Reportáže v regionech
Krakonoš
Před víc než sto lety začal v zimě hlídat náměstí v krkonošské Jilemnici Krakonoš. V roce 1909 tam totiž vyrostla jeho první socha ze sněhu. A její stavění se stalo velkou tradicí, kterou místní dodržují dodnes. Jen jedinkrát vládce hor nahradil lyžařský šampion Jan Buchar, a to v roce 1913. Dřív to měli stavitelé ze sněhu o dost jednodušší, protože zimy bývaly na nadílku vloček štědřejší, přesto i v té letošní socha náměstí ozdobila. Seznámíme vás s Josefem Dufkem, který se její stavbě pravidelně už 15 let věnuje, zjistíme, jestli má nějaký vzor, podle kterého tvoří a taky to, kolik sněhu ke své práci potřebuje. Mimochodem, stavební materiál se sváží z celého města, aby ho byl dostatek. A pokud vás zajímá, kam a proč Krakonoš hledí, slibujeme, že vám to prozradíme.
Krakonoš
Hrací strojky
K oblíbené zábavě našich předků patřily už v 18. století nejrůznější hrací strojky. Největší oblibě se těšily ve věku 19. Jakou podobu měly a jaké melodie dokázaly vyhrávat, to se dozvíme na výstavě v Jilemnici. K jejich popularitě přispělo jednak to, že ne každý uměl hrát na nějaký nástroj a přesto toužil hudbu poslouchat i to, že pro řadu lidí se staly obživou, když s nimi obcházeli různé akce. Připomeneme si řadu typů, které spatřily světlo světa. Nejstarším hracím strojem bývaly hodiny. Ty, které najdeme na výstavě, vyhrávaly hraběti Harrachovi. A to hned dvě melodie – Na krásném modrém Dunaji a Radeckého pochod. Seznámíme se ale i s těmi, které měly výměnné kotouče a dokonce i s nejmodernějšími z nich, které už patřily mezi automatofony.
Hrací strojky
Kameníci
Ačkoliv kámen využívali naši předci odnepaměti, řemeslo, které je zaměřeno na jeho cílené opracovávání, vzniklo až ve středověku. Už v časech Karla IV. měli jeho mistři svůj cech a vznikaly taky různé dílny. My navštívíme jednu dílnu moderní v Roztokách u Jilemnice. Už po tři generace je královstvím pánů Vorlů, kteří kámen přetvářejí v obrazy. Jejich vznik si projdeme hezky od počátku, tedy od okamžiku, kdy přichází ke slovu tužka a papír, aby spatřil světlo světa nákres budoucího díla. Pak uvidíme vyřezávání jednotlivých částí, jejich skládání, dobrušování i leštění. A zajímat nás samozřejmě bude i to, kde pánové získávají materiál a jak poznají, že mezi spoustou jiných zdánlivě obyčejných kamenů právě objevili ten správný.
Kameníci
Plechové hračky
Každý kluk si určitě někdy hrál s malým plechovým traktorem nebo válcem. A možná zrovna ten, který jste měli doma vy, pocházel ze Semil. Tam v roce 1949 zahájili bratři Sedlákové výrobu mechanických plechových hraček. Nejprve přišli s válcem, který poháněla šroubovitá válcová pružina. O pár let později pak nabídli asi nejslavnější místní kousek – plechový traktůrek, který má tři rychlosti dopředu, zpátečku i brzdu. V šedesátých letech z úsporných důvodů nahradil plech částečně plast, ale o takové hračky zájem poklesl. Nejen mezi dětmi, ale i mezi sběrateli. A tak se ještě před koncem století ve výrobě vrátili k hračkám celoplechovým. Vyvážejí je do tří desítek zemí. U nás žebříček popularity vede zmiňovaný traktor společně s jeřábem.
Plechové hračky
Horní Branná
Horní Branná v Podkrkonoší není sice nikterak velkou obcí, přesto se ale zapsala do našich dějin. Na zdejším zámku, který vyrostl v 16. století, pobýval i Jan Amos Komenský. Právě Horní Branná byla místem posledního pobytu v rodné zemi před odchodem do exilu. A nebyla to náhoda. My vám prozradíme, kdo a jak tyhle události uspíšil. Zámek stojí za pozornost i jako stavba. V době svého vzniku patřil k sídlům opravdu honosným. Zajímavou památkou je i hrobka hraběcího rodu Harrachů. Je postavena v byzantském a renesančním slohu a patří k unikátům u nás, ale i v celé střední Evropě. Zastavíme se taky v protějším špitále, který vybudovali Harrachové, a v kostele sv. Mikuláše. Tradiční lidovou architekturu kraje si připomeneme při prohlídce starých roubenek.