Reportáže v regionech
Dřevěné lžíce
Břetislav Jansa z Turnova je sice původní profesí knihkupcem, ale učarovalo mu řezbářské řemeslo. V lese hledá popadané větve a přímo pod širým nebem z nich hezky postaru vyřezává dřevěné lžíce. Vydáme se s ním hledat vhodný materiál a budeme ho sledovat při práci. Břetislava baví zkoušet stále nové druhy dřeva. Každé má totiž svou nezaměnitelnou kresbu i barvu a nabízí úplně jiné tvary. Nejzajímavější bývají obvykle kousky vyrobené z ovocných stromů. Mezi řezbářovými výtvory najdete lžičku z mirabelky, z dubu, ale taky třeba z černého bezu. Propracovat se od kusu větve k takovým nádherným kouskům je práce minimálně na hodinu. Vyřezávání je jen začátek, krásu hotovým kouskům dodává hlavně broušení a leštění. Pomáhá i pár kapek oleje.
Dřevěné lžíce
Příběh jízdního kola
Dovedete si představit život bez obyčejného kola? Nejspíš ne. Přitom to není vynález zas až tak starý. Jeho předchůdce světu představil německý šlechtic Karl von Dreis v roce 1817. Říkal mu běhací stroj, ale do dějin se zapsal spíš pod názvem drezína. Na současnou podobu stroje si ovšem jeho milovníci museli ještě nějakou dobu počkat. Třeba šlapky se poprvé objevily až v druhé polovině 19. století. Ale i poté byla ještě jízda poměrně nepohodlná a taky docela nebezpečná. V roce 1888 vynalezl John Dunlop pneumatiku a všechno by snazší. Připomeneme si ale i vynálezce, kteří se snažili bicykl zdokonalit, vydali se ovšem slepými uličkami a jejich nápady upadly v zapomnění. A zjistíme, že jich ani v tomhle oboru nebylo málo.
Příběh jízdního kola
Betlém
První betlémy se začaly stavět už ve středověku. U zrodu téhle tradice stál František z Assisi, který ve 13. století vytvořil výjev narození Ježíše Krista v jeskyni u italského Greccia. Využil tehdy živé herce. Svým nápadem nadchl spoustu lidí, kteří začali vytvářet různá ztvárnění tohoto příběhu. Většina z nich figurky do něj dělala ze dřeva nebo papíru. Nejprve byla k vidění především v kostelech. Poté, co Marie Terezie a následně i Josef II. jejich stavění a vystavování zakázali, přesunuly se jesličky do domácností. A šikovní autoři se snažili postavičky taky rozhýbat. Vymýšleli různé mechanismy, v nichž se darovníci i další pohybovali většinou na pásech. K vyhlášeným mechanickým betlémům patří i ten, který se zrodil pod rukama otce a syna Metelkových ve Sklenařicích v Podkrkonoší. A právě ten budeme obdivovat v muzeu v Liberci.
Betlém
Pivovar Svijany
Nedávno jsme společně navštívili zámek ve Svijanech, tentokrát se vydáme do nedalekého pivovaru. Obě stavby mají společného víc, než jen místo, kde se nacházejí. První zmínky o obci Svijany pocházejí ze 14. století, tehdy patřila klášteru u Mnichova Hradiště a pravděpodobně právě cisterciáci v ní začali vařit pivo. Nicméně současný pivovar byl založen až v roce 1564 Jaroslavem z Vartenberka. Bude nás zajímat, kdo další se v něm přípravě zlatavého pěnivého nápoje věnoval a taky to, jak to tu funguje dnes. Pivo vzniká stále z žateckého chmele a českého sladu, o čemž se můžou zájemci přesvědčit při komentovaných prohlídkách. Nahlédnou i do ležáckých sklepů, kde je čeká taky ochutnávka.
Pivovar Svijany
Ferdinand Porsche
Psal se rok 1875, když se ve Vratislavicích nad Nisou narodil muž, který o několik desetiletí později zásadně ovlivnil celý automobilový svět. Možná tušíte, že to byl Ferdinand Porsche. Prostřední z pěti sourozenců, kterého jako studenta technické školy uhranula elektřina, tehdy ještě pořád žhavá novinka. V roce 1893 elektrifikoval svůj rodný dům, i když jeho tatínek prý takovým novinkám moc nepřál. Pak se Ferdinand sbalil a odešel do velkého světa. Studoval ve Vídni a tam se taky dostal
k automobilům. Jak jinak než přes elektřinu. V rodném domě slavného konstruktéra se dozvíte mnoho zajímavostí. Třeba to, že se sportovní vozy Porsche má na svědomí jeho syn Ferry. A rozhodně nemůže chybět vzpomínka na nejslavnější Ferdinandovo dílo – Volkswagen Brouk.
