Reportáže v regionech
Jesličky
Dalibora naučila nouze housti a obyvatele Šluknovska vyřezávat jesličky. Hospodářská krize po první světové válce přiměla tkalce, dřevorubce, účetní, malíře pokojů nebo učitele, aby přesedlali na betlémářství, jež v tomto pohraničním kraji bylo původně jen malým doplňkem obživy či zájmovou činností. Vznikl fenomén betlémářství českého Niederlandu. Jeho vzestup sice uťala druhá světová válka, ale výtvory starých mistrů mají své příznivce dodnes. Sběratelé je kupují za neuvěřitelné sumy. Bude nás zajímat, čím jsou postavičky v jesličkách natolik výjimečné. A taky to, kdo a kdy dokázal na tradici vymizelou po odsunu německých obyvatel regionu navázat a s jakým výsledkem. Prohlédneme si i některá vyhlášená díla a pozveme vás na zajímavou akci.
Jesličky
Křinická cyklostezka
Při toulkách Českým Švýcarskem vám prozradíme, že tahle oblast je považovaná za kolébku turistiky u nás. Vznikly tu jedny z nejstarších turistických spolků a taky první naučná stezka v Česku. Dnes tady tras pro milovníky zdejší přírody najdeme celou řadu. My jsme si vybrali Křinickou cyklostezku s podtitulem Divočinou Českosaského Švýcarska. Je dlouhá 44 kilometrů a sleduje celý tok říčky Křinice od jejího pramene až k ústí do Labe. Naši výpravu odstartujeme v Krásné Lípě a těšit se můžete taky třeba na ukázky typické lidové architektury, tedy na podstávkové domy. Zastavíme se i u pramene říčky, v místě, kterému se říká Tři studánky. Zjistíme, jak k tomuhle označení přišlo.
Křinická cyklostezka
Jetřichovice
Uprostřed hlubokých lesů a vysokých skal na okraji Šluknovského výběžku vznikla už na sklonku 14. století obec Jetřichovice. Jejím úkolem bylo střežit obchodní stezku spojující Čechy se Saskem. Dochované podstávkové domy tu vyrostly později, ale dodnes jsou skvostnou ukázkou lidové architektury. Celou oblastí, známou jako Jetřichovické stěny, vede naučná stezka spojující ty nejzajímavější kamenné útvary. První výletníci do kraje přicházeli už před více než sto lety. V druhé polovině 19. století ve skalách vybudoval majitel panství Ferdinand Kinský několik vyhlídek. Jednotlivá vyhlídková místa a taky altány, z nichž se dnes můžeme kochat krásami kraje, nesou jména rodinných příslušníků rodu Kinských.
Jetřichovice
Filipov
Víte, kterému místu se říkalo severočeské Lurdy? Tímhle označením se pyšnila malá obec Filipov ve Šluknovském výběžku. A nebylo to jen tak pro nic za nic. V době největší slávy byla velmi častým cílem poutníků, ročně jich sem přicházelo až 100 tisíc. Vedla je se touha po uzdravení těla i duše. Důvodem byl zázrak, ke kterému tu mělo dojít před půldruhým stoletím. Nemocná tkadlena Magdalena Kade se prý po zjevení Panny Marie nečekaně uzdravila. A podobně se údajně svých neduhů zbavili i další věřící. Díky téhle události si tak obec mohla dopřát monumentální chrám. A ten si dokonce vysloužil prestižní titul bazilika minor. Dozvíme se, kdy a od koho tohle označení získal a společně si ho samozřejmě taky prohlédneme.
Filipov
Kované kříže na Šluknovsku
Určitě i vy občas při svých toulkách naší zemí narazíte podél cest na kříže. A možná pak často přemýšlíte o tom, kdo a proč je sem asi umístil. Na Šluknovsku je jich k vidění mnohem víc než v jiných krajích. A liší se i svým provedením. Většina těchto drobných památek byla vyrobena ze dřeva nebo z kamene. Tady ale najdete především kované. Místní obyvatelé byli totiž už na konci 18. století zdatní ve zpracování železa. A svým výtvorům navíc dopřáli plechové malované ozdoby. Alespoň některé z nich si společně prohlédneme a bude nás přitom zajímat, jak dlouho tu ty nejstarší stojí a taky to, co vede k jejich obnově. A potom ještě nahlédneme do knihy, jejíž tvůrci zdokumentovali všechny, které v tomhle drsném kraji objevili.
