Reportáže v regionech
Lomnice nad Popelkou
Město Lomnice nad Popelkou mají rádi milovníci lyžování, ale i obdivovatelé historických památek. Za staletí jich tu vyrostla celá řada a některé patří na našem území k unikátům. My si prohlédneme například radnici z roku 1862, postavenou ve francouzském novogotickém stylu podle návrhu rohanského knížecího architekta Josefa Pruvota. Přehlédnout nemůžeme městský znak, který zdobí tatarský mužík s přilbicí. O tom, jak se do znaku dostal, bychom se mohli dočíst v Dalimilově kronice a my vám samozřejmě prozradíme, co se v ní píše. Zastavíme se taky u morového sloupu. Byl vystavěn jako poděkování za to, že se nemoc, která předtím už dvakrát Lomnici postihla, v roce 1723 městu zázračně vyhnula. A je nejstarším v severovýchodních Čechách. Potěšíme se ještě pohledem na staré roubené chalupy a nenecháme si ujít výhled do kraje ze skokanského můstku.
Lomnice nad Popelkou
Muzeum techniky
Pokud máte rádi staré automobily, motocykly a vůbec všechny technické zázraky z časů našich babiček a dědečků, pak se s námi vypravte do muzea techniky v Loukově. Jeho vznik má v tom dobrém slova smyslu na svědomí Pavel Bujárek, kterého stará technika okouzlila. Navíc říká, že díky svému koníčku zachraňuje věci, které z našeho života pomalu mizí. Při návštěvě v jeho muzeu určitě nepřehlédnete několik desítek dědečků automobilů a motocyklů. Většina z nich je dodnes funkční a pan majitel je spolu s kamarády občas rád provětrá. Společnost jim dělají i další předměty, které s dopravou souvisejí. Ale nejen ty. Mezi poklady patří zhruba čtyři stovky letitých fotoaparátů nebo spousta rádií. A na své by si v ráji kluků všech věkových kategorií přišly i hospodyňky. Možná by tu našly i inspiraci.
Muzeum techniky
Riegrova stezka
Doslova rájem pro milovníky krásné přírody je naučná stezka pojmenovaná po významném politikovi F. L. Riegrovi. Vybudovaná byla v roce 1909 a vede údolím řeky Jizery ze Semil do Podspálova. V době svého vzniku byla označována jako „Perla českého Podkrkonoší a Pojizeří“, „Zlatý most“ nebo „Nová země“. Připomínala alpské scenérie a podobnou trasu byste jinde u nás v té době hledali těžko. O jejím vzniku uvažoval Okrašlovací spolek už od počátku 20. století, ale budování bylo náročné a nakonec se tenhle sen realizace dočkal až díky okresnímu hejtmanovi Antonínu Böhmovi, který byl prvním předsedou místního Klubu českých turistů. Dělníky čekalo například vyražení tunelu ve skále. Spotřebovali na něj prý 300 kilogramů dynamitu. Obdivovat krásy strmého údolí Jizery mohou návštěvníci dodnes.
Riegrova stezka
Už mou milou do kostela vedou
Svatby za časů našich prababiček bývaly velkou událostí. Přípravy na ni zabraly spoustu času, koláče se začaly péct už týden dopředu a i po vlastním obřadu ještě pár dnů trvalo, než se nevěsta mohla vydat do nového domova. Na to, aby všechno hezky klaplo, dohlížela řada lidí. Nejvíc starostí měl družba, který hlídal nejdůležitější věci. Den před obřadem probíhal takzvaný věneček, kde družičky chystaly voničky pro svatebčany. Své zákonitosti měla i svatební hostina. Nevěsta dostala na talíř i kosti, aby dokázala, že vyjde s málem. A od družby pak novomanželé dostali kvočnu a kuřata, aby se dočkali spousty dětí. Své zákonitosti měla i svatební noc. A druhý den po vlastní svatbě pak probíhalo čepení. Z dívky byla mladá paní a už nesměla chodit prostovlasá. Tohle všechno i spoustu dalších zajímavostí se dozvíte na výstavě, kterou navštívíme na Dlaskově statku.
Už mou milou do kostela vedou
Staré autobusy
Potkat dnes v ulicích staré autobusy, ve kterých ještě průvodčí štípaly jízdenky, se jen tak nepoštěstí. Trochu téhle nostalgie si mohli nedávno dopřát obyvatelé Semil a návštěvníci jedné vernisáže. V tamním muzeu teď probíhá výstava věnovaná historii hromadné dopravy a staré autobusy nabídly projížďku. Pamětníci přidali něco zajímavostí o tom, jak kdysi doprava fungovala, jak se jezdilo s připojenými vleky a jak vypadal technický pokrok v podobě prvních mašinek na výdej jízdenek. Dozvíme se také, proč museli být u každé technické kontroly přítomni vojáci a že řidiči museli být schopni v případě nouze zafungovat i jako údržbáři či opraváři. A poradíme vám i to, kam se vypravit, pokud byste staré autobusy chtěli vidět na vlastní oči.