Reportáže v regionech
Výstava měření času
Na výstavě v muzeu v krkonošské Jilemnici se vypravíme do historie měření času. Připomeneme vám, jak se snahy člověka kontrolovat čas a hlavně jeho schopnost vytvářet dokonalejší a dokonalejší přístroje, které by mu to umožnily, vyvíjely. Ale věnovat se budeme hlavně hodinám, které se do historie zapsaly jako schwarzwaldky. Narodily se v oblasti německého Schwarzwaldského lesa a u jejich zrodu stáli pro mnohé překvapivě místní sedláci. V zimě neměli moc práce, a tak se pustili do výroby hodin, které byly cenově dostupné pro širší vrstvy obyvatel a měření času tak přestalo být výsadou bohatých domácností. Prozradíme vám i to, kdy se začaly používat dvě ručičky a kdy se šlágrem staly hudební hodiny.
Schwarzwaldské hodiny
Roubenky
Romantické roubenky patří ke krajině Pojizeří už po staletí. I když z krajiny jich už hodně zmizelo, díky šikovným rukám místních řezbářů se řada z nich dochovala ve zmenšené podobě. Sedm desítek malých uměleckých děl je momentálně k vidění v Muzeu Českého ráje v Turnově, kam se vypravíme. Prohlédneme si například model radnice ze Železného Brodu, o kterou ale město na konci 19. století přišlo. Řada modelů vznikla pro Národopisnou výstavu, která se konala v roce 1895 v Praze. Řezbáři zachytili celé zemědělské usedlosti i s polnostmi. A v mnoha případech si na modelech propracovaných do nejmenších detailů můžeme prohlédnout třeba i uspořádání světnice. Navíc vás zavedeme za modelářem Josefem Licehamerem, který nám ukáže, jak takové modely vznikají.
Modely roubenek
Rozhledna Roprachtice
Každý máme nějaký sen. František Hubař z Roprachtic na Semilsku snil už jako kluk o tom, že by na jeho oblíbeném kopci stála rozhledna. A protože ji tam nikdo nepostavil, po letech se rozhodl udělat to sám. Chtěl kamennou, ale v blízkosti žádný lom není. Nakonec si vybral tanvaldskou žulu, ale ani ta už se netěží, tak ji roky získával ze starých bouraček a shromažďoval u svého domu. Pak ho ještě čekalo převážení na místo stavby, takže většinu kamenů vzal do ruky minimálně dvakrát. První zájemci na jeho rozhlednu nazvanou U borovice mohli vystoupat v roce 2009. Každému, kdo zdolá sedmdesát chodů, je odměnou za trochu námahy krásný výhled. Párkrát do roka je možné dokonce dohlédnout až k Milešovce, při troše štěstí uvidíte taky Orlické hory. Ve výhledu vám nebrání vůbec nic a pan majitel slibuje, že to tak zůstane.
Roprachtická rozhledna
Křížlické kostely
Jednou z nepříliš známých obcí Jilemnicka jsou Křížlice. Krajina mezi krkonošskými kopci daleko od velkých měst lákala po staletí příznivce jiných než oficiálních politických i náboženských směrů. Nacházeli tu útočiště. A díky nim se Křížlice mohou chlubit hned dvěma kostely. Jeden je římskokatolický a druhý evangelický. Právě tady dokonce dějiny zaznamenaly první evangelickou farnost v Čechách. Před sto lety pak na jeden z místních kostelů přibyly hodiny. Jenže před bezmála třemi desítkami se na nich zastavil čas a dlouho trvalo, než se našel někdo, kdo se pustil do boje za jejich oživení. Do opravny je odvézt nešlo, výrobce už neexistoval, a tak se nakonec nelehkého úkolu chopil místní hostinský se svým kamarádem. A výsledek? Sami uvidíte.
Křížlické kostely
Historická elektrárna
Do doby, kdy elektřina byla pořád ještě velkou vymožeností a znamením pokroku, se přesuneme při našem výletu na Semilsko. Vyrazíme po vyhledávané Riegrově stezce ze Semil směrem k Podspálovu. Budeme obdivovat krásnou přírodu, ale zajímat nás bude hlavně historická elektrárna, která v Podspálově vyrostla mezi lety 1921 a 1926. Její stavbě předcházelo budování jezu, který by zadržoval vodu. Jez byl umístěn do soutěsky mezi dvěma skalami a dělníci si pořádně užili. Nejvíc asi při ražení štoly, která měla přivádět vodu do přepadové stanice. Ta totiž vede skálou z tvrdého vyvřelého masivu a v prvních letech zvládali dělníci vyrazit pouhých dvacet až třicet centimetrů denně. Prohlédneme si i samotnou elektrárnu, která je zajímavá zvenčí i uvnitř.