Reportáže v regionech
Líčkov
Zámek Líčkov patří k místům s neobvyklou historií. První zmínku o něm bychom našli už ve 14. století, i když tehdy mělo panské sídlo podobu gotické tvrze. O zámku bychom mohli mluvit zhruba od poloviny 17. století, kdy tu proběhla přestavba v pozdně renesančním stylu. A o sto let později zasáhl do podoby ještě styl rokokový. Jenže v polovině 19. věku tu rušné společenské dění utichlo a komnaty osiřely. Nějakou dobu poté dokonce zámek sloužil jako cukrovar a lihovar. Jako stavební materiál ho v časech první republiky koupil malíř a osobní přítel prezidenta Masaryka Oskar Brázda. A začala rekonstrukce. Umělec se sám pustil do obnovy výzdoby a vrátil sem čilý ruch. Jenže po druhé světové válce o své oblíbené místo přišel, v dalších desetiletích tu měl jen vymezené místo pro bydlení i tvorbu. Návratu v roli zámecké paní se dočkala už jen jeho žena Marie, která o sídlo pečuje a provede nás.
Líčkov
Legenda kluzák
Pokud patříte k obdivovatelům létání a strojů vznášejících se k obloze, pak jste už určitě někdy slyšeli o německém kluzáku SG38 Schulgliter. Těchto hitů předválečného období se mnoho nedochovalo. Proto jsou členové ranského Plachtařského Oldtimer klubu pyšní na to, že jeden mají. Před lety objevili jeho torzo a rozhodli se pustit do rekonstrukce. Při naší návštěvě nám ukáží, co to všechno obnášelo. Pracovali samozřejmě podle původních plánů z roku 1938 a chvilkama jejich práce připomínala spíš opravu historického nábytku. Potřebovali hodně dřeva, které po nařezání pečlivě skládali. Kovové díly použili ty, které dřív sloužily ve starých letadlech. Dnes se na tomhle stroji zase plachtaři mohou toulat mezi nebem a zemí. Chcete to vidět na vlastní oči? Nabídneme příležitost.
Legenda kluzák
Peruc
Peruc prý získala své jméno podle toho, že tu kníže Oldřich potkal svou budoucí ženu Boženu při praní prádla, tedy „perúc“. Tak praví alespoň Kronika česká Václava Hájka z Libočan. Každopádně staré časy českých dějin tu i dnes připomíná například Boženina studánka nebo Oldřichův dub. Ten sice poznamenali nenechaví vandalové,ale i tak ho UNESCO vybralo mezi deset památných stromů Evropy. Zajímavých míst k zastavení vám ale nabídneme víc. Zámek je sice v rekonstrukci, nicméně procházku parkem si dopřát můžete. Nahlédneme také do barokní sýpky, která se proměnila v Muzeum české vesnice. K vytvoření expozice přispěli místní, kteří nanosili různé poklady z časů svých předků.
Peruc
Chrám chmele a piva
Žatec a chmel k sobě neodmyslitelně patří už po staletí. První zmínky o pěstování chmele pocházejí už z jedenáctého století, ty o chmelnicích jsou zhruba o dvě stě let mladší. I dnes je žatecký chmel pojmem. Dávnou historii i současnost si mohou návštěvníci města připomenout v areálu Chrámu chmele a piva. Ten vyrůstá v místech, kde se zelené zlato dřív skladovalo a balilo. Těšit se můžete třeba na rozhlednu, na kterou vás vyveze neobvyklý výtah. Pak také na labyrint. Jednou z největších atrakcí je pak orloj. Teprve pátý městský u nás. A ve městě chmele na něm samozřejmě nemohou chybět motivy s touhle plodinou související.
Chrám chmele a piva v Žatci
Vochlická rozhledna
Vochlická rozhledna, kterou najdete u Lubence, vyrostla už v roce 1881. Víc než půl století byla cílem mnoha výletníků, ale za druhé světové války a hlavně po ní začala upadat v zapomnění. Kdo ví, jak by dopadla, kdyby se jí neujala parta místních nadšenců. Neměli sice k dispozici řádnou starou dokumentaci, takže se při obnově museli řídit intuicí, ale případně nesrovnalosti by jim jistě i zkrásnělá patnáctimetrová rozhledna ráda prominula. K rozhlížení po kraji přidáme také vyprávění, co všechno zachránce při jejich snažení čekalo.