Reportáže v regionech
Na běžkách kolem Kozákova
S lyžemi nemusíme vyrážet jen do Krkonoš nebo na Šumavu. Při přízni počasí si sjezdovky i běžky užijeme i v Českém ráji, tentokrát konkrétně kolem tamní nejvyšší hory Kozákov. Z vrcholu bývalé sopky se z rozhledny z devadesátých let minulého století potěšíme pohledem na Jizerské hory i Krkonoše a vyrazíme. Cestou nás čeká spousta zajímavých zastávek. V muzeu Josefa Votrubce nás oslní polodrahokamy z okolní krajiny, například jaspisy, acháty nebo heliotropy. Nemineme ani Prackovskou sopku nebo typická stavení, zčásti roubená a zčásti zděná. Náš výlet zakončíme na Malé Skále, kde nás přivítá hrad Vranov neboli Pantheon z konce 15. století. Býval mimochodem považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách.
Na běžkách kolem Kozákova
Harrachov
Harrachov a lyže, to je spojení víc než pevné. Na své si v krkonošském městečku přišli vždycky hlavně milovníci běhu a skoku na lyžích. Vedla tudy koneckonců už v roce 1905 trať prvního distančního závodu na našem území, ve dvacátých letech tu měli lyžaři k dispozici první skokanský můstek, který nezůstal osamocený. Vyrostlo tu hned několik skokanských šampionů, na největším můstku padl i světový rekord. Místní však nemyslí jen na vrcholové sportovce. Na své si v Harrachově i okolí přijdou také milovníci výletů na běžkách. My vám nabídneme například cestu podél řeky Mumlavy, na které nás okouzlí i nejvodnatější krkonošský vodopád. Nahlédneme také k polským sousedům, kam nás dovede bílá stopa a přidáme další tipy na výlet.
Harrachov
Výrobce luků a šípů
Luky a šípy provázejí člověka už hodně dlouho, možná už od starší doby kamenné. Kdysi dávno měly samozřejmě jinou podobu a jiný byl i materiál používaný na výrobu. Dnes je zhotovení dobrého luku otázkou dlouhých hodin práce a dalo by se říct, že tak trochu i vědou. Jedním z těch, kteří se téhle práci věnují, je Tomáš Hanuš z Valteřic. Svůj první luk si vyrobil jako kluk, pak ovšem následovala dlouhá pauza. Po dvou desítkách let dostal chuť si znovu zastřílet a když mu použitý luk nevyhovoval, rozhodl se vytvořit si vlastní. Po řadě let pokusů a vývoje se dopracoval k tomu, že jeho luky mají světovou kvalitu. Sám je také vyhlášeným střelcem, věnuje se instinktivnímu střílení, trefuje tedy 3D makety. Předvede nám výrobu luku a prozradí také pár zajímavostí z historie.
Výrobce luků a šípů
Horní Štěpanice
Už jedni z prvních obyvatel západních Krkonoš se usadili v Horních Štěpanicích. To bylo někdy ve třináctém století a hned na přelomu století třináctého a čtrnáctého tu vyrostl hrad. Dlouho patřil pánům z rodu Valdštejnů. Poněkud neobvykle ale společně s kostelem zdobí nejnižší část obce. Ve štěpanických chalupách často zněla hudba, klarinety nebo křídlovky. V jedné z chalup se zase vyráběla honcouvka, kořalka ochucená lesními plody, dokonce někdy i výluhem z nezralých šišek. Dobrotu štěpanického výrobce znali a rádi popíjeli v celých západních Krkonoších. Za krásnými roubenkami s typicky zdobenými štíty se vypravíme i za hranice obce. Zhruba po dvou kilometrech objevíme nejhezčí krkonošskou stavbu, Mikoláškův mlýn, který si samozřejmě prohlédneme a také si povíme o jeho historii.
Horní Štěpanice
Hrad Valdštejn
Hrad Valdštejn patří k nekrásnějším v Českém ráji. Založen byl kolem roku 1260 pány Markvarticů, kteří byli předky Valdštejnů. Ti si dokonce své rodové jméno zvolili právě podle tohoto sídla. Hrad se vypínal na třech skalách propojených dřevěnými mosty. Valdštejnové si ho ale moc neužili, po čase totiž zchudli a usadili se v Podkrkonoší. Za husitských válek posloužil hrad jako vězení, později se na něm usadili dokonce loupeživí rytíři. Od patnáctého století pak pomalu chátral a zachránila ho až hraběnka Marie Markéta z Valdštejna, která tu na uctění památky svých předků vybudovala v 18. století barokní poutní místo. Prohlédneme si most s barokními sochami, klasicistní dům, který dřív sloužil jako hostinec nebo poutní kostel Jana Nepomuckého.
