Reportáže v regionech
Galerie
Jedna z nejhonosnějších budov v Liberci kdysi sloužívala jako veřejné lázně. V době, kdy koupelny či sprchy nebývaly běžným vybavením domácností, se tu s ručníkem okolo pasu potkávali chudí i bohatí. Koupele tu nabízeli v různých kvalitách. Od úplně obyčejných až po nejvyšší třídy pro bohaté. Ty si užívali hlavně mohovití měšťané, kterých bylo ve městě poměrně dost. Budova lázní vyrostla u příležitosti padesátého výročí panování císaře Františka Josefa. A monarcha si je prý taky osobně prohlédl a byl při své návštěvě nadmíru spokojen. Architektonicky v sobě stavba spojuje několik slohů, hlavně ve vybavení už se stihla projevit i do módy přicházející secese. Dnes si tu na své místo milovníků vody přicházejí příznivci umění, prostory se totiž proměnily v galerii.
Galerie
Horolezecká aréna
Milovníky zdolávání skal pozveme do Liberce. Takřka uprostřed města se tam ukrývá lom. Kdysi se v něm těžila velmi kvalitní žula, většina dlažebních kostek ve městě pochází právě z něj. Pak byl ale opuštěný a pomalu se měnil v nevzhlednou skládku. Naštěstí si ho všimla parta nadšenců a proměnila ho v lezeckou arénu. Dvacetimetrový masiv nadchne především začátečníky, kteří si tu můžou vyzkoušet základní dovednosti. A nechybí ani ferrata. Tyhle dnes oblíbené zajištěné lezecké cesty jsou u nás zatím poměrně vzácné, jejich obdivovatelé za nimi jezdí hlavně do italských Alp. A vyzkoušet si tady návštěvníci můžou i způsoby lezení, které jsou ve volné přírodě u nás většinou zakázané. Prozradíme vám například, čemu se říká drytool. A taky to, co sem láká lidi, kteří výšky zrovna nemilují.
Horolezecká aréna
Grabštejn
Na hradě Grabštejn si připomeneme časy jeho největší slávy. Gotické šlechtické sídlo si v 16. století vyhlédl císařský úředník Jiří Mehl ze Střelic a pustil se do jeho přestavby na zámek. Byl tehdy mužem velmi bohatým, a tak měl velké plány. Jenže netrvalo dlouho a přišel o svou funkci u dvora i další příjmy a nakonec musel panství prodat dřív, než dílo dokončil. Poté už hrad sloužil jen jako sídlo správy. Přesto tu mají návštěvníci co obdivovat. Pracovny i pokoje, v nichž úředníci žili, jsou zařízeny dobovým nábytkem, převážně z 19. století. A jeden z bytů zdobí unikátní sbírka takzvané žitavské fajáns. Na celém světě se dochovalo jen 400 kusů této keramiky a na Grabštejně se pyšní celými čtyřmi desítkami talířů. K místním lákadlům patří i soška sv. Barbory.
Grabštejn
Frýdlantský zámek
Frýdlantský hrad a zámek proslavil snad nejvíc vojevůdce a politik Albrecht z Valdštejna, který na něm byl doma na počátku 17. století. Kraji přinesl velký rozmach, tehdy se mu dokonce říkalo Terra Fénix, tedy Šťastná země. Jenže pan vévoda si ráje na zemi neužíval moc dlouho. Po něm tu vládli Gallasové a Clam Gallasové. Za těch posledně jmenovaných se nejvíc dařilo zámeckému pivovaru, který ovšem vyrostl už na konci 16. století díky Redernům. Zlatavý mok se v něm vařil do poloviny minulého století, pak areál sloužil jako sklad a chátral. Před pěti lety začal znovu ožívat a loni v létě tu po letech znovu uvařili první tekutý chlebíček. Společně si rozlehlý areál projdeme a dozvíme se třeba to, že tu časem vyroste i malé muzeum.
Frýdlantský zámek
Lemberk
K nejromantičtějším památkám u nás patří zámek Lemberk na Liberecku. Jeho předchůdce, gotický hrad, vyrostl nad Jablonným v Podještědí ve 13. století. Podobu modernějšího a pohodlnějšího sídla získal zhruba o čtyři stovky roků později. V sedmdesátých letech minulého věku měl namále a nebýt včasné rekonstrukce, možná bychom dnes neměli co obdivovat. Celých dvacet let byly zámecké brány uzavřeny, ale dnes tu na návštěvníky čeká i jedna nová expozice, která připomíná bydlení šlechty v různých historických obdobích. Vybavení jednotlivých komnat není zdejší, některé části mobiliáře pocházejí z památek, které nejsou veřejnosti přístupné. Ale umožní nám udělat si představu o tom, jak panstvo žilo od 18. století až do druhé světové války.
