Reportáže v regionech
Říp
Až k samotným počátkům naší historie se vydáme v okolí legendární hory Říp. Právě do téhle krajiny měli někdy v šestém století dorazit naši slovanští předci vedení praotcem Čechem. Tak praví pověst. Žádné stopy po nich tady ale archeologové nenašli. Zato už před mnoha lety objevili stopy po mnohem starší osídlení oblasti. A nedávno díky modernímu leteckému výzkumu taky místo, které připomíná mohylu z doby stěhování národů. Na vrcholu Řípu si připomeneme, kdo a kdy tu nechal vystavět rotundu a bude nás zajímat, co je pravdy na tom, že už před ní tu stával dřevěný kostelík. A pak se přesuneme o kus dál, do Roudnice nad Labem. Víte, jak se městu podařilo ubránit před švédskými vojáky? My jsme to zjistili a prozradíme i vám.
Říp
Thonetky
O slavných thonetkách slyšel už snad každý z nás. Do světa tohoto ohýbaného nábytku nahlédneme v Ústí nad Labem, kde k jeho poctě připravili výstavu. Exponáty na ni z velké části dodal sběratel Tomáš Brejník. Tomu židle i další vybavení do bytu vyráběné v tomhle stylu doslova učarovalo. Doma byste ho u něj našli nepřeberné množství. Dokonce se vzdal své práce projektanta vodohospodářských staveb a stal se renovátorem a majitelem prodejní galerie. Připomeneme si ale taky muže, který stál u zrodu tohoto fenoménu. Michaela Thoneta. Ten začal na začátku 19. století experimentovat s ohýbáním dřeva pomocí páry. A v polovině věku otevřel továrnu na výrobu nábytku na Moravě.
Thonetky
Lovoš
Do Českého středohoří jsme se společně vypravili už několikrát, ale jak uvidíte, ještě ho zdaleka nemáme prozkoumané celé. Pohoří, které je svým krajinným rázem unikátem nejen v našem měřítku, je pro některé milovníky přírody nejkrásnější právě teď na podzim. Naším cílem bude tentokrát hora Lovoš. Její vrchol najdeme v nadmořské výšce 570 metrů, takže rozhodně není místní rekordmankou. Ale svým kuželovitým tvarem tenhle čedičový vrch budí pozornost. Cestou za krásným výhledem vám prozradíme, proč tu byl vztyčen morový kámen, podle koho dostaly jméno Císařovy schody a prozkoumáme i zříceninu hradu Oparno, který vyrostl ve 14. století, ale už na počátku 16. věku byl prý opuštěný. A my můžeme jen hádat, co vedlo k jeho zkáze.
Lovoš
Zahradní železnice
Starší obyvatelé Litoměřic možná ještě pamatují časy, kdy vlaky projížděly městem v tunelu a vysazovaly cestující na nádraží kousek za ním. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se trať přesunula blíž k řece a nádražní budova se proměnila v kancelářskou. To se změnilo před několika lety. Nádraží koupili manželé Plíhalovi, kteří k němu mají velmi silný vztah. Pan Miroslav tu pracoval a jeho žena tam chodila za příbuznými. A tak se rozhodli obnovit atmosféru časů, kdy kolem projížděly ufuněné lokomotivy. Při opravě se snažili využít původní vybavení nebo vytvořit jeho repliky. Otevřeli tu kavárnu, na koleje přivezli parní babičku a pak taky vybudovali modelovou železnici. Při její prohlídce se návštěvníci zároveň seznámí s litoměřickými pamětihodnostmi, jejichž zmenšeniny vyrostly podél kolejí.
Zahradní železnice
Vinařská stezka v Litoměřicích
Pokud patříte mezi milovníky opojného moku z hroznů, vydejte se s námi na procházku po vinařské stezce, která začíná i končí v Litoměřicích. Víte, kdo stál u zrodu tradice pěstování a zpracování révy v tomto kraji? Nebyl to nikdo menší než Otec vlasti. Nechal jí litoměřické osázet svahy vrchu Radobýl. Za odměnu mu pak museli odvádět desátek v podobě soudků vína na litoměřický hrad. Právě v jeho prostorách si dnes můžeme několik set let starou historii připomenout a po stezce se pak vydat do kraje, kde se révě daří i dnes. Zastavíme se v Malých i Velkých Žernosekách, ochutnáme vzorky z produkce místních vinařů a porozhlédneme se i po okolní krajině.