Reportáže v regionech
Hora Krudum
Hora Krudum se nachází pouhých deset kilometrů od Sokolova. Odnepaměti je opředena velkým množstvím pověstí a legend. Jedna z nich například vypráví o tom, že právě tady má své sídlo svatý Mikuláš a vpředvečer svého svátku odsud sestupuje za dětmi. O Krudumu se také říká, že má zelenou hlavu, stříbrné srdce a zlatou patu. To odkazuje na barvy lesa, těžbu stříbrné rudy a rýžování zlata. Jméno hory se v minulosti mnohokrát změnilo, nazývána byla i Kudrum, Grutum nebo Krutam. Vydáme se na vrchol s rozhlednou, ale těšit se můžete i na další zajímavosti.
Hora Krudum
Kraslicko
Na Kraslicku, v těsné blízkosti německé hranice, se v minulosti dobývaly rudy, třeba olovo, měď nebo stříbro. Před zhruba sto lety ale těžba skončila a dnes je největším bohatstvím oblasti příroda zdobená řadou památných stromů i pozoruhodných skalních útvarů. K nejmalebnějším koutům patří Rájecké údolí, kterému se někdy říká Nancy. Tohle jméno dostalo podle anglické manželky hraběte Jana Bedřicha Nostice, která byla krásou zdejší krajiny doslova unesena. Na procházku se do něj vydáme my a zavedeme vás dokonce i na Konec světa a prozradíme vám, jak místo k tomuhle názvu přišlo.
Kraslicko
Rotava
Dějiny města Rotava byly od samého počátku spjaty s hornickou činností. Původní osada vznikla v 16. století v blízkosti železnorudných dolů a hamrů, v nichž se vytěžená surovina zpracovávala. Bývala tu ovšem taky rýžoviště zlata a doly, v nichž se drahý kov získával i žulové nebo čedičové lomy. Dobývání nerostného bohatství už sice patří minulosti, památky na tyhle slavné časy se ale naštěstí dochovaly. Prohlédneme si kupříkladu starou dřevouhelnou pec, která patří k unikátním technickým památkám. Unikáty se pyšní i zdejší krajina. Turisté mohou obdivovat kupříkladu až dvanáctimetrové sloupy čediče, které při vhodném osvětlení připomínají varhanní píšťaly. Vznikly tak, že ve vulkánu došlo ke klidnému výlevu lávy a k jejímu poměrně rychlému zchlazení.
Rotava
Kraslice
Údolím říčky Svatavy v Krušných horách po staletí vedla důležitá obchodní cesta spojující Čechy s Německem, takzvaná Erfurtská zlatá stezka. Na její trase sevřena osmi kopci poblíž strážného hradu Neuhaus vznikla obec, kterou v roce 1370 povýšil císař Karel IV. na město. Chtěl tak získat kontrolu nad zdejší těžbou cínu, olova, mědi a stříbra. Jméno Kraslice dostala podle okolní přírody. Prozradíme vám, podle čeho konkrétně. Zjistíme taky, z jakého období pochází první zmínka o ní. Nejvýraznější dominantu Kraslic nalezneme v samém středu města. Je jí novorománský kostel Božího Těla z konce 19. století. Nahradil svatostánek původní ze 16. století, který už nevyhovoval potřebám věřících. Zajímavé je i nádraží. Místy, kudy procházela historická obchodní stezka, vede od roku 1876 Kraslická dráha. Najdete tu i muzeum téhle železnici věnované.
Kraslice
Svatošské skály
Podzim krásně odkryl Svatošské skály, oblíbené místo vycházek karlovarských občanů. Zvláštní útvary vytvořila svým působením v žulovém masivu řeka Ohře a mezi Loktem a Doubím pak vznikl hluboký kaňon. Skalní město, které zdobí kamenní obři s neobvyklými názvy jako Ženich, Nevěsta, Muzikanti nebo Svědci, je místy vysoké až 50 metrů. Provede vás jím 12 kilometrů dlouhá naučná stezka, která ani v zimních měsících nezůstává opuštěná. Lokalitou se projdeme i my a cestou vám prozradíme, jak přišla ke svému jménu a taky pověst, která se váže ke vzniku jednotlivých skal. Dozvíme se i to, kdo tady nacházel inspiraci pro svou tvorbu
