Reportáže v regionech
Hrad a klášter Sloup
Sloup v Čechách na Českolipsku proslavily různé stavby ve skalách. Nedávno jsme společně navštívili kupříkladu kamenné divadlo nebo kapličku v Modlivém dole. Nejznámější je ale místní hrad. Historici předpokládají, že první pevnost na mohutném kamenném bloku vznikla už před rokem 1300. Nejstarší písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1324, kdy se stala sídlem Čeňka z Birkensteina. O šest let později už tento muž používal predikát ze Sloupu. Později se pak další z místních pánů pokusil ve skalách vybudovat klášter. Společně se podíváme, co se tam z minulých časů dochovalo.
Hrad a klášter Sloup
Hrad Sloup
Přestože jeskyně coby lidská obydlí máme spjaty s pravěkem, oblibě se těšily i později. V 18. století si jednu takovou nechal u Sloupu v Čechách v pískovci vysekat zahradník a brusič optického skla Samuel Görner, který se rozhodl pro poustevnický život. Jeho kamenné přístřeší se dochovalo dodnes a patří k vyhledávaným turistickým cílům. V krajině kolem téhle severočeské obce ovšem najdeme staveb vytesaných do skal celou řadu. Společně se vydáme kupříkladu ke kapličce v Modlivém dole, kam rád jezdíval i císař Ferdinand Dobrotivý, nebo do unikátního letního divadla. A nemineme samozřejmě ani známý a nepřehlédnutelný hrad.
Hrad Sloup
Blíževedly
Obec Blíževedly na Českolipsku vznikla podle historických pramenů někdy ve 13. století. Najdeme v ní několik pamětihodností. Možná překvapivě je jednou z nich místní nádraží. Bylo postaveno v roce 1888 a loni zvítězilo v anketě o to nejhezčí u nás. Minout rozhodně nemůžeme barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714. Stojí uprostřed náměstíčka, ze kterého je to už jenom kousek k první ze dvou zřícenin v okolí vesničky. Hrad Hřídelík byl založen na pískovcové skále v druhé polovině 12. věku a byl správním centrem oblasti. Později byl dokonce používán jako vězení pro provinilé kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze. Od husitských válek krajině dominoval hrad Ronov. Vydáme se i na procházku po takzvané Husí cestě a pokusíme se zjistit, co měla společného s legendárním géniem Járou Cimrmanem.
Blíževedly
Rytec skla
Ruský zlatník a klenotník Carl Peter Fabergé stál na konci 19. století u zrodu takzvaných Fabergého vajec, která patří mezi nejvzácnější klenoty na světě. Vznikala hlavně na zakázku carské rodiny. Jsou obrovská, zhotovená ze zlata a drahých kamenů a uvnitř ukrývají překvapení. Legendární firma na slavnou tradici i dnes čas od času naváže. A my můžeme být pyšní na to, že na dvou novodobých skvostech spolupracoval i rytec skla Arno Čančík z Nového Boru. Právě za ním se vypravíme. Momentálně některá svá díla představuje na unikátní výstavě. Při prohlídce se dozvíme, čemu všemu se mistr věnuje a nahlédneme taky do tajů výroby zmíněných Fabergého vajec.
Rytec skla
Sklářství
Jedním z center českého sklářství je bezpochyby Nový Bor. Dokonce už dlouhých několik století. Tradiční technologii výroby si tamní mistři předávají z generace na generaci. Dlouhou a slavnou historii mají kupříkladu malovaná skla a vitráže, které obdivují znalci umění po celém světě. Třeba nedávno vznikly v ateliéru Zdeňka Kudláčka repliky bohatě zdobených stropů pro rekonstruovanou budovu Národního muzea v Praze. Šlo o 426 skleněných panelů, na kterých výtvarník spolu s kolegy pracoval celý rok. Unikátních děl tu světlo světa spatřilo mnohem víc, některé si připomeneme a Zdeňka budeme sledovat při práci.
