Reportáže v regionech
Kostel sv. Mikuláše v Lounech
Víte, co mají společného Vladislavský sál na Pražském hradě, královská oratoř v chrámu svatého Víta nebo katedrála svaté Barbory v Kutné Hoře? U zrodu všech těchto vzácných památek stál stavitel Benedikt Rejt z Pístova. Jeho dílem je i kostel svatého Mikuláše v Lounech, který je tak trochu ve stínu slavnějších zmíněných staveb. Neobvyklé stanové střechy jsou neodmyslitelnou součástí siluety severočeského města. Stopy tvůrce památky najdete i v interiéru svatostánku v podobě zdánlivě křehké, a přitom nosné pavučiny kamenného žebroví síťové klenby, která porušuje po staletí neměnné zásady statiky ve prospěch zdobnosti. Prohlédneme si i další skvosty interiéru a vystoupáme taky na věž.
Kostel sv. Mikuláše v Lounech
Chmelařské památky Žatecka
Letos v červnu rezonovalo v Bahrajnu na zasedání Výboru organizace UNESCO jméno severočeského Žatce. Probírala se totiž jeho nominace na seznam památek kulturního a přírodního dědictví coby města chmele. Odborníci se ovšem shodli na tom, že dlouhou tradici pěstování a zpracování zeleného zlata připomíná i řada staveb v jeho okolí a zápis si zaslouží všechny společně. Naši procházku začneme v Chmelařském muzeu v Žatci, které se pyšní největší expozicí svého druhu na světě. Je součástí unikátního Chrámu chmele a piva. V něm si můžeme připomenout, že je to právě žatecký poloraný červeňák, jenž drží už drahnou dobu pozici nejkvalitnější odrůdy planety. Pak se zastavíme v několika vesničkách, v nichž se dochovaly zajímavé památky. Obdivovat budeme třeba starou sušárnu.
Chmelařské památky Žatecka
Vernerův mlýn
Jedním z mnoha klapáčů, které kdysi fungovaly v naší krajině, byl ten v Brlohu nedaleko Loun. Poprvé se jeho kolo roztočilo v časech třicetileté války. Nejdřív patřil vrchnosti, později si ho mohli majitelé odkoupit. Vystřídalo se tu několik rodů a s obilím sem hospodáři jezdívali až do druhé světové války. Dnes stavení láká především milovníky starých časů a taky strojů. Potomci posledních mlynářů tu totiž vybudovali malé muzeum, ale zároveň se pustili do obnovy zařízení, které dokonce čas od času při různých akcích spouštějí. Dozvíme se od nich, jaké poklady jsou tu k vidění. A taky to, jak si jejich předci dokázali poradit ve chvíli, kdy byla v potoce, který poháněl mlýnské kolo, nouze o vodu. Jejich řešení bylo sice nákladné, ale osvědčilo se a, jak uvidíte, hodí se i dnes.
Vernerův mlýn
Zámek Krásný Dvůr
Barokní zámek Krásný Dvůr možná znáte ze stříbrného plátna. Natáčely se tam kupříkladu filmy Konec starých časů nebo Jak básníkům chutná život. Nicméně nás tentokrát nezlákal k návštěvě um starých mistrů stavitelů, ale park, který najdete v podzámčí. A který se po dlouhé a náročné rekonstrukci otevírá návštěvníkům. Na ploše víc, než jednoho sta hektarů najdete v českém měřítku jedinečnou kolekci staveb zahradní architektury. Nejvíce nej se pyšní Novogotický templ, který je mimo jiné první stavbou v tomto stylu u nás a je taky považován za nejstarší rozhlednu na našem území. Pozornost si ovšem zaslouží i 26 metrů vysoký Obelisk korunující 1100 metrů dlouhou cestu přezdívanou Mílovka nebo Čínský pavilon. Bude nás samozřejmě zajímat, kdo stál u jejich zrodu.
Zámek Krásný Dvůr
Zámek Krásný Dvůr
Zámek Krásný Dvůr patří k méně známým panským sídlům, která se nám po předcích dochovala. Původně tu stávala tvrz, která byla později proměněna ve vilu. Za éry Černínů, jejichž majetkem se panství stalo v roce 1649, se postupně sídlo dočkalo současné podoby. Dnes si můžeme prohlédnout 18 místností, jejich vybavení připomíná zdejší nejslavnější období. Tím byl život Jana Rudolfa. Nechal vystavět kupříkladu dvě schodiště, která vedou do krajinářského parku. Ten patří k chloubám areálu. Je dokonce prvním svého druhu u nás. Obdivovat v něm návštěvníci můžou i několik romantických staveb. Mezi nimi i vyhlídkovou věž, jednu z nejstarších v Evropě. A ještě jedno nej… nás čeká v interiéru – největší sbírka psích portrétů v naší zemi.
