Reportáže v regionech
Blíževedly
Obec Blíževedly na Českolipsku vznikla podle historických pramenů někdy ve 13. století. Najdeme v ní několik pamětihodností. Možná překvapivě je jednou z nich místní nádraží. Bylo postaveno v roce 1888 a loni zvítězilo v anketě o to nejhezčí u nás. Minout rozhodně nemůžeme barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714. Stojí uprostřed náměstíčka, ze kterého je to už jenom kousek k první ze dvou zřícenin v okolí vesničky. Hrad Hřídelík byl založen na pískovcové skále v druhé polovině 12. věku a byl správním centrem oblasti. Později byl dokonce používán jako vězení pro provinilé kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze. Od husitských válek krajině dominoval hrad Ronov. Vydáme se i na procházku po takzvané Husí cestě a pokusíme se zjistit, co měla společného s legendárním géniem Járou Cimrmanem.
Blíževedly
Rytec skla
Ruský zlatník a klenotník Carl Peter Fabergé stál na konci 19. století u zrodu takzvaných Fabergého vajec, která patří mezi nejvzácnější klenoty na světě. Vznikala hlavně na zakázku carské rodiny. Jsou obrovská, zhotovená ze zlata a drahých kamenů a uvnitř ukrývají překvapení. Legendární firma na slavnou tradici i dnes čas od času naváže. A my můžeme být pyšní na to, že na dvou novodobých skvostech spolupracoval i rytec skla Arno Čančík z Nového Boru. Právě za ním se vypravíme. Momentálně některá svá díla představuje na unikátní výstavě. Při prohlídce se dozvíme, čemu všemu se mistr věnuje a nahlédneme taky do tajů výroby zmíněných Fabergého vajec.
Rytec skla
Sklářství
Jedním z center českého sklářství je bezpochyby Nový Bor. Dokonce už dlouhých několik století. Tradiční technologii výroby si tamní mistři předávají z generace na generaci. Dlouhou a slavnou historii mají kupříkladu malovaná skla a vitráže, které obdivují znalci umění po celém světě. Třeba nedávno vznikly v ateliéru Zdeňka Kudláčka repliky bohatě zdobených stropů pro rekonstruovanou budovu Národního muzea v Praze. Šlo o 426 skleněných panelů, na kterých výtvarník spolu s kolegy pracoval celý rok. Unikátních děl tu světlo světa spatřilo mnohem víc, některé si připomeneme a Zdeňka budeme sledovat při práci.
Sklářství
Cyklostezka Varhany
Na trať spojující Českou Lípu s Kamenickým Šenovem vyjel první vlak v roce 1903. Byla proslulá výrazným stoupáním, které dosahovalo až bezmála 34 promile. Cestující se mohli kochat hornatou krajinou sklářské oblasti severu Čech. V Kamenickém Šenově pak dráha těsně míjela proslulou Panskou skálu. Stejnou podívanou si tu dnes můžou užívat cyklisté. V roce 2013 se totiž lokálka proměnila v cyklostezku. Takže šlapneme do pedálů a místy, kudy vedla, se svezeme v sedle bicyklu.
Cestu si zpestříme několika odbočkami. První nás čeká na zastávce Manušice. Z ní je to sotva kilometr k renesančnímu zámku Horní Libchava. Ten od roku 2010 rekonstruuje cestovatel Oldřich Kilián a v historických prostorách vystavuje etnografické úlovky ze svých četných výprav do exotických zemí.
Cyklostezka Varhany
Kunratické Švýcarsko
O skalních městech Českého Švýcarska slyšel už asi každý z nás, ale jestlipak víte, kde byste měli hledat Švýcarsko Kunratické? Prozradíme vám, že nedaleko Cvikova. Kamenné útvary v okolí Kunratic jsou sice menší svou výškou i rozlohou, ale zato tu na stezkách nepotkáte davy turistů. Navíc se můžete těšit na místní specialitu, desítky nádherných reliéfů vytesaných do zdejších pískovců. První se tady objevily už v období baroka, nejvíc jich ale přibylo na přelomu devatenáctého a dvacátého století. U jejich zrodu tehdy stáli učitel Karl Beckert a strážník Karl Bundesman. Tihle milovníci přírody proměnili před víc než sto lety skály v okolí Cvikova v přírodní galerii. Kdysi za jejich výtvory mířila spousta obdivovatelů, teď ale lokalita upadla trochu v zapomnění. Společně si prohlédneme alespoň některé. Třeba Dutý kámen nebo Skálu smrti.
