Reportáže v regionech
Hrad Šumburk
Šumburkové přišli do Čech ve 13. století z území dnešního Saska Anhaltska. Sídlo nesoucí jméno rodu u Klášterce nad Ohří vyrostlo ale až o dvě století později. Je dokonce jedním z nejmladších hradů u nás vůbec. Impulzem k jeho vzniku se stala roztržka dvou bratranců - Aleše a Viléma. Společně zdědili Pernštejn, ale pod jednou střechou se nesnesli, a tak se druhý z nich rozhodl vybudovat si vlastní domov. Učinil tak mezi lety 1431–1435 a rozhodně na něm nešetřil. Největšího rozkvětu se ovšem hrad dočkal až po smrti posledního pána z rodu Šumburků. Pokrok ale zastavit nešlo a středověké sídlo panstvu přestalo vyhovovat. Osiřelo a začalo chátrat. Zjistíme, co se z něj dochovalo do dnešních dnů.
Hrad Šumburk
Egerberg
Hrad Egerberk vyrostl u Klášterce nad Ohří pravděpodobně na samém počátku 14. století. Tyčil se v nadmořské výšce 548 metrů na Černém vrchu, který je součástí Doupovských hor. Jeho prvním majitelem známým z písemných pramenů byl Vilém z Egerberku. Zmiňován je v nich už od roku 1317, nejdřív coby odpůrce a později přítel krále Jana Lucemburského, kterého provázel na všech výpravách. Čilý ruch na tehdy honosném sídle vládl až do nástupu renesance, pak osiřelo. Do dnešních časů se dochovalo jen torzo. Při jeho prohlídce se dozvíme, kdo z hradu udělal jedno z nejhonosnějších sídel v zemi, jak dopadl jeho majitel, který drancoval panství svého souseda a jakou má před sebou památka budoucnost.
Egerberg
Muzeum hodin
V poslední den roku všichni upneme svůj zrak k časoměřičům všeho druhu, abychom nepropásli půlnoc a změnu letopočtu. V Muzeu hodin v Klášterci nad Ohří ohlásí zlomovou chvíli stovky strojů a některé z nich opravdu velmi neobvyklým způsobem. Hodináři a sběratelé otec a syn Šimonovští se totiž ve své expozici zaměřují na kuriozity. A my si jejich poklady pocházející z různých zemí i historických období prohlédneme. Na co se můžete těšit? Třeba na zjištění, že hodinky s vodotryskem už dávno nejsou přáním z říše snů. Nebo na stroj, který odměřoval čas francouzským králům na jejich sídle ve Versailles.
Muzeum hodin
Hasištejn
Hasištejn patří k nejstarším šlechtickým sídlům severozápadních Čech. První zmínka o něm pochází z roku 1348. Vyrostl ale ještě o pár desítek let dřív. Do českých dějin se nejvýrazněji zapsal coby sídlo vzpurného šlechtice, které musel panovník nemilosrdně pokořit, aby si zachoval respekt. Král Václav IV. v roce 1418 vyslal trestnou výpravu proti Jindřichu z Plavna. Dva měsíce trvalo obléhání, pak pevnost padla. Mikuláš Chudý z Lobkovic, který dobývání vedl pak hrad dostal jako odměnu za příkladnou službu do zástavy. Byl to první větší majetkový zisk budoucího mocného rodu. Nový pán se pustil do oprav staveb, které předtím sám ostřeloval. A se znalostí slabin obrany se rozhodl pro zásadní změnu. Proměn se dočkalo sídlo i za dalších majitelů a my zjistíme, co se z něj dochovalo dodnes.
Hasištejn
Kadaň
Bývalé královské město Kadaň se pyšní dlouhou historií a taky řadou cenných pamětihodností. Turisté se po nich můžou rozhlédnout například z radniční věže, která patří k místním pokladům. Vyrostla totiž už v 16. století. Zjistíme taky, kdy byl v Kadani vybudován hrad. Byl součástí městského opevnění, které se dochovalo do dnešních dnů v obdivuhodné celistvosti. Hradební zeď se táhne takřka po celém obvodu historického jádra. Najdete tu i několik obranných bašt. Vstup do Kadaně střežily čtyři brány, dochovaly se Žatecká s barbakanem a Mikulovická. Ta dodnes disponuje i branskou věží, která je přístupná veřejnosti. Expozice v ní připomíná úděl stráží dohlížejících na bezpečí obyvatel. Pozornost si zaslouží i několik sakrálních památek.
