Reportáže v regionech
Řezbář Štěpán Gottwald
Dřevo se stalo velkou láskou Štěpána Gottwalda z Mžan u Hradce Králové. Zavítáme do jeho dílny, budeme ho sledovat při práci a necháme se samozřejmě také poučit o zajímavých metodách práce se dřevem. Štěpán se vyučil řezbářem, pak se pustil do studia restaurování nábytku a právě při něm se setkal i s metodou zvanou intarzie. Jedná se vlastně o vytváření obrazů skládáním různých barevných dýh na dřevo. Téhle metodě se nejvíc dařilo za časů krále Ludvíka XIV. ve Francii. Právě jeho dvorní nábytkář vymyslel vlastní techniku, která podle něj byla pojmenována Boulleho. Kombinují se při ní dýhy s cínovým, mosazným nebo stříbrným plechem a používá se také želvovina. Štěpán ale s dřevem umí i jiné kousky. Miluje zvířecí motivy, kterými například zdobil bočnice historických saní, a pustil se i do opravy a doplnění betlému.
Řezbář Štěpán Gottwald
Výroba loutek v Draku
Loutkové divadlo Drak asi nemusíme ani představovat. Jednak si tahle královéhradecká scéna už získala velký věhlas nejen u nás, ale i v zahraničí a také jsme vám ji už představili. Naposledy jsme společně navštívili jejich Labyrint. Tentokrát se vypravíme ještě hlouběji do zákulisí, do dílen, v nichž se rodí jednotliví dřevění herci. Začneme tam, kde vznikají návrhy. U scénografa Marka Zákosteleckého. Ten nedávno tvořil postavy pro hru inspirovanou velkou bitvou u Hradce Králové, která se odehrála v roce 1866. A nás samozřejmě bude zajímat, co mu dělalo největší starosti i na co se nejvíc těšil. Pak se přesuneme do řezbářské dílny, kde se lipové dřevo mění v loupežníky, princezny i čerty. Mistr řezbář prozradí, jak tahle proměna probíhá a my pak nabídneme i další práce, které všechny dřevěné hvězdy hradeckých prken, která znamenají svět, tvarují do definitivní podoby.
Výroba loutek v Draku
šperky z mědi
Krásné šperky, ale třeba také svícny nebo sošky vyrábí už řadu let z mědi výtvarnice Karolína Kadečková. Vypravíme se za ní do jejího království a budeme sledovat, jak se kov mění v krásnou ozdobu. Karolína si ho nejdřív nahřeje, čímž se stane krásně tvárným a pak mu začne vtiskovat podobu dle svých představ. Inspiraci získává například v přírodě, ráda pracuje i s duchovními tématy, teď se například často věnuje výrobě andělů. Měď kombinuje s minerály, dřevem, kameny, keramikou i sklem. Dozvíme se, že měď může fungovat nejen jako ozdoba, ale také jako barometr nemoci. Na těle zdravého člověka zůstané krásně čistá, pokud se objeví choroba, začně měnit barvu a na kůži se tvoří zelená měděnka. Mimochodem měď měla své uplatnění v léčitelství už dávno před naším letopočtem, používala se v podobě prášku například na potírání vředů na kůži.
Šperky z mědi
Čepele z damascénské oceli
Už jste někdy slyšeli o damascénské oceli? Jedná se o vysoce kvalitní ocel s typickými vzory – mramorováním. Její výroba je velmi náročná, taková čepel se rodí třeba i několik stovek hodin. Jak vypadají jednotlivé kroky, to nám prozradí a předvedou Kamil a Radim Daschové z Jílovic, kteří se výrobě věnují už několik let. Ukáží nám, jak vzniká čepel se čtyřiceti vrstvami. Na začátku jsou tři, které se svaří a vykove se z nich pás. Ten se přesekne na tři díly a postup se opakuje. Každý z provedených kroků samozřejmě ovlivňuje konečnou podobu výsledku. Na něm pak můžeme obdivovat třeba vzor hvězd, květin nebo šachovnice. Sledovat budeme i výrobu rukojeti a její zdobení, k němuž bratři Daschové používají třeba polodrahokamy z Madagaskaru nebo fosilní traviny.
Čepele z damascénské oceli
Ozdoby ze šustí
Kukuřičné šustí sloužívalo našim předkům nejdřív jako podestýlka ve stáji, později se z něj pak začaly vyrábět různé předměty denní potřeby, například ošatky. Dnes z něj vznikají také různé ozdoby nebo figurky. Jednou z nejznámějších výrobkyň je Jana Jarkovská z východočeského Štěnkova. Všechno u ní začíná sklizní kukuřice. V jejím případě asi ze dvou hektarů, aby bylo šustí dost na celý rok. Listy pak pečlivě roztřídí a musí je důkladně usušit. Teprve pak se může pustit do vlastní výroby. Prozradí nám, jak její děda vyráběl ošatky a ukáže, jak ze šustí vznikají její vyhlášené panenky. Základem je ohebný drát, na hlavičku poslouží vlna a všechnu ostatní krásu vytvoří už jen a jen ze šustí. Ráda vyrábí také betlémy, do nichž každý rok vymýšlí nové figurky.