Reportáže v regionech
Horní Branná
Horní Branná v Podkrkonoší není sice nikterak velkou obcí, přesto se ale zapsala do našich dějin. Na zdejším zámku, který vyrostl v 16. století, pobýval i Jan Amos Komenský. Právě Horní Branná byla místem posledního pobytu v rodné zemi před odchodem do exilu. A nebyla to náhoda. My vám prozradíme, kdo a jak tyhle události uspíšil. Zámek stojí za pozornost i jako stavba. V době svého vzniku patřil k sídlům opravdu honosným. Zajímavou památkou je i hrobka hraběcího rodu Harrachů. Je postavena v byzantském a renesančním slohu a patří k unikátům u nás, ale i v celé střední Evropě. Zastavíme se taky v protějším špitále, který vybudovali Harrachové, a v kostele sv. Mikuláše. Tradiční lidovou architekturu kraje si připomeneme při prohlídce starých roubenek.
Horní Branná
Muzeum železnice
Milovníci vůně páry a historie dopravy po kolejích pozveme do Muzea železnice v Jaroměři. Azyl našlo v prostorách bývalé výtopny, která začala sloužit už před víc než stoletím. Samotná je zajímavým exponátem. Dozvíme se, proč se jí říká rotunda a jak v ní fungoval provoz. Prohlédnout si tu můžete i osm parních lokomotiv, jedinou dochovanou ozubnicovou v Čechách, ale taky různé vozíky na uhlí nebo hevery. Dozvíte se, které z nich a proč se říkalo Kafemlejnek či Bobík. Zajímavá je i muzejní sbírka osobních vagónů. Patří mezi ně taky jeden značky Ringhoffer vyrobený už v roce 1860. Na názorném modelu si pak můžete vyzkoušet, jak fungoval parní stroj a když přijedete ve správný den, máte šanci vydat se ve vlaku vedeném některou z ufuněných babiček třeba směrem k Náchodu.
Muzeum železnice
Motomuzeum
Jaromír Pácal z Borku pod Troskami se zamiloval do motorek. Všechno začalo ve chvíli, kdy chtěl tatínek prodat starou předválečnou Jawu a syn mu to rozmluvil. Toužil na ní jezdit a pustil se proto do její renovace. Pak začaly doma přibývat další motorky a nejen tuzemské výroby. Jaromír si všechny opravoval i zprovoznil. A nakonec se rozhodl pro vybudování muzea. Své poklady přestěhoval do bývalé sýpky a zpřístupnil dalším zájemcům o burácející veterány na dvou kolech. Muzeem nás sám povede, prozradí, které stroje jsou nestarší, které nejvzácnější a o některých nám prozradí i různé technické zajímavosti. Kromě silných motorek najdeme v jeho sbírce taky třeba motokolo nebo motokoloběžku a dozvíme se, o jakém exponátu sběratel zatím jen sní.
Motomuzeum
Zlatnický mistr
Jiří Urban z Turnova patří k našim nejznámějším zlatnickým mistrům. Díky tomu se dočkal i úkolu, který sice patří k těm hodně náročným, ale taky velmi lákavým. Zadání znělo vytvořit co nejvěrnější kopie dvou z nejvzácnějších historických klenotů. V jeho dílně se tak rodila kopie jedné z nejstarších dochovaných gotických monstrancí ve střední Evropě, která patřila a sloužila sedleckému klášteru. A na svět tu přišlo taky dvojče slavné koruny římských králů, té, kterou nosíval i Karel IV. A která byla svého času uložena na Karlštejně. Jiří Urban nám prozradí, jak složitá práce to byla, co všechno obnášela a jak se mu dařilo odhalovat postupy dávných mistrů a my vám navíc prozradíme, že oba skvosty můžete v současné době zastihnout pohromadě v muzeu v Turnově.
Zlatnický mistr
Gotický nábytek
Ladislav Sluka si v dětství přál být rytířem a později kastelánem. Natolik ho fascinoval středověk. Nakonec ale zůstal u rodinné tradice a vyučil se truhlářem. Svou lásku k historii však neopustil, začal se věnovat restaurování historického nábytku, studoval staré technologie, a nakonec si splnil svůj sen a začal vyrábět vlastní nábytek. Ovšem ne jen tak ledajaký, inspiraci hledal v milovaných časech, tedy v gotické éře. Dozvíme se od něj, jaký nábytek tehdy převažoval, jaký materiál se používal a na čem jeho volba závisela. Pokud kupříkladu nevíte, k čemu mohli staří mistři řemesla používat býčí krev, pan Sluka vám to prozradí. Bude nás samozřejmě zajímat taky to, kdo všechno dnes takový nábytek používá a kam se na něj můžeme zajet podívat my.
