Reportáže v regionech
Raná
Nejspíš nám dáte za pravdu, že k nejznámějším vrcholům Českého středohoří patří Raná. Především díky milovníkům létání na rogalech nebo paraglidingu. Raná si ale zaslouží i pozornost milovníků přírody a jejích unikátů. Ačkoliv si mnohé z nich zaslouží výjimečnou ochranu, botanici ani zoologové na množství návštěvníků nežehrají. Dokonce ani motokrosaře nevyhánějí. Jak je to možné? I to se dozvíte. Stejně jako to, že díky zajímavé flóře byla část Rané vyhlášena už v roce 1902 přírodní rezervací. A přestavíme vám i další místní vzácné porosty a obyvatele.


Kopec Raná
Vitráže Lubenec
Restaurování i výrobě vitráží se už bezmála dvacet let věnují manželé Kantovi z Lubence. Mozaiky z malých barevných sklíček, které vznikly v jejich dílně, zdobí celou řadu památek i moderních staveb u nás a také v zahraničí. Vitráže, které opravují, pocházejí hlavně z přelomu 19. a 20. století, starších se dochovalo hodně málo. Metoda výroby okenních výplní z malých kousků skla je ale známá už od středověku. Dozvíme, se, co je při téhle práci nejdůležitější i to, že dneska není jednoduché sehnat na takovou práci kvalitní sklo.


Vitráže
Louny
Louny pamatují už časy přemyslovských vladařů. Jejich historické jádro je sice malé, ale bývalo velmi dobře opevněné, a tak se příliš nemuselo bát vpádu dobyvatelů. Ani v časech husitských bouří, kdy Louny spolu s Žatcem a Slaným vytvořily vojenský svaz. K chloubám města patří kostel sv. Mikuláše, který je dílem stavitele Benedikta Rejta známého nejvíc vybudováním Vladislavského sálu na Pražském hradě. Z počátku 20. století zase městu zůstala tzv. Kotěrova kolonie, v níž mělo podle plánů vyrůst takřka 150 domků a kompletní vybavení. I když domků bylo nakonec postaveno jen málo přes třetinu, za návštěvu kolonie stojí.


Louny
Jimlín
Šlechtické sídlo vyrostlo v Jimlíně na Lounsku už někdy ve 13. století, přesto je tamní zámek zvaný Nový hrad pro milovníky památek horkou novinkou této sezóny. Zatím na něm stále probíhají opravy, i tak je ale co obdivovat. Vzpomínkou na nejstarší časy jsou gotické fresky, podobné těm, které najdou návštěvníci třeba na Zvíkově. Z mladších časů se dochovala například barokní sušírna ovoce, která patří k opravdovým unikátům. Při procházce se dozvíme také to, že svého času byli zdejšími pány i strahovští premonstráti, kteří se sem dokonce při pražské morové epidemii v polovině 17. století přestěhovali.


Jimlín
Zámek Stekník
Ves Stekník bude naším prvním cílem. Najdete ji tak asi 6 km východně od Žatce. A zmínky o ní pocházejí už z roku 1389, kdy je toto místní jméno uváděno ve formě „Vzteklník“ nebo „Vzteklinec“. V 16. století byla označována jako „Steklník“, pozdější německý tvar tohoto toponyma se ustálil ve formě „Steknitz“, zatímco česká forma v dnešním „Stekník“.
Zajímavá obec, i když ne příliš veřejnosti známá, má přece jen jedno unikum. Je totiž v současné době jedinou vesnickou památkovou zónou okresu Louny. Dominantou vesnice je zámek, stojící při západním okraji obce. Cesta k zámku vede vesnicí, na jejíž návsi jsou zachovány bohatě zdobené brány selských statků. Stavitelé těchto statků si nepochybně brali vzor z barokních zámeckých portálů.
Zámek, postavený patrně kolem roku 1650, rokokové přestavěný v druhé polovině 18. století, s terasovitými zahradami si jako své rodinné sídlo nechali postavit Kulhánkové z Klaudensteina, původně žatečtí měšťané povýšení do šlechtického stavu. Náves je pozoruhodná malebnými štíty některých usedlostí a svědčí o tom, že kdysi patřil Stekník mezi skvosty venkovského barokního stavitelství (vesnická památková zóna).

