Reportáže v regionech
Fabrika 1861
V Semilech na Liberecku vyrostla v 19. století na břehu řeky Jizery jedna z největších textilních fabrik v celé monarchii. Areálu se tehdy dokonce přezdívalo semilské Versailles. Nejen kvůli rozloze, ale taky díky honosnému architektonickému pojetí. Lůžkoviny, které se tam vyráběly, putovaly do celého světa a továrna dávala práci dvěma tisícovkám lidí ze širokého okolí. Nedávno se její brány otevřely i pro veřejnost, takže pokud vás baví industriální památky, máte možnost podívat se, jak to tam v časech největší slávy fungovalo.
Fabrika 1861
Vánoční lucerničky z Turnova
Vánoce, které se pomalu blíží, si málokdo z nás dovede představit bez ozdobeného stromečku. Možná i u vás doma na něm před lety svítily malé, takřka pohádkové, barevné lucerničky. Vyráběly se od roku 1970, nejprve v Praze a později pod názvem Světlušky na Slovensku. Oblibě se těšily nejen u nás, ale i ve Švédsku, Rusku nebo Německu. Jenže na začátku devadesátých let z obchodů zmizely. O jejich návrat se zasloužili Dalibor a Martin Peklákovi z Turnova, kteří před třemi lety výrobu obnovili. Zavítáme do jejich dílny, zjistíme, jak na nápad přišli, jak náročné bylo ho zrealizovat a budeme je sledovat při práci.
Vánoční lucerničky z Turnova
Klokočské skály
V dobách druhohor byla velká část naší republiky, území od Děčínska až po severozápadní Moravu, zaplavena mořem. To po sobě zanechalo v České křídové pánvi celou řadu stop v podobě mohutných vrstev písčitých usazenin. Jejich pozůstatkem jsou oblíbená skalní města. K těm méně rozlehlým a známým patří Klokočské skály. Skládají se ze dvou částí a najdete v nich spoustu zajímavostí. Mimo jiné velké množství jeskyní, takzvané sloní hřbety a také 1600 metrů dlouhou skalní stěnu nad obcí Klokočí s řadou věží a rozsedlinami. Největší jeskyně se jmenuje Postojna a využívali ji už lovci a sběrači v době kamenné.
Klokočské skály
Zlatý vrch a Studenec
Krajině u České Kamenice na Děčínsku dominuje čedičový vrch Studenec se 736 metry nadmořské výšky. Jméno prý dostal podle pramene neobvykle chladné vody vyvěrajícího na jeho severovýchodním svahu. Spoustu zajímavostí nabízí i jeho okolí, kterým vede naučná stezka. Je dlouhá přes 22 kilometrů a má 20 zastavení s informačními tabulemi přibližujícími zdejší lesy, říční a lesní ekosystémy i historii. Naše putování zahájíme pohledem na celou oblast pěkně z ptačí perspektivy, z rozhledny na už zmíněném Studenci. Jeho vrchol zdobí víc než století, ale před nedávnem prošla unikátní rekonstrukcí.
Zlatý vrch a Studenec
Horolezci v Českém ráji
O Praze se říká, že má stovku věží. Jsou ale místa, kde najdete věží tisíce. Skalní města Českého ráje jsou vyhledávaným cílem nejen pěších turistů a cyklistů, ale i horolezců. Pískovcové věže tu zdolávají už od konce devatenáctého století. Zajímavé je, že průkopníky skalního lezení tu byli Němci. Těm tehdy přestaly stačit lokality v Českosaském Švýcarsku. Místní je ovšem mezi kamennými skvosty neviděli moc rádi, dokonce měli pocit, že je ničí. Nakonec se ale inspirovali a začali jejich vrcholy dobývat taky. Jak to všechno bylo, se mohou zájemci dozvědět v nové expozici turnovského muzea.
