Reportáže v regionech
Špindlerův Mlýn
Nedávné přívaly sněhu potěšily zejména milovníky lyžování a dalších zimních sportů. A udělaly také radost všem v horských střediscích. K těm nejznámějším patří docela určitě krkonošský Špindlerův Mlýn. Pokud budeme pátrat v historii, zjistíme, že jeho počátky jsou spojeny s osadou Svatý Petr, která je zmiňována už v 16. století. A souvisí s ní i vznik názvu města. Svého času býval Špindlerův Mlýn i městem lázeňským. Teď je ale rájem lyžařů, takže se samozřejmě porozhlédneme i po místech, která lákají příznivce sjezdovek. Ale také po těch, která jsou určena hlavně milovníkům bíle stopy.
Turistické informační centrum
Rašeliniště Černé hory
Pak vystoupáme do krkonošských výšin. Naším dalším výletním cílem bude Černohorské rašeliniště. Jde o největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších rozprostírající se v sedle mezi Černou a Světlou horou v pramenné oblasti Černohorského potoka – a to všechno na ploše asi 60 hektarů. Už v roce 1952 bylo vyhlášeno státní přírodní rezervací, nyní leží v I. a II. zóně Krkonošského národního parku. Krkonošská rašeliniště jsou území až do dnešní doby nejméně ovlivněná činností člověka.
Pokud začneme pátrat po tom, jak tahle přírodní paráda vzniká, pak vězte, že to je díky odumřelým částem rašeliníků, mechů a dalších rostlin bez přístupu vzduchu. Má velkou konzervační schopnost, a proto se v něm zachovaly zbytky těl rostlin, živočichů a velké množství pylových zrn. Jejich rozborem se získávají údaje o změnách na rašeliništích a jejich okolí. Vysoké srážky, příznivý tvar terénu – přirozená proláklina, spolu s krátkou vegetační dobou a kyselým podložím (ortoruly) podmínily před 6000 lety vznik právě tohoto rašeliniště.
Dá se o něm mluvit jako o jedné z nejvzácnějších lokalit Krkonošského národního parku. I proto leží taky v jeho první zóně. I s desítkami druhů rostlin. A to také těch, které byste na dalších místech našich nejvyšších hor marně hledali.
Rašeliniště Černé hory
Historie světla
Přijdete domů, rozsvítíte si. Uleháte, vstáváte – svítíte. Světlo – fyzikální veličina – jeho rychlost se nám zatím nedaří pokořit. Lidé bez něj nemůžou být a existovat bez něj nemůže vlastně vůbec nic živého.
Vydáme se do Dvora Králové nad Labem. V tamním muzeu totiž můžete na vlastní oči vidět výstavu pojmenovanou patřičně: Pozdraveno budiž světlo. Právě tady se totiž dozvíte, jak svítil dělný lid, jaký význam má světlo svíce v kostele. Obdivovat budeme pak i různé typy luceren: od těch obyčejných až po ty zámecké.
Od loučí, které nebyly příliš bezpečné, přes pochodně až po lucerny. Zkrátka a dobře: ve Dvoře Králové nad Labem jsme si na paškál vzali právě ten paprsek, bez nějž bychom byli jen stěží.
Historie světla
Výstava zimních sportů
Brusle, lyže, sáňky a zimní radovánky – rýmovačka, která navíc vystihuje i to, o čem si budeme povídat v zatoulání do úpického muzea. Necháme vás totiž zavzpomínat si nebo spíš podívat se, jakže naši předkové začínali se zimními sporty.
Kromě mnoha druhů saní, lyží a bruslí na výstavě uvidíte i oblečení, ve kterém lyžovaly dámy třeba před stoletím, a přitom takové lyže jsou osvědčeným dopravním přibližovadlem už víc než deset tisíc let.
Zásadním zlomem ve vývoji českého lyžování se stal rok 1892 kdy do Krkonoš přivezl lyže hrabě Jan Harrach. Ale už v roce 1895 byl založen Český krkonošský spolek Ski. Je to nejstarší samostatný spolek u nás, dodnes fungující.
Jenže k zimním sportům a radovánkám nepatří jen lyžování, ale i sáňky. Saně nejprve sloužily jako dopravní prostředek ke stahování dřeva, v devatenáctém století se ale natolik rozšířily, že se ona činnost stala masovou zábavou. Lehčí saně se vynášely na zádech, a ty těžší, pro vícero lidí, vyvezlo koňské spřežení.
Výstava zimních sportů
Vánoční ozdoby
Toulavá kamera odstartovala své vánoční cestování ve Dvoře Králové nad Labem. Už 145 let právě odsud putují do celého světa skleněné vánoční ozdoby. Jejich výrobu založil Josef Kinčl a dodnes se tady vánoční krásy vyrábějí ručně a vlastně taky ústy. Ono totiž naučit se dobře vyfouknout kulovitý tvar ozdoby nebo i špičku dá zabrat. Skleněné polotovary se pak většinou smáčejí v barvách nebo stříkají. Vzorky si může u královédvorských navrhnout zákazník dokonce sám.
