Reportáže v regionech
Bitva u Trutnova
V historických pramenech byste se dočetli, že 26. června roku 1866 se v okolí Trutnova proti sobě postavilo zhruba 215 tisíc rakouských a 221 tisíc pruských vojáků. Tím se bitva u tohoto východočeského města stala druhou největší vřavou 19. století. Do dějin se zapsala i tím, že byla jedinou, kterou v prusko-rakouské válce vyhrála armáda habsburské monarchie. Není tedy divu, že si ji v Trutnově každoročně připomínají. Strategickými body v jejím průběhy byly výšiny nad městem – Šibeník, Janský vrch a Chmelnice. A právě těmito místy dnes vede Naučná stezka nazvaná příznačně Po stopách války – Den bitvy u Trutnova 1866.
Bitva u Trutnova
Trutnov
Město Trutnov leží na rozhraní Krkonoš a Jestřebích hor. Krásu okolní přírody můžete poznávat v zimě na lyžích, od jara do podzimu pak při toulkách po svých i v sedle bicyklu. Kromě klasických cyklotras tu najdete i dnes stále více vyhledávané náročnější terény pro horská kola. Nedávno parta nadšenců upravila síť přírodních trailů, které vedou krajinou okolo Čížkových kamenů a pokračují do Jestřebích hor. Stezky upravovali zkušení jezdci a může se na ně vyjet jak rodinka s dětmi, tak i ten nejnáročnější biker. Společně vyrazíme ze Lhoty přes místa, kde dřív stávala obec Dedrné a na konci našeho výletu nás čeká Markoušovická rozhledna, z níž se pokocháme kruhovým výhledem až k Jeseníkům.
Trutnov
Tajný bunkr
Ve Špindlerově Mlýně se v podzemí ukrývá obří, několikapatrový atomový kryt. Nedávno byl zpřístupněn veřejnosti. Zatímco dnes do něj sestoupíte pohodlně po schodišti, původní vchod byl téměř 16 metrů pod úrovní terénu. Obvodové stěny dosahovaly šíře až dva a půl metru a byly vylité z těch nejtvrdších betonů. Samotný vstup do bunkru chránily patery pancéřové dveře, které byly údajně schopny odolat tlakové vlně až o síle čtyřicet kilotun. Ty ale měly sloužit ke vstupu jen v době míru. V případě použití chemických či atomových zbraní by zůstaly uzavřeny a dostat se do bunkru by pro příchozího znamenalo projít složitou očistnou procedurou. Prozkoumáme celý systém, zjistíme, co v něm všechno fungovalo a mimo jiné i to, jak tu kontrolovali čistotu vzduchu.
Tajný bunkr
Cesta česko-polského přátelství
K nejkrásnějším trasám Krkonoš patří Cesta česko-polského přátelství. 28kilometrová turistická magistrála vedoucí podél státní hranice vznikla už v roce 1962. Jedním z míst, odkud se na ní můžete vydat, je bouda Špindlerovka, stojící v nadmořské výšce 1198 metrů. Ta bude výchozím bodem i pro nás. Vystoupáme například k Dívčím kamenům. Z dálky viditelné osm metrů vysoké skalky jsou oblíbeným cílem turistů. Nabízejí krásný výhled na Sněžku. Svůj název dostaly podle legendy, která říká, že v těchto místech zahynula mladá pastýřka. Nakoukneme i k polským sousedům. Z výšky si prohlédneme Černou jámu, kotel, který vyhloubil ledovec před víc než 10 tisíci lety.
Cesta česko-polského přátelství
Bernartice a Vraní hory
Vraní hory jsou takovou Popelkou mezi českými pohořími. Tvoří přirozenou hranici s Polskem na východě Krkonoš a patří do nejsevernější části Broumovské vrchoviny. Měří osm kilometrů a za svou strmost vděčí sopečné činnosti před 270 miliony lety. Jejich nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák, který se tyčí do výšky bezmála devíti set metrů nad mořem. Přesto, že jimi vedou turistické a cyklistické stezky, mnoho lidí v nich nepotkáte. My si je nejprve prohlédneme z rozhledny Elišky, která stojí uprostřed areálu pevnosti Stachelberg. A pak zamíříme údolím Sněžného potoka do čtyři kilometry vzdálených Bernartic. Hned na začátku obce najdeme nepřehlédnutelnou technickou památku – mohutný železniční viadukt.
