestu dolů zkrátit a zpestřit jízdou v tobogánu.
Stezka korunami stromů
Rudník
Obec Rudník najdete pod jedním z krkonošských vrcholů – Černou horou. Vznikla při kolonizaci Krkonoš ve 13. století, kdy sem přicházeli čeští i němečtí obyvatelé dolovat rudu a drahé kovy. Dlouhou historii připomíná hned několik staveb. Společně si prohlédneme například tu nejstarší z nich, kostel svatého Václava. Místní do něj mířili za modlitbami už v roce 1354. Do dnešní podoby ho nechal na konci 16. století v renesančním slohu přestavět majitel panství Hanibal z Valdštejna, jehož dodnes připomíná náhrobní kámen ve zdi. Vydáme se i k nejstaršímu evangelickému kostelu ve východních Krkonoších a taky k léčivému prameni, u něhož kdysi vyrostly lázně. A nezapomeneme ani na lákadla okolní krajiny.
Rudník
Jestřebí hory
Nevelkým pohořím východní části naší země jsou Jestřebí hory. Ale za prohlídku rozhodně stojí. Nejen díky krásné přírodě. Při společných toulkách se zastavíme třeba ve Rtyni, kterou zdobí historická zvonice. Slouží už přes čtyři století. Je vysoká 30 metrů a v pětimetrové zvonové komoře jsou umístěny 3 zvony. Nejstarší z nich byl odlit už v roce 1471. Pozornost si zaslouží i Malé Svatoňovice, v nichž přišli na svět Josef a Karel Čapkové. Připomeneme si příběh jejich rodiny a podíváme se taky do míst se slavnými bratry spojenými. Nejvyšším místem celého pohoří je Žaltman. Na něm už přes půl století stojí rozhledna, z níž se pokocháme krásami kraje.
Jestřebí hory
Dolní Dvůr
Dolní Dvůr býval kdysi jedním z nejvýznamnějších hornických a hutnických středisek v našich nejvyšších horách. Z těchto časů tu ale nezůstaly téměř žádné stopy. Továrny zmizely a na Rudném náměstí, kde kdysi stála huť a hamry, byl mezi lety 1803 až 1806 vybudován kostel sv. Josefa. Ten láká turisty zvonkohrou, která se rozezní každý den v deset hodin dopoledne a pět hodin odpoledne. Od svatostánku se vydáme po žluté turistické značce proti proudu Kotelského potoka. Zastavíme se na Hříběcích boudách a zjistíme, jak přišly ke svému jménu. Pak zamíříme k lomu Strážné, který je dnes chráněnou přírodní památkou. A bude nás zajímat, proč se v něm těženému vápenci říkávalo krkonošský mramor. Naše putování skončíme v Hořejších Herlíkovicích.
