Reportáže v regionech
Zámek Benešov nad Ploučnicí
Zámecký areál obklopuje náměstí v Benešově nad Ploučnicí už od 16. století. O jeho vznik se postarali majitelé panství z rodu Salhausenů. Postupně se rozrůstal, přibývaly jednotlivé paláce. Dnes komplex tvoří sedm samostatných objektů se zahradami a dvory, které připomínají spíš měšťanské domy. Vybudovány byly v duchu saské renesance, tedy slohu na přechodu mezi vrcholnou gotikou a ranou renesancí. Stavitele i umělce, kteří se věnovali výzdobě, pozval tehdejší zámecký pán. A na dokončení díla prý velmi spěchal. Za svou netrpělivost a tvrdost tu prý dodnes straší. Připomeneme si časy, kdy byly horní a dolní část šlechtického sídla spojeny chodbou. A obdivovat budeme i vzácné kousky zařízení a taky třeba sbírky pancířů, žitavské kameniny a zbraní.
Zámek Benešov nad Ploučnicí
Kamenné varhany
Nejslavnější české varhany, které vytvořila příroda, najdeme u Kamenického Šenova. Panská skála si díky unikátním patnáct metrů dlouhým čedičovým sloupům dokonce vysloužila označení kamenné varhany. Jenže nedaleko, konkrétně kousek od České Kamenice, můžeme obdivovat podobnou krásu. Vystoupat za ní musíme na Zlatý vrch. Cestou vám prozradíme, jak přišel ke svému takřka pohádkovému jménu a pak se porozhlédneme po kraji i po jeho dalších zajímavostech. Zastavíme se u zřícenin hned dvou hradů a rovněž u kapličky, kterou nechal vystavět smutný otec jako vzpomínku na svou dceru. A připomeneme si i jednu historickou bitvu. Nedaleko Studence na sebe v roce 1757 narazili pruští a rakouští vojáci.
Kamenné varhany
Hodinárium
O času a lidské touze ho měřit už toho bylo napsáno hodně. Na zámku v Děčíně si připomeneme dobu, kdy se na věže kostelů, hradů i radnic dostaly hodiny a ty řídily lidem chod dne. Hlásily, kdy mají vstát nebo naopak jít na kutě. První mechanické se objevily ve 13. století. Díky unikátnímu muzeu zvanému Hodinárium můžeme obdivovat krásné ciferníky i velké stroje, ke kterým naši předci den co den vzhlíželi. Mezi exponáty najdeme hned několik starých pokladů. Nechybějí mezi nimi mechanismy, které odměřovaly čas právě ve městě na Labi. Nebo různé bicí a zvoníci stroje, ručičky, ciferníky a další součástky. Nemůžeme přehlédnout ani to, že mnohdy byly tyhle stroje nejen technickým, ale taky uměleckým dílem.
Hodinárium
Dolský mlýn
Už jste někdy slyšeli o Dolském mlýně? Nejspíš ne. Najdete ho ukrytý v lesích v kouzelné krajině Českého Švýcarska. Patří k nejstarším klapáčům u nás, první zmínka o něm pochází z roku 1515. Nebýval snadno dostupný, což jeho majitelům trochu stěžovalo živobytí, navíc mouka odsud prý nepatřila k nejlepším. A ještě k tomu v roce 1726 vyhořel. Nicméně dočkal se obnovy a fungoval dál. V 19. století začal sloužit jako výletní restaurace. Ta se těšila velkému zájmu, proto časem přibyl i venkovní výčep. Jenže po válce areál osiřel. Zanedlouho ho objevili filmaři, kterým se hodil při natáčení legendární pohádky Pyšná princezna. Určitě si vzpomenete na místo, kde našla prchající Krasomila s králem Miroslavem útočiště při svém útěku. Před pár lety se místní nadšenci pustili do postupné opravy celé stavby.
Dolský mlýn
Zámek Děčín
Panské sídlo vyrostlo v Děčíně nad soutokem Labe s Ploučnicí už v 10. století. Nejprve mělo podobu dřevěného hradiska, pak se proměnilo v kamenný hrad a v časech renesance dostalo podobu zámku. Ještě ve 30. letech minulého století ho obývalo panstvo z rodu Thunů, který se tu usadil v 17. století. Pak ho získal stát a na desítky let se jeho prostory staly útočištěm armád. Tou poslední byla Sovětská. Dnes do míst, kde v minulosti pobývala kupříkladu hlava rakousko–uherské monarchie František Josef I. nebo hudební skladatel Fryderyk Chopin, dnes mohou zavítat milovníci starých časů a památek. Celá hlavní zámecká budova prošla velkou rekonstrukcí a jednotlivé prostory připomínají bývalé zámecké pány.