Reportáže v regionech
Střelecké terče
V Chlumci nad Cidlinou se zastavíme proto, abychom si připomněli dávnověkou středověkou tradici – tradici střelectví.
Střelci, vyzbrojeni luky a šípy či kušemi, zastávali dlouhou dobu obrannou funkci při střežení měst a obcí, lidí a jejich majetků a životů. Zlatou éru pak prožili ve druhé polovině 19. století. Po vzniku republiky činnost ostrostřelců, těsně spjatých se starou monarchií, postupně skomírala a jejich definitivní konec nastal po roce 1939.
Privilegovaný měšťanský sbor v Chlumci nad Cidlinou byl založen v roce 1795. Ostrostřelci si pořídili uniformy i stanovy: ty už tehdy určovaly počet knoflíků, délku či střih, a dokonce i vymezovaly dny, kdy se smělo střílet.
S Helenou Krátkou a Petrem Kmoškem projdeme místním muzeem, kde si prohlídneme malované terče. A nejsou to jen terčíky s motivy zvířat. Jsou to umělecké kousky, které mají i historickou hodnotu. Je na nich totiž zobrazováno často i to, co se ve městě dělo, i významní měšťané doby.
Střelecké terče
Smiřická kaple
Zavítáme taky do Smiřic, do tamní Zámecké kaple Zjevení Páně. Zámecký kostel nechal v letech 1699–1711 postavit Jan Josef hrabě ze Šternberka.
Za stavitele je považován Kryštof Dienzenhofer, i když některé prameny hovoří o Janu Santinim. Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. Jeho složitý konkávně-konvexně zprohýbaný půdorys má tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Kostel je cenný nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn.
Fresková výzdoba vyšla z ruky Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. Všechny fresky jsou tematicky vázány k proroctví o Kristově příchodu – v klenbě jsou vyobrazeni Mojžíš a starozákonní proroci, v kápích a lunetách nad okny jsou Sibyly. V kupoli presbytáře je vyobrazeno Stvoření světa, v kupoli nad oratoří je to pak Bůh otec mezi Kristovými předky. Na zajímavých kartuších na stěnách zobrazují Příchod tří králů a Heroda mezi zákoníky.
Smiřická kaple
Chlumec nad Cidlinou
Ať už přijíždíte k městu Chlumec nad Cidlinou z jakékoliv světové strany, uvítá vás silueta zámku Karlova Koruna. Malebný barokní zámek už po tři staletí neodmyslitelně patří k panoramatu města na břehu řeky Cidliny. Stejně tak je se životem města spjat i rod Kinských.
Karlova Koruna, k jeho stavbě přizval hrabě František Ferdinand Kinský, vynikající umělce své doby, italského architekta Giovanni Santiniho Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku.
Stavba se uskutečnila v letech 1721–1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna.
Zámek nese typické prvky Santiniho osobitosti a geniality. Ke středovému válci o dvou patrech připojil tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. V severní části mezi křídla vsunul Santini otevřené schodiště k prvnímu patru, zepředu kryté vyzděným pláštěm se třemi vchody.
Dokonalá centrální kompozice je patrná již z umístění zámku do krajiny a to ještě bylo zdůrazněno třemi alejemi ke třem branám parku.
Nedostatek prostorů v zámku vedl ke výstavbě hospodářských budov v jeho okolí – Tereziánský trakt a Liechteinský trakt. Na počátku 19. století vystavěl stavitel Koch empírovou oranžerii.
Chlumec a Kinští jsou pevně spjati se slavnou tradicí honů a chovem koní. Lov zvěře patřil k nejoblíbenějším radovánkám šlechty.
Velký význam měl titul nejvyššího lovčího Českého království, jehož majitel se zodpovídal za stavy zvěře na královských panstvích a dohlížel na přípravy štvanic s královskou účastí.
V této funkci se často setkáváme se jménem Kinských – neboť chlumecké panství společně s panstvím pardubickým a poděbradským tvořilo obrovské území vhodné pro honitbu.
Po roce 1948 byl zámek v držení Československého státu. A byla zde vybudována expozice Baroko v Čechách, kterou zaštiťovala Národní galerie.
V roce 1992 došlo k restituci a majetek se navrátil do rukou původních majitelů – rodině Kinských.
Expozice Národní galerie byla nahrazena novou, interiérovou zámeckou expozicí, která se týká dějin rodu Kinských a chovu koní na Chlumci.
Chlumec nad Cidlinou
Kamenická škola
V roce 1883 podalo hořické zastupitelstvo vídeňskému c. k. ministerstvu kultury a vyučování oficiální žádost o zřízení odborné školy kamenické a sochařské. O rok později pak vznikla pruská škola evropského významu i tradice.
Ta řemesla tady měla velkou tradici a tímhle krokem byla povýšena na studijní obory, přednášeli tady dokonce největší odborníci i kumštýři. Hořický pískovec je kvalitní a pro tyhle účely víc než vhodný.
Město se může pochlubit prací studentů i učitelů skoro na každém kroku, a to i v širokém okolí. Nepřehlédnutelný je skoro patnáctimetrový hřbitovní portál, který vytvořili žáci a jejich učitelé.
Za zmínku určitě stojí i to, že v polovině 19. století sochař Levý se svou Trůnící madonou se dopustil velkého společenského prohřešku, a to přímo na papeži. Uslyšíte sami, co udělal.
Kamenická škola
Železniční muzeum v Hradci Králové
Nejstarší a ojedinělá sbírka mechanických a světelných návěstidel z dob, kdy se sdělovací a zabezpečovací technika klubala teprve na svět, je k vidění v Železničním muzeu v Hradci Králové. Založena byla v roce 1933 v severomoravské Vidnavě, odkud se pak přestěhovala do východočeské metropole. Těžko popisovat to, co je lepší vidět. V dopravní kanceláři zaujme návštěvníkovo oko chytrá pokladna, do které nešla strčit ruka, a klíče měli pouze dva pokladní.
U vystavených věcí si můžete pod bedlivým pohledem průvodců i vyzkoušet, jak fungují. Mají jich tu přes šest stovek. A telegraf, který tady pořád ukazují, si zahrál i ve filmu Přednosta stanice spolu s Vlastou Burianem.
