Reportáže v regionech
Malá Úpa
Malá Úpa v Krkonoších láká turisty nejen v zimním období. Rodiny s dětmi určitě zaujme pohádková stezka, po které se vypravíme i my. Nejprve se zastavíme v malém muzeu v Informačním centru Horní Malé Úpy. Najdeme tam řadu předmětů, které byly nepostradatelnými pomůckami horalů. Život v horách nám pak přiblíží i desítka zastavení pohádkové stezky. Setkáme se na nich s pohádkami Marie Kubátové, která právě o Krkonoších ráda psala. Navíc jsou všude pro děti připraveny malé úkoly. Odměnou za jejich splnění je pak Maloúpský groš, který si mohou vyzvednout v informačním centru. Cestou se samozřejmě porozhlédneme po Malé Úpě i okolí. Z jediné místní ulice zvané Nové domky se nám například nabídne krásný výhled na Pomezní boudy nebo na Černou horu. A prohlédneme si i staré horské roubenky.
Pohádková stezka v Malé Úpě
Obří důl
Časy, kdy Krkonoším vládly ledovce, si připomeneme při procházce po naučné stezce, která nás provede z Pece pod Sněžkou Obřím dolem, kolem bývalé Obří boudy a kolem boudy Luční nás do horského střediska zase vrátí. Před stovkami milionů let vzniklo v našich nejvyšších horách něco přes tři desítky ledovců, po nichž tu zůstalo několik krásných ledovcových údolí. K těm nejznámějším patří Obří důl. Nejkrásnější výhled na něj se nám nabídne, pokud vystoupáme nad bývalý důl Kovárna. Jeho chodbami a štolami je prošpikován nejvyšší vrchol Česka – Sněžka. Mimochodem, středověcí horníci hodně připomínali pohádkové permoníky. Byli vousatí, malí, aby se mohli pochybovat v nízkých a úzkých chodbách a měli čepici do špičky uvnitř vycpanou, aby si nerozbili hlavu o skálu.
Obří důl a spol.
Výstava Grónsko
Zajímá vás, jak se žije v Grónsku? Pokud ano, pak se s námi vydejte na výstavu, kterou pořádají v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí. Manželé Klempířovi jezdí do téhle exotické země už šestnáct let a duchem se z nich už takřka stali Eskymáci. Díky nim se dozvíme řadu zajímavostí z historie a prohlédneme si předměty, které tamní obyvatelé používají ve chvílích všedních i svátečních. Třeba vyřezávané amulety, které měli jejich majitele ochraňovat. Někteří rodiče jimi prý své děti doslova ověsili. Zjistíme také, jak a kdy se do Grónska dostala evropská kultura a milovníky tradičních oděvů jistě potěší kroje, které grónské ženy oblékají pro slavnostní okamžiky.
Výstava Grónsko
Hornická stezka
Jestřebí hory bývaly havířským rájem. Černé uhlí se tu začalo dobývat koncem šestnáctého století a těžba skončila až před dvaceti lety. V horách ještě dnes můžeme najít zhruba dvě stovky důlních děl, šachet, svislých jam, úklonných jam a štol. Cestou si ale připomeneme i to, jaké tragédie občas hornickou práci provázely. A zavítáme také do muzea ve Rtyni v Podkrkonoší, kde se o historii zdejšího hornictví dozvíme všechno podstatné. Čeká nás tam mimo jiné třeba havířský prapor, za jehož existenci vděčíme kněžně Zaháňské. Ta ve své závěti odkázala finanční obnos právě na jeho výrobu. A možná i proto nese jeden z dolů v horách její jméno.
Hornická stezka
Labský důl
Krásnou krkonošskou přírodu budeme obdivovat při procházce Labským dolem. Dozvíme se například, že důl tvaroval skandinávský ledovec, po kterém tu zbyly morénové valy. Na nich narazíme na červenou řasu, která za tepla a vlhka voní po fialkách. Zastavíme se u Sedmidolí, tedy u svahů, které dělí sedm potoků. Vypravíme se také k Pančavskému vodopádu. Přepadává po kaskádách a s výškou bezmála sto padesáti metrů je nejvyšším vodopádem u nás. A navíc si od vyhlídky na vodopády prohlédneme celé Labské údolí. Bez povšimnutí pak rozhodně nemineme ani Schustlerovu zahrádku pojmenovanou po významném botanikovi a ochránci krkonošské přírody. Najdeme tam na půl druhé stovky rostlinných druhů, což rozhodně nebývá obvyklé.