Reportáže v regionech
Litoměřice
Litoměřice patřívaly k nejvýznamnějším městům naší země. A tomu taky odpovídalo množství honosných staveb. Řada z nich se dochovala dodnes a my se při jejich prohlídce můžeme přenést do doby největší slávy a bohatství. Několik architektonických památek najdeme i na náměstí, kterým se společně projdeme. Kdysi se jmenovalo Tržní, později Masarykovo či Hitlerovo, dnes Mírové náměstí. S rozlohou bezmála dvou hektarů patří k vůbec největším v Čechách. Ze všech čtyř stran ho obklopují měšťanské domy, které si dochovaly historický ráz. Přehlídce skvostných budov místní honorace vévodí pochopitelně stará radnice dokončená v roce 1539. Budova, v níž už přes sto let sídlí muzeum, je nejstarší renesanční v městském prostoru v celé naší zemi.
Litoměřice
Zámek Libochovice
Zámek v Libochovicích patří k nejkrásnějším barokním panským sídlům u nás. O jeho nám známou podobu se v roce 1683 zasloužil věhlasný italský stavitel Antonio della Porta na objednávku šlechtice Gundakara z Dietrichsteina. O několik století proti proudu času se přeneseme taky v interiérech. Obdivovat v nich budeme vzácnou výzdobu i dobové vybavení. Jen několik salonů bylo ponecháno v tom stavu, jak je používal poslední zdejší pán Josef Herberstein do své smrti v roce 1944. Jeho osobnost připomíná zejména zámecká knihovna. V ní se nacházejí i předměty dovezené z častých exotických výprav hraběte.
Zámek Libochovice
Levín
Starobylé městečko Levín v Českém středohoří stojí rozhodně za návštěvu. Kromě milovníků pamětihodností si v něm na své přijdou příznivci záhad a legend. Dominantou je kostel, který na první pohled zaujme neobvyklým tvarem. Má totiž kruhový půdorys. Jeho tvar měl možná připomínat hrnčířský kruh. Levín se totiž pyšní dlouhou hrnčířskou tradicí. Výrobky zdejších mistrů slavily úspěch nejen v naší zemi, ale vyvážely se dokonce do zahraničí. A dílničky, v nichž vzniká keramika, tu najdeme i dnes. Společně si taky prohlédneme takzvaného Levínského kocoura, reliéf, který najdeme v místním svatostánku. Zjistíme, proč nedá už dlouho spát různým záhadologům. A navíc vám prozradíme, koho se údajně kdysi místní hodně báli.
Levín
Zámek Ploskovice
Zámek Ploskovice patří k těm nejpůvabnějším u nás. Jeho stavitelka Anna Marie Františka Toskánská si jeho vybudováním na počátku 18. století plnila sen přiblížit se podobou svého letního sídla zahraniční šlechtě. K jeho chloubám patřily umělé jeskyně, takzvané grotty. Sloužily vždy k ochlazování panstva v parném létě. Bylo v nich šest kašen, které když chrlily vodu, jejíž šumění bylo slyšet po celém zámku a navozovalo pohodovou atmosféru. Z příjemných prostor navíc panstvo vozil další místní unikát – výtah. Zámek učaroval i panovníkovi Ferdinandu Dobrotivému, který si v něm po své abdikaci užíval politického důchodu. Přidal sice další patro, ale snažil se dochovat ducha stavby. Takže všechny úpravy probíhaly velmi citlivě. A po Ferdinandovi si místo oblíbila i další významná osobnost našich dějin. Dozvíte se, která.
Zámek Ploskovice
Budyně
Architektonickou perlou městečka Budyně je bývalé panské sídlo, do něhož se vchází přímo z náměstí. Ještě před sto dvaceti lety moc radosti svému okolí tahle stará stavba nedělala. Byla to ruina využívaná k hospodářským účelům. Až poslední soukromí majitelé, pánové z rodu Herbersteinů, mezi roky 1900–1913 přistoupili k obnově. A pokusili se vrátit památce její původní romantický kabát. Posoudíme, jak se jim to podařilo, ale připomeneme si i časy jiného zdejšího pána. Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburku. Ten ze svého sídla před stovkami let učinil centrum společenského života. Hostil na něm významné osobnosti a taky vybudoval alchymistickou dílnu. Toužil totiž po zlatě, kameni mudrců i elixíru mládí. A dílna prý byla věhlasnější než ta, kterou měl k dispozici Rudolf II.
