Reportáže v regionech
Galerie Libotenice
Už jste někdy viděli stovky kraslic pohromadě? V Galerii kraslic v Libotenicích na Litoměřicku jich dali dohromady už na čtyři tisícovky. Většina z nich je zdobená tradičními technikami. A návštěvníci nemusejí jen obdivovat. Mohou se i přiučit, protože tu pravidelně probíhají kursy. Mistři zdobení z Asociace malířek a malířů kraslic České republiky, která libotenickou galerii provozuje, jezdí předvádět své umění i za hranice naší země. Byli dokonce až v Číně i Americe.
Galerie Libotenice
Obec Kamýk
Kamýk na Litoměřicku je prý nejmalebnější obcí Českého Středohoří. Zdobí ho rozlehlé sady a také tajemná zřícenina nad obcí. Hrad, ze kterého zůstalo už jen torzo, nechalo prý místní panstvo vystavět už na počátku 14. století. Tehdy ho alespoň poprvé zmiňují historické dokumenty. Až do 17. století sloužil jako sídlo, pak ale zůstal opuštěný a začal chátrat. Vbrzku by se prý měl dočkat rekonstrukce. Ze zříceniny se rozhlédneme daleko do kraje a také se projdeme po naučné stezce. Ta připomíná, že tu kdysi pobýval Bedřich Smetana. A nebyl prý jediným umělcem, kterému zdejší krajina učarovala.
Obec Kamýk
Merkur
A tak trochu retro bude naše další reportáž. Mluvit se v ní bude hlavně o legendární české stavebnici Merkur. Vypravili jsme se za panem Mládkem z Kyškovic, který nashromáždil na šest stovek této hračky a k tomu ještě asi dalších 200 stavebnic podobného typu. Počátky dnes už legendární stavebnice Merkur sahají až do roku 1925, kdy si pan Jaroslav Vancl nechal patentovat geniální a vlastně docela jednoduchý nápad.
Stavebnice se začala vyrábět v jeho továrně v Polici nad Metují a okouzlila jak malé kluky, tak i jejich tatínky. Sbírka pana Mládka je největší na světě a se svoji stavbou ocelového města se dokonce dostal do Guinnessovy knihy rekordů. Pan Jiří Mládek samozřejmě ze stavebnic stále něco tvoří. Bohužel se jeho dílka doma moc dlouho neohřejí. Hned jak se dokončí, putují na nějakou výstavu.
Most, který zatím stojí u Mládků v kuchyni, bude dlouhý 7 a půl metru. Jakmile budou všechny tři oblouky hotové, převezou se do Muzea hlavního města Prahy, kde se také pospojují. V prosinci tu totiž začne výstava věnovaná dětským stavebnicím a dílo největšího fanouška Merkuru tu samozřejmě nesmí chybět. Na jednom oblouku pracuje pan Mládek zhruba měsíc a ke své práci si také musel vlastnoručně vyrobit nářadí. 30 tisíc šroubků, hmotnost 240 kilogramů – i takových rozměrů můžou dosahovat Mládkovy vyrobené modely. Zkrátka opravdový koníček.
Merkur
Vinařství Litoměřice
Pracovnice Oblastního muzea v Litoměřicích Daniela Linková stála před úkolem připravit výstavu a protože muzeum dosud nepořádalo výstavu věnovanou pěstování vinné révy, ač to k regionu už skoro tisíc let patří, bylo o tématu rozhodnuto.
Vítejte na Litoměřicku, kde o tradicích tamního vinařství promluví historička zdejšího Oblastního muzea, a sklepmistr. Přípravy na výstavu trvaly skoro dva roky – byly to debaty s vinaři, prozkoumávání depozitářů, spolupráce s kolegy – například Podřipské muzeum zapůjčilo některé předměty a litoměřická galerie zas obrazy, které zachycují vesměs vinice v okolí.
Za zmínku určitě stojí, že k zdejšímu vinařství patří také nedaleké Žernoseky, kde jsou jedny z nejstarších vinných sklepů u nás vůbec. A že ta tradice je tisíciletá, to dosvědčuje i zápis v zakládací listině kapituly litoměřické z roku 1057 – už v ní se mluví o vinici a vinařích, a v ní najdeme i první dochovanou českou souvislou větu upravující právní a vlastnické vztahy.
Výstava mapuje všechny důležité mezníky, například dobu Karla IV., který litoměřickým pro pěstování vinné révy daroval kopec Radobýl, projdete všechna důležitá období až k současnosti, kdy se opět pěstuje réva a připravuje víno v menších, spíše rodinných podnicích.
Vinařství Litomeřice
Radobýl
Putování Českem zakončíme na kopci, který vlastně zavinil smrt významného poety 19. století Karla Hynka Máchy. Říká se mu Radobýl. Tento kopec se nachází v horské hradbě Českého středohoří u Litoměřic. Má tvar pravidelné homole a svou výškou až tak docela neoslňuje.
Vrchol je travnatý a nabízí ničím nestíněný výhled po širokém okolí. Právě z Radobýlu viděl Mácha požár, který se mu stal osudným. Z kopce si prohlédneme i panorama Českého středohoří, údolí řeky Labe i roviny České křídové tabule, z nichž vystupuje hora Říp.
Od 3. května 1622 je na radobýlském vrchu kříž – původně dřevěný, dnes železný. Radobýl je vlastně čedičová kupa, jako většina kopců v Českém středohoří.
Těžařské činnosti se tady dařilo vždycky. Ale nejen jí. Osvědčilo se tady i vinařství. Od raného středověku se totiž Radobýl mohl pyšnit nejsevernější vinicí v zemi, a to díky Karlu IV., který v roce 1369 podepsal darovací listinu, podle které Radobýl připadl Litoměřicím.