Reportáže v regionech
Z Adršpachu do Polska
Z Adršpachu si dopřejeme výlet za polské hranice. Nejprve se ale porozhlédneme po obci Adršpach. Poslechneme si legendu o jednom z místních mlynářů, kterému pomáhala kouzla. Pak vyšlápneme k troskám hradu, který nechal vybudovat Jan Lucemburský, ale už v patnáctém století ho koupili Slezané a nechali zbořit, aby v něm nemohly nacházet útočiště loupeživé bandy. Pak se pomalu vydáme na cestu k polské hranici. Cestou se ale ještě zastavíme u jedné z nejvýznamnějších památek v regionu – renesančního kostela Nejsvětější Svaté Trojice. Jedenáct starých domků v městečku Chelmsko Slaskie připomíná, že tu kdysi působili čeští tkalci. Právě pro ně bylo vybudováno původně dvanáct dřevěných domků. Bylo jich stejně jako apoštolů a po nich byly také pojmenovány. Ten, který dostal jméno Jidáš, ale vyhořel. Dozvíme se, jak tu čeští tkalci žili a také to, že zdejší voda má prý takřka kouzelnou moc.
Z Adršpachu do Polska
Kovář Jan Svoboda a skupina Novica
Kovářské řemeslo si Jan Svoboda vybral už ve svém dětství. Bylo mu deset let, když viděl pohádku O statečném kováři a o své budoucnosti měl jasno. O pár let později se stal členem skupiny historického šermu Novica a vzniklo spojení kovářského řemesla a zbraní z dávných časů. Dozvíme se, že skupina nemá zbraně přesně daného období, takže dostává prostor i fantazie jejich stvořitele. Prozradíme i to, jaké zbraně její členové při svých soubojích používají a budeme samozřejmě sledovat mistra kováře při práci. Předvede nám, jak se dvaceticentimetrový kousek nástrojové ocele promění v bezmála metrovou čepel jednorukého meče i to, co všechno následuje až do chvíle, kdy meč může sloužit v souboji. Celá práce trvá několik hodin a pokud se dopředu domluvíte, můžete ji sledovat na vlastní oči.
Kovář Jan Svoboda a skupina Novica
Broumovský pivovar
Broumov je neodmyslitelně spjat s benediktýny, kteří tu vybudovali klášter. Méně známý je ale fakt, že založili i pivovar. A to už ve 14. století a přímo v areálu kláštera. Pivovar se dokonce může pyšnit označením nejstarší kláštěrní pivovar u nás. Později začali benediktýni s vařením piva mimo areál kláštera v novém pivovaru. V něm se vaří pivo dodnes, i to s příznačným názvem Opat a Benediktýn. Současní majitelé, manželé Noskovi, nás provedou a představí nám nevzácnější částí zařízení, které jsou u nich k vidění. Vybudovali totiž i pivovarské muzeum. Z dávných časů jim zůstal mimo jiné také čtyřtunový trezor, který ovšem od roku 1948 nikdo neotveřel, protože se ztratily klíče. A tak se všichni těší až ho jednou někdo, aniž by ho poničil, otevřít dokáže.
Broumovský pivovar
Cyklovýlet z Nového Města nad Metují
Na výletě, který odstartujeme v Novém Městě nad Metují, uděláme hned dvojnásobnou radost svému tělu. Jednak ho absolvujeme v sedle bicyklu, tekže se pěkně protáhneme a naším cílem budou polské lázně Kudowa s minerálními prameny. Nejprve si ale prozradíme něco z historie Nového Města nad Metují a zastavíme se také v lázních Běloves. Zdejší minerální voda je hodně známá, svým vojákům ji dokonce nechával vozit už vévoda Albrecht z Valdštejna. A pak už zamíříme k polským sousedům. V lázních Kudowa-Zdrój můžeme vyzkoušet minerální vody hned z devíti zdrojů. Známá jsou už od 17. století, první lázeňská zařízení tu začala růst o století později. Nahlédneme také do místního muzea hraček, které je jedním z největších v Polsku.
Cyklovýlet z Nového Města nad Metují
Svíčky z Rokytníku
Svíčky ze včelího vosku znali už staří Egypťané. Dlouho byl ale tento výrobek velkou vzácností, kterou si mohli dovolit jen ti nejbohatší. V našich časech si specifickou vůni a uklidňující kouzlo mihotavého plamínku dopřáváme hlavně ve svátečních chvílích, ke kterým patří také Vánoce, takže těsně před nimi nahlédneme do včelařského království, kde se mimo jiné rodí právě svíčky. Vyrábí je Simona Adamcová, která v Rokytníku u Hronova chová tři stovky včelstev. Jen utichne ruch kolem úlů, pustí se do zpracování vosku. Prozradí nám, jak tenhle produkt včelky vytvářejí, kolik práce jim to dá a prozradí také něco o zpracování. Například to, že při tradičním motání svíček z plástů je důležité, aby měl vosk pokojovou teplotu a nelámal se. Podíváme se i na odlévání do formiček, které si mladá včelařka sama vyrábí.