Reportáže v regionech
Hornická stezka
Jestřebí hory bývaly havířským rájem. Černé uhlí se tu začalo dobývat koncem šestnáctého století a těžba skončila až před dvaceti lety. V horách ještě dnes můžeme najít zhruba dvě stovky důlních děl, šachet, svislých jam, úklonných jam a štol. Cestou si ale připomeneme i to, jaké tragédie občas hornickou práci provázely. A zavítáme také do muzea ve Rtyni v Podkrkonoší, kde se o historii zdejšího hornictví dozvíme všechno podstatné. Čeká nás tam mimo jiné třeba havířský prapor, za jehož existenci vděčíme kněžně Zaháňské. Ta ve své závěti odkázala finanční obnos právě na jeho výrobu. A možná i proto nese jeden z dolů v horách její jméno.
Hornická stezka
Labský důl
Krásnou krkonošskou přírodu budeme obdivovat při procházce Labským dolem. Dozvíme se například, že důl tvaroval skandinávský ledovec, po kterém tu zbyly morénové valy. Na nich narazíme na červenou řasu, která za tepla a vlhka voní po fialkách. Zastavíme se u Sedmidolí, tedy u svahů, které dělí sedm potoků. Vypravíme se také k Pančavskému vodopádu. Přepadává po kaskádách a s výškou bezmála sto padesáti metrů je nejvyšším vodopádem u nás. A navíc si od vyhlídky na vodopády prohlédneme celé Labské údolí. Bez povšimnutí pak rozhodně nemineme ani Schustlerovu zahrádku pojmenovanou po významném botanikovi a ochránci krkonošské přírody. Najdeme tam na půl druhé stovky rostlinných druhů, což rozhodně nebývá obvyklé.
Labský důl
Od boudy k boudě
Na louce se pasou ovečky, o kus dále zase stádo náhorního francouzského plemene skotu. Tohle všechno nás čeká při procházce mezi horskými boudami v okolí Pece pod Sněžkou. Na konci 16. století lesní dělníci vytěžili některé krkonošské lesy a vzniklých plání se ujali zemědělci. Ti si u nich postavili boudy. Majitelé některých z nich se dnes snaží navázat na starý způsob života. A ukázat, že byl nejen přínosem pro člověka i přírodu, ale že měl taky své kouzlo. My se zastavíme například na boudě Lesní, pak na boudách Tetřevích.
Horské boudy v okolí Pece pod Sněžkou
Horní Albeřice
K nejstarším krkonošským obcím patří Horní Albeřice. První zmínka o nich pocházejí už z konce 13. století. Osidlovali je nejdřív dřevaři, kteří těžili lesy pro Kutnou Horu a později pak vypalovali dřevěné uhlí. Jako v jediné obci v Krkonoších se tu dochovalo tzv. lánové hospodářství. V devatenáctém století k obživě vydatně přispívala těžba a pálení vápence. Připomínkou tohoto období je takzvaná Albeřická jeskyně, do které nahlédneme. Najdeme v ní i největší podzemní jezero u nás.
Horní Albeřice
Skleněná vejce
Součástí velikonoční výzdoby mohou být vedle těch skutečných také vajíčka skleněná. Jejich výroba má už dlouholetou tradici v rodině Juklových. Ve třicátých letech minulého století je začal ve své malé firmě vyrábět Václav Berger a vyvážel je daleko do světa. Po roce 1990 na jeho podnikání navázali potomci ze čtvrté a páté generace. Rodinnou firmu provozují ve Dvoře Králové nad Labem a nás trochu zasvětí do tajů výroby i zdobení krásných skleněných vajíček.