Reportáže v regionech
Železnice
Městečko Železnice na samém okraji Českého ráje pamatuje už bezmála sedm století. V jeho historii jsou několikrát zmiňovány i požáry. Ten snad nejničivější, který měl na svědomí víc než sedm desítek domů, prý zavinila záletná selka, která se věnovala víc svému milenci než kamnům. Dobré pověsti se netěšil ani železnický kupec Tvrzký. V domě, kde žil a prodával, je dnes otevřeno Vlastivědné muzeum. A umožňuje návštěvníkům nahlédnout i do krámku obchodníka, který prý své zákazníky pěkně šidil. Pořád tu šuplíčky voní po bylinkách a koření. Porozhlédneme se ovšem i po okolí. Za zmínku určitě stojí třeba kopec Zebín, jehož vznik má podle další legendy na svědomí čert.


Městečko Železnice
Erbenova stezka
Karel Jaromír Erben se narodíl v Miletíně. A v rodném městě také často čerpal inspiraci pro své dílo. I pro to nejslavnější – Kytici. Kde všude se procházel a nacházel motivy jednotlivých básní, o tom se můžeme přesvědčit při procházce naučnou stezkou vedoucích po jeho stopách. Má devět zastavení. Tím prvním je básníkův rodný dům. Ze své komůrky měl krásný výhled až k lesu a možná právě tady ho napadly verše Zlatého kolovratu – okolo lesa pole lán. U studny na Koši zase dřevěná socha připomíná báseň Polednice. U místa zvaného Popraviště si připomeneme krutý osud místní děvečky, který Erben vložil do básně Dceřina kletba. A zajímavých míst nás na naší procházce čeká ještě víc.


Stezka K. J. Erbena
Rumcajs
Bylo, nebylo, dávno tomu… Tak by mohlo začínat naše putování za příběhem asi nejslavnějšího českého loupežníka Rumcajse. Díky nové expozici, kterou navštívíme v Jičíně, celkem snadno všichni milovníci příběhů se šťastným koncem uvěří tomu, že bylo… Podobu Rumcajsovi, Mance i všem dalším hrdinům Václava Čtvrtka dal Radek Pilař. Jeho ilustrace v Jičíně ožívají a zatahují návštěvníky do děje. A abychom nezůstali jen u zajímavé expozice, porozhlédneme se trochu také po okolí. Chcete vidět, kde Rumcajs ještě jako švec vyráběl boty pro jičínské i přespolní? Je libo prozkoumat loupežnickou jeskyni? Nebo byste se rádi konečně dozvěděli, kde leží ten nebezpečný les Řáholec? Tak dejte na chvíli prostor své fantazii a přidejte se k naší výpravě.


Rumcajs
Hřídelecká horka
Dobrodružný výlet si dopřejeme do nitra sopky. Ale nemusíte se bát. Hřídelecká horka už dávno lávu nechrlí. Na konci devatenáctého století se tu začal těžit čedič a díky těžbě uvnitř vznikla celá řada chodbiček a komor, které připomínají pseudokrasové jeskyně. Místo je rájem především pro sběratele minerálů, zejména v době těžby se tu totiž nacházelo asi třicet různých druhů. K nejvýznamnějším patřil aragonit. Cestou od bývalé sopky se ještě zastavíme v kostelíčku v Hřídelci. V 16. století vyrostl v dřevěné podobě, a když vyhořel, místní si postavili nový. Ten už byl kamenný.


Hřídelecká horka
Stezka K. V. Raise
Před 150 lety se narodil spisovatel Karel Václav Rais a před šesti lety v jeho rodném městě – Lázních Bělohrad, otevřely naučnou stezku nazvanou Po stopách Karla Václava Raise. Má dva okruhy. Kratší o délce 5,5 km vede po městě a jeho blízkém okolí a v šesti zastaveních přibližuje místní památky a zajímavosti. Delší stezka vede z města na horu Zvičina. Je dlouhá 11 km. Navazuje na kratší okruh a má dalších osm zastavení s informačními tabulemi. Přibližuje zajímavosti Raisova kraje s historickými památkami a krásnými výhledy na Podkrkonošsko. Vy ale uvidíte i Raisův rodný dům, který však bohužel vyhořel ještě za jeho života. Jeho model a maketa města připomíná dobu zhruba před 130 lety. Ve vitrínách objevíte cenné dobové záznamy z třídních knih, fotografie, hračky jeho dětí i třeba Raisův psací stůl, u kterého tvořil.
Pozveme vás i na procházku do míst, která si Rais oblíbil nejvíc. Patřilo k nim návrší Byšičky s poutním kostelíkem svatého Petra a Pavla, kde před vchodem je kámen, který má dva dolíky. Je to zřejmě hříčka přírody, ale pověst praví, že právě zde klečel sv. Petr a prosil o smilování za obec Byšice a její obyvatele. „Oni totiž vedli zdlouhavé řeči, nechodili na bohoslužby a radši navštěvovali krčmu.“ To říká Lubomír Hoška, duchovní otec naučné stezky.

