Reportáže v regionech
Mederův dům
V závěru 14. století bylo žateckým obyvatelům dovoleno stavět z kamene, takže v prostoru dnešní městské památkové rezervace začala růst nová zástavba. Pravděpodobně někdy v té době vznikl i gotický objekt známý jako Mederhaus neboli Mederův dům, pojmenovaný po posledních německých majitelích. V minulých letech mu hrozil zánik, ale díky spolku, kterému se podařilo získat prostředky na náročnou rekonstrukci, se dům dočkal obnovy.
Mederův dům
Skanzen Březno u Loun
V Březně u Loun vznikl přesně v místech rozsáhlých archeologických výzkumů z druhé poloviny minulého století unikátní skanzen. Vědci v něm totiž provádějí experimenty, při nichž ověřují nejrůznější postupy dávných obyvatel oblasti. Do pokusů se může zapojit i veřejnost. Prvním z nich byla tavba železa v různých píckách. Pak přišla na řadu stavba obydlí. Ve stejné podobě, jakou měla ta, která tu stávala kdysi. Při prohlídce skanzenu se dozvíme, co všechno dalšího v něm odborníci dělají a třeba i to, co návštěvníci mají šanci ochutnat. A prozradíme vám také to, jaké akce v Březně pořádají.
Skanzen Březno u Loun
Kostel sv. Mikuláše v Lounech
Víte, co mají společného Vladislavský sál na Pražském hradě, královská oratoř v chrámu svatého Víta nebo katedrála svaté Barbory v Kutné Hoře? U zrodu všech těchto vzácných památek stál stavitel Benedikt Rejt z Pístova. Jeho dílem je i kostel svatého Mikuláše v Lounech, který je tak trochu ve stínu slavnějších zmíněných staveb. Neobvyklé stanové střechy jsou neodmyslitelnou součástí siluety severočeského města. Stopy tvůrce památky najdete i v interiéru svatostánku v podobě zdánlivě křehké, a přitom nosné pavučiny kamenného žebroví síťové klenby, která porušuje po staletí neměnné zásady statiky ve prospěch zdobnosti. Prohlédneme si i další skvosty interiéru a vystoupáme taky na věž.
Kostel sv. Mikuláše v Lounech
Chmelařské památky Žatecka
Letos v červnu rezonovalo v Bahrajnu na zasedání Výboru organizace UNESCO jméno severočeského Žatce. Probírala se totiž jeho nominace na seznam památek kulturního a přírodního dědictví coby města chmele. Odborníci se ovšem shodli na tom, že dlouhou tradici pěstování a zpracování zeleného zlata připomíná i řada staveb v jeho okolí a zápis si zaslouží všechny společně. Naši procházku začneme v Chmelařském muzeu v Žatci, které se pyšní největší expozicí svého druhu na světě. Je součástí unikátního Chrámu chmele a piva. V něm si můžeme připomenout, že je to právě žatecký poloraný červeňák, jenž drží už drahnou dobu pozici nejkvalitnější odrůdy planety. Pak se zastavíme v několika vesničkách, v nichž se dochovaly zajímavé památky. Obdivovat budeme třeba starou sušárnu.
Chmelařské památky Žatecka
Vernerův mlýn
Jedním z mnoha klapáčů, které kdysi fungovaly v naší krajině, byl ten v Brlohu nedaleko Loun. Poprvé se jeho kolo roztočilo v časech třicetileté války. Nejdřív patřil vrchnosti, později si ho mohli majitelé odkoupit. Vystřídalo se tu několik rodů a s obilím sem hospodáři jezdívali až do druhé světové války. Dnes stavení láká především milovníky starých časů a taky strojů. Potomci posledních mlynářů tu totiž vybudovali malé muzeum, ale zároveň se pustili do obnovy zařízení, které dokonce čas od času při různých akcích spouštějí. Dozvíme se od nich, jaké poklady jsou tu k vidění. A taky to, jak si jejich předci dokázali poradit ve chvíli, kdy byla v potoce, který poháněl mlýnské kolo, nouze o vodu. Jejich řešení bylo sice nákladné, ale osvědčilo se a, jak uvidíte, hodí se i dnes.
