Reportáže v regionech
Hrubý Rohozec
Na místě zámku Hrubý Rohozec stával původně skalní hrad. Svůj název získal od staročeského slova rohoz, tedy rákos. V průběhu staletí se několikrát podoba šlechtického sídla měnila a měnili se i majitelé. Jedním z nich byl například vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Od něj pak panství získal rod, který si můžete na zámku připomenout i dnes. Pánové z rodu Des Fours Walderode na zámku žili až do 20. století, zasadili se o několik jeho proměn a po nich tu také zůstalo četné vybavení, které bylo podle fotografií a dobových dokumentů umístěno tak jako za jejich života. Nahlédneme do kaple Nejsvětější Trojice, která si zachovala barokní podobu, ale zastavíme se také v místnostech, kde žila rodina předposledního zámeckého pána ze zmíněného rodu – v jídelně nebo modrém salonku a nevynecháme ani anglický park.
Zámek Hrubý Rohozec
Výrobce sněžnic
Sněžnice jsou staré už pěkných pár tisícovek let. Naši dávní předci si všimli, jak lehce se pohybuje po sněhu díky svým širokým tlapám štíhlý rys a chtěli si dopřát něco podobného. Ty nejstarší byly hodně jednoduché – z větví pokrytých trávou, ale fungovaly. Výroba sněžnic, samozřejmě už podstatně dokonalejších, zlákala také Tomáše Hanuše z Valteřic. Inspiraci pro jejich tvar našel u severoamerických indiánů. Jeho sněžnice mají kapkovit tvar a zvednutou špici. Kdo si myslí, že tvar není pro pohyb důlěžitý, mýlil by se. Sněžnice od pana Hanuše jsou z jasanového dřeva. Nejdřív připraví rám, který musí nechat vyschnout. Pak přijde na řadu výplet a na konec vázání z kvalitní hověziny. Výroba je pěkná fuška, ale zákazník pak může bez obav vyrazit na výlet tam, kam by se v zimě jinak nedostal. A dopřát si mohou i hodně urostlí jedinci. Sněžnice totiž unesou i stodvacetikilového majitele.
Výrobce sněžnic
Malá Úpa
Malá Úpa v Krkonoších láká turisty nejen v zimním období. Rodiny s dětmi určitě zaujme pohádková stezka, po které se vypravíme i my. Nejprve se zastavíme v malém muzeu v Informačním centru Horní Malé Úpy. Najdeme tam řadu předmětů, které byly nepostradatelnými pomůckami horalů. Život v horách nám pak přiblíží i desítka zastavení pohádkové stezky. Setkáme se na nich s pohádkami Marie Kubátové, která právě o Krkonoších ráda psala. Navíc jsou všude pro děti připraveny malé úkoly. Odměnou za jejich splnění je pak Maloúpský groš, který si mohou vyzvednout v informačním centru. Cestou se samozřejmě porozhlédneme po Malé Úpě i okolí. Z jediné místní ulice zvané Nové domky se nám například nabídne krásný výhled na Pomezní boudy nebo na Černou horu. A prohlédneme si i staré horské roubenky.
Pohádková stezka v Malé Úpě
Obří důl
Časy, kdy Krkonoším vládly ledovce, si připomeneme při procházce po naučné stezce, která nás provede z Pece pod Sněžkou Obřím dolem, kolem bývalé Obří boudy a kolem boudy Luční nás do horského střediska zase vrátí. Před stovkami milionů let vzniklo v našich nejvyšších horách něco přes tři desítky ledovců, po nichž tu zůstalo několik krásných ledovcových údolí. K těm nejznámějším patří Obří důl. Nejkrásnější výhled na něj se nám nabídne, pokud vystoupáme nad bývalý důl Kovárna. Jeho chodbami a štolami je prošpikován nejvyšší vrchol Česka – Sněžka. Mimochodem, středověcí horníci hodně připomínali pohádkové permoníky. Byli vousatí, malí, aby se mohli pochybovat v nízkých a úzkých chodbách a měli čepici do špičky uvnitř vycpanou, aby si nerozbili hlavu o skálu.
Obří důl a spol.
Výstava Grónsko
Zajímá vás, jak se žije v Grónsku? Pokud ano, pak se s námi vydejte na výstavu, kterou pořádají v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí. Manželé Klempířovi jezdí do téhle exotické země už šestnáct let a duchem se z nich už takřka stali Eskymáci. Díky nim se dozvíme řadu zajímavostí z historie a prohlédneme si předměty, které tamní obyvatelé používají ve chvílích všedních i svátečních. Třeba vyřezávané amulety, které měli jejich majitele ochraňovat. Někteří rodiče jimi prý své děti doslova ověsili. Zjistíme také, jak a kdy se do Grónska dostala evropská kultura a milovníky tradičních oděvů jistě potěší kroje, které grónské ženy oblékají pro slavnostní okamžiky.