Reportáže v regionech
Ještěd
V duchu dvou velkých jubileí se nese letošní rok na severočeské legendě – Ještědu. Už osmdesát let na jeho vrchol z liberecké části Horní Hanychov vozí zájemce o krásný výhled do kraje lanovka. Je kyvadlového typu, mezi jejími stanicemi je bezmála dvanáctisetmetrová vzdálenost a převýšení přesahuje čtyři stovky metrů. Čtyřicátiny letos slaví stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu na vrcholu Ještědu. Nahradila horský hotel, která tu stával už od počátku 20. století, ale lehl popelem. Návrh architekta Karla Hubáčka na novou stavbu byl natolik odlišný a neobvyklý, že nebyl přijat moc vlídně. Lidi si museli dlouho zvykat. Neobvyklý tvar si vyžadoval i neobvyklé zařízení. I příběh jeho vzniku vám budeme vyprávět. A projdeme si samozřejmě ta nejzajímavější místa hotelu a vysílače v jednom.
Ještěd
Automatofony
Návštěva v Severočeském muzeu v Liberci nás zavede do starých časů, kdy na jarmarcích vyhrávali flašinetáři a třeba na zaoceánských lodích krátily cestujícím dlouhou chvíli zase velké orchestriony. Na Liberecku existovala na přelomu 19. a 20. století víc než desítka firem, která se výrobě automatofonů věnovala. Takže není divu, že se muzeum pyšní bohatou sbírkou. My vám představíme některé z tamních pokladů. Prohlédneme si vedle orchestrionů třeba taky pianolu. Ta většinou nemívala bicí sekci, ale, jak zjistíme, výjimky potvrzovaly pravidlo. Dozvíme se, jak se na takové nástroje muzicírovalo. Zajímat nás budou i polyphony, které měly svůj program uložený na velkých deskách připomínajících CD. A nezapomeneme ani na oblíbený flašinet, dokonce se seznámíme s mužem, který s ním i dnes dělá radost na různých jarmarcích.
Automatofony
Muzeum másla
Když Vlastimil Hyška objevil na půdě rekonstruovaného domu starou odstředivku na mléko, nejspíš ani jeho nenapadlo, že se právě začalo rodit muzeum másla. V počátku měl jen v plánu vnoučatům předvádět, jak se dřív mléko zpracovávalo a jak náročné bylo vyrobit máslo. Jenže u toho nezůstalo. Domů se začaly stěhovat různé předměty s máslem související a podívat se na ně v Bílém Kostele nad Nisou mohou nejen potomci, ale všichni zájemci zblízka i z daleka. Co je čeká? Kromě už zmiňované odstředivky samozřejmě i různé tlučky. Dřevěné, kovové, různých tvarů i velikostí. Objevíme tu bubnové, ale také houpačky. A dozvíme se, jak dlouho trvalo, než bylo máslo hotové. Povídat si budeme i o formách na máslo, o jeho uchovávání a také o tom, jak vzniklo rčení mít máslo na hlavě.
Muzeum másla
Historie lyžování
Do historie lyžování se vypravíme v libereckém muzeu. Víte, které místo by se dalo nazvat s trochou nadsázky první sjezdovkou u nás? Nebyl to žádný krkonošský svah, první milovníci ski Josef Rössler Ořovský a jeho bratr se totiž v roce 1887 pustili dolů Václavským náměstím. Josef byl také u zrodu našeho lyžařského svazu, který byl v roce 1903 prvním na světě a vznikl zejména kvůli pořádání lyžařských závodů. Při nich závodníci zdolávali různě dlouhé úseky, dámy se přitom často brodily sněhem v sukních. Se závoděním je spojen i tragický příběh Bohumila Hanče, který společně se svým přítelem Vrbatou našel ve vánici smrt. Na výstavě v libereckém muzeu najdeme i vzpomínky na něj, například jeho lyže. A dozvíme se celou řadu dalších zajímavostí o rozvoji lyží i lyžování u nás.
Historie lyžování
Fojtka
Přehradní nádrž Fojtka najdeme v Jizerských horách. Nepatří sice k nejznámějším vodním dílům u nás, ale pozornost si rozhodně zaslouží. Už proto, že byla vybudována před víc než stoletím a pořád spolehlivě funguje. Odolala i při velké povodni v roce 2010. Povíme si něco o jejím vzniku a pak se vydáme do okolí. Můžeme využít cyklostezku nebo naučnou stezku Fojtecké tisy. Ta nás zavede k přírodní památce Pod Dračí skalou, kde najdeme přes pětistovku chráněných tisů červených. Některé z nich rostou už déle než čtyři stovky let. Zajímavou podívanou si užijeme i u Oldřichovských skal. Některé skalní útvary tu dostaly svá jména a někdy ve 13. století tu vyrostl i skalní hrad. Historických údajů o něm moc k dispozici nemáme, ale zato se o něm vypráví hned několik legend.