Reportáže v regionech
Liebigovo městečko
Do historie Liberce se nesmazatelně zapsal rod Liebigů. Majitelé několika textilních továren patřili k nejbohatším podnikatelům v celé monarchii. Po zániku slavné Textilany před víc než deseti lety zůstalo nejvýraznější stopou jejich působení pod Ještědem takzvané Liebigovo městečko. Jeho poznávacím znamením je budova s věžičkou, hodinami a branou. Tou se do téhle části vchází. Nás samozřejmě bude zajímat nejen to, co v ní najdeme, ale taky důvody, které vedly k jejímu vybudování. U zrodu stál baron Theodor Liebig, který nechal domy postavit pro své zaměstnance. A rozhodně tu nevyrostla obyčejná dělnická kolonie. Každý z domků byl originálem. Všechny jsou dílem dvorního Liebigova architekta Jakuba Šmajsnera. Do posledního detailu. Společně se touhle čtvrtí projdeme.
Liebigovo městečko
Když ptáčka lapají
Slyšeli jste už někdy o čihařích? A víte, kde má svůj původ rčení, že někdo někomu sedl na lep nebo na vějičku? Všechno to souvisí s lovem ptactva. Jak, to vám prozradíme při naší společné prohlídce výstavy Když ptáčka lapají v libereckém muzeu a při praktické ukázce toho, jak se drobní opeřenci chytají. Dopřejeme si ji v osadě Jezerka. Naším průvodcem bude ornitolog Martin Pudil. Ten se, vybaven nahrávkami zvuků ptáků a sítí, na cesty vydává kvůli kroužkování svých úlovků. Pak je vrací do přírody. Ale jeho předchůdci je často dodávali do kuchyní. Třeba divoké husy nebo bažanty si mohli dopřávat jen bohatí, ale ty drobnější opeřence si mohli ulovit i chudí. Velký zájem byl třeba o špačky nebo drozdy. Co se podařilo lapit do sítě nám, to uvidíte.
Když ptáčka lapají
Jablonné v Podještědí
Po stopách jedné z našich světic se vydáme v Jablonném v Podještědí. Možná už tušíte, že řeč bude o svaté Zdislavě z Lemberka. Připomeneme si její příběh. Pomáhala nemocným i chudým a právě v Jablonném založila kostel a nejspíš i špitál. Nás bude zajímat hlavně svatostánek, který se stal i místem jejího posledního odpočinku. Právě díky tomu se stal později poutníky vyhledávaným místem a nakonec se dočkal i nové podoby. Zdislavu v něm připomíná oltář a zobrazení výjevů z jejího života. Po téhle zastávce budeme pokračovat ke studánce se zázračnou vodou. Pramen tu prý kdysi vytryskl právě zásluhou mladé šlechtičny, která s jeho pomocí vracela zdraví lidem. A minout nemůžeme ani Lemberk. Původní hrad tu postavil Zdislavin manžel Havel.
Jablonné v Podještědí
Kovomodelář
V dílně Zdeňka Viléma v Novém Harcově vznikají neuvěřitelná díla. Jejich tvůrce, původní profesí kovomodelář, který řadu pracoval v libereckém Naivním divadle. S oblibou kombinuje dřevo s nejrůznějšími starými předměty, které už dosloužily, a jemu jich bylo líto. Starou harmoniku kupříkladu proměnil v neobvyklý dárek pro hudebníka. Na bájného Fénixe pro změnu použil brány, které dřív oraly brambory a taky vyhozené dveřní panty. Želvu vytvořil z pečící formy a legendární maják, který kdysi stával na ostrově Faros, mimo jiné ze staré kočárové lucerny. Díla, jejichž tvorbou se baví, ale taky sbírají ocenění na výstavách. Na těch už byla k vidění třeba ve Švýcarsku, Rakousku nebo Kanadě. A další si zájemci můžou prohlédnout.
Kovomodelář
Skanzen v Dolní Řasnici
K chloubám pomezí Čech, Polska a Německa patří unikátní lidová architektura. Reprezentují ji podstávkové domy, které nikde jinde na světě nenajdete. Neobvyklé stavby, které bychom mohli zjednodušeně popsat jako dva domy zasunuté do sebe. Spojily se v nich prvky německé a slovanské. A v Dolní Řasnici na Frýdlantsku dokonce vznikl skanzen, kam jsou některé ohrožené přesouvané. Prohlédnout si můžeme třeba jednu z nejstarších takových chalup, stovky let pamatující vejminek nebo tkalcovnu z Chrastavy. Pokud byste chtěli nahlédnout i do těch dalších, můžete dorazit na den jejich otevřených dveří, který se jednou ročně koná. Prozradíme vám taky, jak se tyhle staré poklady stavěly či opravovaly a co patřilo k jejich největším výhodám.
