Reportáže v regionech
Vamberecká krajka
Slavnou vambereckou krajku zná většina z nás. Ale víte, kde tahle křehká paličkovaná krása spatřila světlo světa a odkud se dostala k nám? Poprvé se objevila už v 15. století v Itálii a brzy začala dobývat Evropu. Jejím rájem se staly Flandry a právě odtud se po třicetileté válce rozšířila na Vamberecko. A tam se od té doby její tajemství i vzory předávají po generace v rodinách z matky na dceru. Na konci 19. století ve městě dokonce vznikla speciální škola, na níž se učí typické vzory i základní techniky. Namále měl tenhle kumšt v době, kdy ruční práci začaly nahrazovat stroje. Jejich tempu nemohly ani ty nejzručnější krajkářky konkurovat. A tak musely zákazníky okouzlovat novými nápady. Ve vambereckém muzeu si prohlédneme řadu neobvyklých děl, která s pomocí paliček vznikla.
Vamberecká krajka
Keramická dílna
Deštné v Orlických horách je nejen rájem milovníků zimních sportů, ale taky domovem keramičky Barbory Šedové. A za tou se společně vypravíme. Malou ochutnávkou bude už keramický znak města, který nás v Deštném přivítá. Pochází totiž z její dílny. Dozvíme se, že na jeho výrobu použila Barbora i sklo, které ráda s hlínou kombinuje. A budeme sledovat taky práci v dílně. Třeba výrobu figurek. Základ postavy si autorka vytvaruje na kruhu, hlavu a taky ruce pak už domodelovává rukama. A své postavičky pak obléká do šatů, které jim dávají tvar zvonku. Zajímat nás samozřejmě bude i to, co všechno Barboru při její práci inspiruje, jak se rodí její podoba jejích děl.
Keramická dílna
Pivní stezky
Nejen obdivovatelé historických pamětihodností a přírodních krás, ale i milovníci tekutého chlebíčku si přijdou na své při procházce po takzvaných pivních stezkách. Ty začaly vznikat už v posledním desetiletí minulého věku v Německu a zanedlouho si získaly oblibu i u nás. Dnes bychom ji v různých koutech naší země našli už celou řadu. Společně se vypravíme na tu, která byla jako první vybudovaná v Orlických horách. Najdeme ji kousek od Rychnova nad Kněžnou. Měří tři kilometry a provede nás od Letoviska Studánka k místnímu pivovaru, který založilo panstvo z rodu Kolowratů. Prozradíme vám, co je pro podobné stezky typické a dozvíme se historii Studánky a léčivé vody, která vedla ke vzniku lázní. Rozhlížet se budeme taky po okolní krajině. A máme pro vás i několik pověstí.
Pivní stezky
Státní zámek v Opočně
Obdivovatele starých šlechtických sídel pozveme na prohlídku zámku Opočno. Patří k těm nejnavštěvovanějším. Pyšní se například druhou největší zámeckou sbírkou zbraní u nás, rozsáhlejší najdeme jen na Konopišti. Při prohlídce zámeckých komnat se taky dozvíme, jaký komfort si tu panstvo dopřávalo. Nahlédneme totiž třeba do koupelen, kterých na Opočně měli celkem pět. A v nich dokonce teplou vodu. Původně gotický hrad nechali na pohodlnější a modernější zámek přestavět Trčkové. Ti také prosluli výrobou kořalek a léčivých tinktur. A ve sklenících tu pěstovali nejen ananas a fíky, ale taky vanilku. S rodem Trčků, konkrétně se zámeckým pánem Mikulášem, je navíc spojena jedna místní pověst o nevěrné manželce a jejím smutném konci.
Státní zámek v Opočně
Výroba loutek
Martina Breklová si původně vybrala cestu zdravotní sestry. Ale po několika letech její život nabral jiný směr. Díky mamince své kamarádky pronikla do výroby loutek a ta jí učarovala. Z mnoha možných technik si vybrala práci se sádrou a té se věnuje už víc než patnáct let. Nechá nás nahlédnout do své dílny, v níž přicházejí na svět vodníci, princezny, čarodějnice, ale i další, nejen pohádkové, postavičky. Dozvíme se, jaké materiály se tu hodí nejčastěji. Kromě sádry je to kupříkladu koudel, ale v oblibě má Martina i ty přírodní. Ráda používá třeba mech nebo šišky. Budeme sledovat, jak se loutka rodí. Martina si sama vyrábí formy na hlavičky, ruce i nohy a prozradí nám, jak jednotlivé části spojí. Sama si samozřejmě své hrdiny i maluje, má ráda, když mají veselý a trochu poťouchlý výraz. A nakonec si je i obléká.