Reportáže v regionech
Okolí Hrubé skály
Zámek Hrubá skála nejspíš navštívili mnozí z vás. My se ale vydáme do jeho okolí. Do míst, kde kdysi stávaly osady a vísky, které ovšem zdejšímu panstvu z rodu Aehrenthalů překážely. A tak od jejich obyvatel vykoupilo chalupy a tam, kde dřív vládl čilý ruch, zřídilo lesní oboru. Nejprve se do kraje porozhlédneme z vyhlídky, které se říká Prachovna. Býval to strategický bod, z něhož mohl být tehdejší hrad ostřelován. A tak bylo lepší ho nějak využít. Skladoval se tam střelný prach. Další naší zastávkou bude malá studánka, která byla jediným zdrojem vody pro nedaleké šlechtické sídlo. Připomeneme si, kde stávaly osady Konice, Radeč a Nouzov. Ta poslední je v hruboskalském urbáři zmiňována už v roce 1602. A společně si prohlédneme i skalní útvar nazývaný Uchem jehly.


Okolí Hrubé skály
Kacanovy
Obec Kacanovy leží nedaleko Turnova. Těžko říct, kdy přesně vznikla, protože ji vlastně tvoří tři původně samostatně osady. Už na počátku 20. století bývala oblíbeným turistickým cílem a místem pro odpočinek. V létě i v zimě. Jezdívali sem třeba Franz Kafka nebo Václav Rais. My ale zamíříme ke Kopicovu statku. Zavzpomínáme na hospodáře, po kterém dostal své jméno. A hlavně na jeho neobvyklou vášeň. Vojtěch Kopic totiž vytesával do okolních pískovcových skal reliéfy. Od čtyřicátých do sedmdesátých let minulého století tak vytvořil unikátní přírodní galerii s desítkami výjevů z mytologie, bible i českých dějin. Po její prohlídce vás ještě zavedeme do míst, kde žili naši předci už v pravěku.


Kacanovy
Arnošt Vojtěch
Rod Harrachů jsme si připomněli už několikrát. Tentokrát se budeme věnovat Arnoštu Vojtěchovi, trochu neprávem opomíjené postavě naší historie. Narodil se v roce 1598 a jako druhorozený syn svých rodičů byl podle dobových pravidel předurčen k duchovní cestě. Už ve svých pětadvaceti letech se stal pražským arcibiskupem. V pořadí třináctým. Korunoval tři české krále, dvě královny, třikrát volil papeže a byl dokonce jediným horkým kandidátem na papeže z českých zemí. Jeho život i dobu si připomeneme na výstavě v Jilemnici, na níž je k vidění řada unikátních exponátů. Dozvíme se, co všechno bylo jeho úkolem a jak složitá byla doba jeho služby. Byl mimo jiné zajat Švédy. A prozradíme vám i to, že byl velkým mecenášem umění a prosazoval vzdělání.


Arnošt Vojtěch
Dráteník
V poslední době jsme se už několikrát přesvědčili o tom, že drátenické řemeslo zažívá svou renesanci. Jen se jeho mistři už nevěnují opravám starého nádobí, ale spíš tvorbě dekorativních předmětů. Jedním z těch, kterým na první pohled obyčejný drát učaroval, je Ladislav Šlechta z Harrachova. Od dětství rád pracoval se dřevem, ale před čtrnácti lety objevil drát a od té doby věnuje většinu volného času jemu. Dovede s ním opravdu kouzlit. Vytváří z něj nejrůznější postavy, ale taky třeba betlémy. A umí zachytit i celé příběhy. Před naší kamerou se například pustil do výroby vánočního kapříka. Prohlédneme si rovněž párem koní tažený povoz s kočím, s nímž vybojoval první místo v soutěži Muzejní zlaté ručičky v Jílovém u Prahy.


Dráteník
Paseky nad Jizerou
Paseky nad Jizerou na pomezí Krakonošova království a říše ducha Muhu, tedy Jizerských hor, vznikly na místě vykáceného lesa. Jak už napovídá jejich název. Dřevo se tu těžilo dlouhá léta, hlavně pro potřeby sklářských hutí. My společně zavítáme do nejstarších částí obce. To úplně nej je v tomhle ohledu Makov. Tam můžeme dodnes obdivovat stavení s prvky typickými pro místní lidovou architekturu. Zastavíme se ale taky u lip, které byly vysazeny u příležitosti svatby habsburského monarchy Františka Josefa I. s Alžbetou Barvorskou zvanou Sissi. A nezapomeneme ani na to, že podél zdejšího potoka kdysi stávalo několik klapáčů. K jednomu z nich se váže i pověst o zlomyslném hastrmanovi, kterého ale nakonec místní mlynář vyhnal.

