Reportáže v regionech
Historické tramvaje
Většina z nás má nějakého koníčka. Partě nadšenců z Liberce učarovaly historické tramvaje. A tak se pustili do jejich zachraňování a zprovozňování. Vzácné kousky shánějí v muzejních expozicích, ale narážejí na ně i na místech, kde byste je sotva čekali. Tak třeba torzo karoserie první tramvaje, která vyjela do libereckých ulic v roce 1897, získali od majitele zahrádky, kde karoserie sloužila jako altánek. Historickým vozům věnují členové Boveraclubu každou volnou chvilku. Trvá roky, než se z veterána na odpis stane zase krasavec, který může vyrazit do ulic a své milovníky nostalgických jízd. Při projížďce se dozvíme spoustu zajímavostí i o tom, jak vypadala obsluha starých tramvají, co všechno museli řidič s průvodčím zvládat a že to neměli vůbec snadné.
Historické tramvaje
Ještěd
V duchu dvou velkých jubileí se nese letošní rok na severočeské legendě – Ještědu. Už osmdesát let na jeho vrchol z liberecké části Horní Hanychov vozí zájemce o krásný výhled do kraje lanovka. Je kyvadlového typu, mezi jejími stanicemi je bezmála dvanáctisetmetrová vzdálenost a převýšení přesahuje čtyři stovky metrů. Čtyřicátiny letos slaví stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu na vrcholu Ještědu. Nahradila horský hotel, která tu stával už od počátku 20. století, ale lehl popelem. Návrh architekta Karla Hubáčka na novou stavbu byl natolik odlišný a neobvyklý, že nebyl přijat moc vlídně. Lidi si museli dlouho zvykat. Neobvyklý tvar si vyžadoval i neobvyklé zařízení. I příběh jeho vzniku vám budeme vyprávět. A projdeme si samozřejmě ta nejzajímavější místa hotelu a vysílače v jednom.
Ještěd
Automatofony
Návštěva v Severočeském muzeu v Liberci nás zavede do starých časů, kdy na jarmarcích vyhrávali flašinetáři a třeba na zaoceánských lodích krátily cestujícím dlouhou chvíli zase velké orchestriony. Na Liberecku existovala na přelomu 19. a 20. století víc než desítka firem, která se výrobě automatofonů věnovala. Takže není divu, že se muzeum pyšní bohatou sbírkou. My vám představíme některé z tamních pokladů. Prohlédneme si vedle orchestrionů třeba taky pianolu. Ta většinou nemívala bicí sekci, ale, jak zjistíme, výjimky potvrzovaly pravidlo. Dozvíme se, jak se na takové nástroje muzicírovalo. Zajímat nás budou i polyphony, které měly svůj program uložený na velkých deskách připomínajících CD. A nezapomeneme ani na oblíbený flašinet, dokonce se seznámíme s mužem, který s ním i dnes dělá radost na různých jarmarcích.
Automatofony
Muzeum másla
Když Vlastimil Hyška objevil na půdě rekonstruovaného domu starou odstředivku na mléko, nejspíš ani jeho nenapadlo, že se právě začalo rodit muzeum másla. V počátku měl jen v plánu vnoučatům předvádět, jak se dřív mléko zpracovávalo a jak náročné bylo vyrobit máslo. Jenže u toho nezůstalo. Domů se začaly stěhovat různé předměty s máslem související a podívat se na ně v Bílém Kostele nad Nisou mohou nejen potomci, ale všichni zájemci zblízka i z daleka. Co je čeká? Kromě už zmiňované odstředivky samozřejmě i různé tlučky. Dřevěné, kovové, různých tvarů i velikostí. Objevíme tu bubnové, ale také houpačky. A dozvíme se, jak dlouho trvalo, než bylo máslo hotové. Povídat si budeme i o formách na máslo, o jeho uchovávání a také o tom, jak vzniklo rčení mít máslo na hlavě.
Muzeum másla
Historie lyžování
Do historie lyžování se vypravíme v libereckém muzeu. Víte, které místo by se dalo nazvat s trochou nadsázky první sjezdovkou u nás? Nebyl to žádný krkonošský svah, první milovníci ski Josef Rössler Ořovský a jeho bratr se totiž v roce 1887 pustili dolů Václavským náměstím. Josef byl také u zrodu našeho lyžařského svazu, který byl v roce 1903 prvním na světě a vznikl zejména kvůli pořádání lyžařských závodů. Při nich závodníci zdolávali různě dlouhé úseky, dámy se přitom často brodily sněhem v sukních. Se závoděním je spojen i tragický příběh Bohumila Hanče, který společně se svým přítelem Vrbatou našel ve vánici smrt. Na výstavě v libereckém muzeu najdeme i vzpomínky na něj, například jeho lyže. A dozvíme se celou řadu dalších zajímavostí o rozvoji lyží i lyžování u nás.