Reportáže v regionech
Zámek Hrubý Rohozec
Zámek Hrubý Rohozec se pyšní dlouhou historií, ale přesto nepatří k naším nejznámějším památkám. Nedaleko Turnova stojí trochu ve stínu slavnějších kolegů Sychrova, Valdštejna nebo Hrubé Skály. Nicméně my vás přesvědčíme, že si zastavení zaslouží. Některé jeho prostory možná znáte z filmového plátna. Novogotická jídelna si například zahrála v Tajemství hradu v Karpatech, kupříkladu balkón zase v detektivním příběhu Vrah skrývá tvář. Připomeneme si ale hlavně některé zdejší pány, zejména ty z původně francouzského rodu Des Fours, kteří se tu usadili v době pobělohorské. Jeden z nich údajně nechal po druhé světové válce na zámku zazdít vzácný poklad. Tak pečlivě, že jeho skrýš dodnes nikdo nenašel.
Zámek Hrubý Rohozec
Martinice v Krkonoších
Pokud nevíte, které železniční trati se říká Pojizerský Pacifik, pak se s námi vydejte na výlet do Martinic v Krkonoších. Právě tam na konci 19. století vybudovali místní podnikatelé dráhu vedoucí do Rokytnice nad Jizerou. Staré časy dodnes připomíná nejen nádražní budova, ale rovněž třeba výhybky, stavědla. Výhybky tu mimochodem stále ovládají ručně, stejně jako kdysi. Dozvíme se, jak probíhala stavba, kde se dělníci nejvíc nadřeli a hrozily jim sesuvy, i kdy z nádraží slavnostně vyrazil první vlak. Tehdy ho poháněla pára, nás sveze motoráček. Ačkoliv míříme do hor, poměrně dlouho pojedeme z kopce. A rozhodně ne nějakého malého. Přejedeme několikrát řeku Jizeru, čeká nás tunel, kamenný most a zároveň krásná okolní krajina.
Martinice v Krkonoších
František Kaván
Letošek je rokem hned dvou výročí jednoho z našich nejznámějších krajinářů Františka Kavána. Před 150 lety se narodil a před 75 zemřel. Po jeho stopách se vypravíme v okolí krkonošské Jilemnice. Naše putování začneme v místech, kde stávala jeho rodná chalupa, z níž se ovšem našich časů dožily jen zbytky základů. Pak se zastavíme tam, kde se milovníkovi krkonošské krajiny otvíraly nádherné výhledy po horách. Třeba u historické roubené hospody na vrchu Kozinec. Největším Kavánovým plátnem je opona, kterou si u něj objednali křížličtí ochotníci. Tu dnes můžeme obdivovat v jilemnickém muzeu. A tam si v současné době všichni obdivovatelé malířovy tvorby mají šanci užít i víc než stovky jeho pláten.
František Kaván
Umění z cínu
Různé užitečné předměty z cínu odlévali už staří Římané. Ale až mnohem později, někdy v 17. století, se zpracování šedostříbrného kovu stalo samostatným řemeslem. A jeho mistři z něj začali tvořit taky umělecká díla. Tradiční profesi udržuje při životě Ladislava Růžičková z Radvánovic u Turnova. Společně se do království původně vystudované zootechničky vypravíme a nahlédneme pod pokličku. Pod rukama se jí rodí šperky i různé ozdoby a samozřejmě rovněž celé předměty. K jejím chloubám patří relikviář, který mohli dva roky obdivovat návštěvníci hradu Křivoklát. A k nejnovějším počinům pak zase čtyři poháry pro čtyři chotě Otce vlasti, které vytvořila při příležitosti oslav sedmistého výročí jeho narození a které budou k vidění v kladrubském klášteře.
Umění z cínu
Okolí Hrubé skály
Zámek Hrubá skála nejspíš navštívili mnozí z vás. My se ale vydáme do jeho okolí. Do míst, kde kdysi stávaly osady a vísky, které ovšem zdejšímu panstvu z rodu Aehrenthalů překážely. A tak od jejich obyvatel vykoupilo chalupy a tam, kde dřív vládl čilý ruch, zřídilo lesní oboru. Nejprve se do kraje porozhlédneme z vyhlídky, které se říká Prachovna. Býval to strategický bod, z něhož mohl být tehdejší hrad ostřelován. A tak bylo lepší ho nějak využít. Skladoval se tam střelný prach. Další naší zastávkou bude malá studánka, která byla jediným zdrojem vody pro nedaleké šlechtické sídlo. Připomeneme si, kde stávaly osady Konice, Radeč a Nouzov. Ta poslední je v hruboskalském urbáři zmiňována už v roce 1602. A společně si prohlédneme i skalní útvar nazývaný Uchem jehly.
