Reportáže v regionech
Vikingské boty
Vikingové byli udatní bojovníci, ale také zdatní lovci, zemědělci i řemeslníci. I když nejslavnější období prožili už před mnoha staletími, jejich éru dodnes připomínají skupiny nadšenců po celé Evropě. Inspiraci pro své boje, ale také výrobu čerpají z archeologických nálezů. Ty slouží jako vzor i pro manžele Dobromilu a Jaroslava Obročníkovy, kteří žijí ve Skalanech u Turnova. Věnují se hlavně výrobě vikingských bot, ročně jejich dílnu opustí zhruba půl druhé stovky párů a ty byste mohli najít v různých koutech Evropy. V dílně se při výrobě bot setkáme s tradičními ševcovskými nástroji a také se dozvíme, jaké typy bot Vikingové nosili. Vysoké s kováním si mohli dovolit jen ti nejbohatší, pro ty ostatní byly určené jednodušší s kostěným knoflíkem nebo jen koženými řemínky. A pozor, své boty měli Vikingové o tři čísla větší. Proč? I na to se zeptáme.
Vikingské boty
Velikonoční výstava
Vïte, proč se v krkonošských domácnostech na Velikonoce pekly jidáše nebo ptačí hnízda? Dozvíte se to na výstavě, kterou připravili v muzeu v Jilemnici. Ptačí hnízda patřila ke Květné neděli. Bylo v nich vždy šest opeřenců a důležité bylo, aby se všichni hezky dotýkali. Celé dílko symbolizovalo zrození nového života, pospolitost a také zdraví. Jidáše se zase pekly na Zelený čtvrtek. Měly různé tvary, ale vždy se toćily z jednoho válečku těsta. Ten váleček symbolizoval oprátku, na které se oběsil Jidáš poté, co zradil Ježíše, Nabídneme vám ještě několik typicky velikonočních dobrot, ale nebudeme rozhodně jen mlsat. Povíme si i o tom, jak si horalové na sváteční chvíle zdobili své domovy a nezapomeneme ani na řehtačky. Jejich úkolem bylo svolávat věřící do kostela v době, kdy zvony odletěly do Říma. Že musely vydávat hodně silný zvuk, to nám dokáže vystavená řehtačka z kostela v Dolní Branné.
Velikonoční výstava
Křížová cesta
Křížovou cestu ve Stromkovicích v Krkonoších i o Velikonocích zdobí sníh. Prý ho tu často bývá o svátcích jara víc než na Vánoce. My se ale nedáme odradit a vypravíme se do strmého svahu nad obcí, kde najdeme také pramen, jehož voda prý uzdravuje a hned u něj Mariánskou kapli. K jejímu vzniku se váží dvě legendy. Podle jedné z nich tu kdysi z lesa vyběhl myslivec a začal se modlit. Bál se, že ho srazí jelen, který ho pronásledoval. Podle pověsti se objevila Panna Marie a jelena svým zrakem zastavila. V místě zázraku pak vytryskl pramen. Oním mužem měl být sám hrabě Harrach, který u něj pak z vděčnosti nechal vystavět kapli. Pramen, který trochu neobykle teče třemi korýtky, si také prohlédneme. V jednom korýtku si prý člověk má omýt oči, v druhém ruce a ve třetim nohy. Projdeme si i jednotlivá zastavení křížové cesty a přidáme pár informací z historie.
Křížová cesta
Putování z Horních Míseček
Za zajímavostmi zimní přírody se vypravíme s pomocí sněžnic z Horních Míseček. Boudy tu začaly růst už v roce 1642. Nejprve se zastavíme u Jilemnické, která se původně jmenovala U Kotle. U boudy Vrbatovy si připomeneme smutný osud kamarádů Hanče a Vrbaty a porozhlédneme se také po parovině na Labské a Pančavské louce. Přidáme informaci o jejím vzniku. Necháme se poučit, o tom, jak ze sněhu poznat průběh zimy a zjistíme, jak ovlivňuje zima zdejší porosty. Pak budeme pokračovat dál k prameni Labe. K němu se váže zajímavá historka o slavnostním posvěcení královéhradeckým biskupem Janem Kryštofem z Talmberka, o kterou vás samozřejmě neošidíme. Naše putování zakončíme u Labské boudy a pozveme vás na procházku s lektorem.
Putování z Horních Míseček
Na běžkách kolem Kozákova
S lyžemi nemusíme vyrážet jen do Krkonoš nebo na Šumavu. Při přízni počasí si sjezdovky i běžky užijeme i v Českém ráji, tentokrát konkrétně kolem tamní nejvyšší hory Kozákov. Z vrcholu bývalé sopky se z rozhledny z devadesátých let minulého století potěšíme pohledem na Jizerské hory i Krkonoše a vyrazíme. Cestou nás čeká spousta zajímavých zastávek. V muzeu Josefa Votrubce nás oslní polodrahokamy z okolní krajiny, například jaspisy, acháty nebo heliotropy. Nemineme ani Prackovskou sopku nebo typická stavení, zčásti roubená a zčásti zděná. Náš výlet zakončíme na Malé Skále, kde nás přivítá hrad Vranov neboli Pantheon z konce 15. století. Býval mimochodem považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách.