Reportáže v regionech
Vesec
Vesnička Vesec má jen 25 čísel popisných. Přesto ji většina z nás dobře zná. Hlavně ze stříbrného plátna nebo televizní obrazovky. Stačí se porozhlédnout po návsi a hned se vám určitě vybaví scény z oblíbených filmů a pohádek. Natáčelo se jich tu přes třicet. Kupříkladu Marie Poledňáková sem umístila kus děje filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Do jednoho ze zdejších domků jezdil Vašek se svým tátou nakupovat a domů vozili cukr plný mravenců. Stejný domek se ve snímku Jára Cimrman ležící spící proměnil v Muzeum peří, v němž slavný český génius a vynálezce dožil a v ženských šatech dělal správce. Místní často bývali součástí komparzu. A když se točilo, nesměli třeba sekat trávu a někdy musely zůstat i slepice zavřené, aby nekvokaly.
Vesec
Židovský Jičín
Jičín se může pochlubit celou řadou pamětihodností. Patří k nim několik židovských staveb, které se nacházejí v centru. Nejstarší zmínky o židovském osídlení ve městě pocházejí už z druhé poloviny 14. století. Skvěle se tady příslušníkům téhle komunity dařilo kupříkladu za třicetileté války a vlády Albrechta z Valdštejna, s nímž sem přišel i jeho finančník Jakob Baševi. V té době požívali privilegií a vybudovali si tu celou obchodní čtvrť, modlitebnu, hřbitov a pořídili školu. Právě ta byla v rámci projektu Deset hvězd opravena. A dnes je přístupná veřejnosti. Stejně jako místní synagoga. Nejstarší zmínka o ní pochází z května roku 1773, kdy byla na její střechu umístěna Davidova hvězda. Za návštěvu stojí i židovský hřbitov. Nejstarší náhrobek na něm pochází z roku 1684.
Židovský Jičín
Foukané vánoční ozdoby
Je nejvyšší čas začít se chystat na Vánoce. A tak trochu slavnostní atmosféry nasajeme v Jičíně. Pokud hledáte inspiraci pro ozdobení vánočního stromku, v tomhle ráji skleněných koulí a jiných tvarů určitě nějakou najdete. Dozvíme se, co velí módní trendy pro blížící se svátky, ale nahlédneme i do kolekce, kterou tu chystají na rok příští. Ozdoby ze zdejší dílny okouzlily rovněž řadu významných osobností, líbily se dokonce například princi Charlesovi nebo Hillary Clintonové. A bude nás zajímat taky to, jak se vyrábějí. Vezmeme to hezky od foukání, přes další úpravy až do království malířek, které tu ručně tvoří zdobné dekory. A zjistíme, co tu vymysleli pro naše nejmenší.
Foukané vánoční ozdoby
Výstava kutilství
Příslušníci starší generace zavzpomínají, mladší budou možná trochu v šoku. Kde? Na výstavě v muzeu v Jičíně, která připomíná jeden z českých fenoménů – kutilství. Pro mnohé je takřka nepředstavitelná doba, kdy spousta technických vymožeností prostě nebyla k mání a pokud ano, pak za vysoké ceny. A tak si přišli na své všichni, kteří rádi vymýšleli alternativní řešení a tvořili. Vznikaly tehdy neuvěřitelné věci. Tak kupříkladu zahradní sekačky z vysavačů, rychlovarné konvice z kelímků na kartáček na zuby nebo myš k počítači z krabičky na mýdlo. Mít doma zručného kutila bylo terno. Na jičínské výstavě nás nejrůznějších domácích výtvorů čeká celá řada. A připomeneme si tam taky velkého propagátora kutilství a tvůrce slavného televizního Receptáře nejen na neděli Přemka Podlahu.
Výstava kutilství
Kostel sv. Bartoloměje
Za kostelem sv. Bartoloměje se vydáme do Pecky. První zmínka o něm pochází z konce 14. století. Jeho patron sv. Bartoloměj střeží nejen svatostánek, ale taky celé město. A s ním i další svatí, k nimž se místní obyvatelé chodívali modlit. Dozvíme se, že kostel a zdejší hrad prý byly propojeny tajnou chodbou a kartuziáni právě v ní po zrušení svého řádu měli ukrýt část archivu. V kryptě svatostánku zase pravděpodobně sní svůj věčný sen nejznámější místní pán Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který zemřel v roce 1621 na Staroměstském náměstí. Obdivovat můžeme taky neobvyklou rokokovou Křížovou cestu s reliéfy připomínajícími výpravu Ježíše Krista na Kalvárii. A nesmíme zapomenout ani na pomník pátera Josefa Štemberka, který se tady narodil.
