Reportáže v regionech
Horní Štěpanice
Už jedni z prvních obyvatel západních Krkonoš se usadili v Horních Štěpanicích. To bylo někdy ve třináctém století a hned na přelomu století třináctého a čtrnáctého tu vyrostl hrad. Dlouho patřil pánům z rodu Valdštejnů. Poněkud neobvykle ale společně s kostelem zdobí nejnižší část obce. Ve štěpanických chalupách často zněla hudba, klarinety nebo křídlovky. V jedné z chalup se zase vyráběla honcouvka, kořalka ochucená lesními plody, dokonce někdy i výluhem z nezralých šišek. Dobrotu štěpanického výrobce znali a rádi popíjeli v celých západních Krkonoších. Za krásnými roubenkami s typicky zdobenými štíty se vypravíme i za hranice obce. Zhruba po dvou kilometrech objevíme nejhezčí krkonošskou stavbu, Mikoláškův mlýn, který si samozřejmě prohlédneme a také si povíme o jeho historii.
Horní Štěpanice
Hrad Valdštejn
Hrad Valdštejn patří k nekrásnějším v Českém ráji. Založen byl kolem roku 1260 pány Markvarticů, kteří byli předky Valdštejnů. Ti si dokonce své rodové jméno zvolili právě podle tohoto sídla. Hrad se vypínal na třech skalách propojených dřevěnými mosty. Valdštejnové si ho ale moc neužili, po čase totiž zchudli a usadili se v Podkrkonoší. Za husitských válek posloužil hrad jako vězení, později se na něm usadili dokonce loupeživí rytíři. Od patnáctého století pak pomalu chátral a zachránila ho až hraběnka Marie Markéta z Valdštejna, která tu na uctění památky svých předků vybudovala v 18. století barokní poutní místo. Prohlédneme si most s barokními sochami, klasicistní dům, který dřív sloužil jako hostinec nebo poutní kostel Jana Nepomuckého.
Hrad Valdštejn
Pseudokrasový podzemní systém
Prozkoumat všechny krásy Českého ráje by zabralo spoustu času. Tentokrát vás zavedeme do Vazoveckého údolí, kde najdeme takzvaný Ondříkovský pseudokrasový podzemní systém. Odborníci předpokládají, že pod zemí by se tu mohly ukrývat kilometry chodeb, prozkoumat však zvládli zatím jen několik stovek metrů. Stáří podzemního systému by se dalo počítat v milionech let, chodby tu vznikly chemickým působením vody, tedy rozpouštěním vápenatého pískovce. Zdejší vodu místní obyvatelé vždycky využívali. Mimo jiné také k pohonu mlýna, který tu stával. Na počátku 20. století ho majitel proměnil na brusírnu, v níž opět s pomocí zdejší vody, vyráběl a brousil skleněné kroužky, o které byl zájem v Indii. Naši výpravu zakončíme u Dlaskova statku v Dolánkách, kde nás čeká národopisná expozice.
Pseudokrasový podzemní systém
Hrubá Skála
Český ráj patří od roku 1995 ke geoparkům UNESCO. Jeho přírodní krásy obdivují turisté z celého světa. K významným lokalitám patří přírodní rezervace Hruboskalsko, kam se tentokrát společně vypravíme. Prohlédneme si skalní město Dračí skály a hlavně zámek Hrubá Skála. Jeho předchůdcem byl gotický hra nazvaný Skála, který ve 14. století vybudoval Hynek z Valdštejna. Vyrostl na dvou skalních věžích a podle historiků měl pravděpodobně dvě jádra spojená padacími mosty. O přeměnu na zámek se pak postarali majitelé z rodu Smiřických. K zámku patří i hranolová věž. Pokud se po bezmála stovce schodů vypravíte nahoru, čeká vás krásný výhled do širokého okolí.
Hruboskalsko
Historie čokolády
Kakaové boby si své místo v dějinách našly už před několika tisícovkami let. Mayové a Aztékové se z nich pak naučili vyrábět nápoj. Do Evropy boby i nápoj z nich dovezl Kryštof Kolumbus, ale k úspěchu jim dopomohl až Hernan Cortéz o pár desítek let později. Čokoládový nápoj se zabydlel nejdřív na španělském dvoře a recept na jeho přípravu byl dokonce dlouho tajen. Časem se ale popíjení čokolády rozšířilo i do Francie a dalších zemí. Čokoláda v podobě tabulek a bonbónů spatřila světlo světa až v 19. století, kdy Holanďan Van Houten přišel na to, jak oddělit kakaový prášek od kakaového másla a mohl vzniklé suroviny dál zpracovávat. Tohle všechno se dozvíme na výstavě v muzeu v Jilemnici a navíc alespoň obrazně zavítáme do několika místních cukráren z časů našich babiček.